Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat „let balonem“. Je možné psát krátce balon i dlouze balón?
Klíčové slovo:
balon; balón
Odpověď:
Ano, můžete užít obě podoby. Přestože SSČ i NASCS zachycují jen podobu balon, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o (balon), tak dlouhým ó (balón). Jde o rovnocenné varianty. Doklady z ČNK ukazují, že podoba balon je čtyřikrát frekventovanější než balón.
Zvažované varianty:
balon
balón
Poslední užití:
25.7.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Píšu pokyn pro pacienty, aby se pokusili co nejvíce zmáčknout ruku zdravotní sestry. Mám napsat „pevně stlačte“, nebo raději „silně stiskněte“?
Odpověď:
Sloveso stlačit má sice význam ‚zmáčknout‘, např. ve spojení stlačit knoflík, ale užívá se též ve významu ‚tlakem dostat do nižší polohy‘, např. ve spojení stlačit kliku. Pokyn „pevně stlačte“ tak může být pro některé pacienty hůře interpretovatelný. Ač tedy tato formulace není zavrženíhodná, s ohledem na příjemce textu doporučujeme zvolit raději variantu „silně stiskněte“. Užití slovesa stisknout je v uvedeném kontextu neproblematické – stisknout totiž znamená ‚tisknutím sevřít‘, ‚tisknutím stlačit‘, ‚zmáčknout‘, a lépe tak odpovídá zamýšlenému sdělení. Příslovce „pevně“ a „silně“ jsou volně zaměnitelné.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na souhlásku: prostý případ
Konkrétní dotaz:
Přechyluje se německé ženské příjmení von der Leyen? Pokud ano, jak by vypadala jeho přechýlená podoba?
Klíčové slovo:
von der Leyenová
Odpověď:
Německé ženské příjmení von der Leyen lze bez potíží přechýlit. Rozhodnete-li se pro přechýlenou variantu, měla by mít podobu von der Leyenová.
Zvažované varianty:
von der Leyen
von der Leyenová
Poslední užití:
10.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování víceslovných příjmení, bod 1 Jména obsahující předložku, člen, spojku či jiný podobný výraz
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Je správně utvořeno slovo pianodíly? Je možné ho psát dohromady? A lze ho používat ve spisovných kontextech?
Klíčové slovo:
pianodíly
Odpověď:
Slovo pianodíly není v zásadním rozporu se slovotvornými zásadami češtiny – část piano může fungovat jako tzv. nepravá předpona (prefixoid), a slovo pianodíly by se tak psalo dohromady, jako jedno slovo. Jeho užití ve spisovných kontextech nicméně nelze doporučit. V databázi ČNK syn v8 nemá jediný výskyt (ať už psáno dohromady, nebo zvlášť), potíž je taky s jeho stylovou platností – hodnotili bychom jej jako součást profesního slangu. Ve spisovných kontextech doporučujeme místo něj použít opis – díly na piano, díly k pianu atp.
Zvažované varianty:
pianodíly
piano díly
Poslední užití:
3.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Lze přídavné jméno pečující ve spojení pečující produkt nebo pečující přísada nahradit přídavným jménem pečovací?
Klíčové slovo:
pečovací
Odpověď:
Ano, přídavné jméno pečující ve spojení pečující produkt nebo pečující přísada lze nahradit přídavným jménem pečovací. Daná spojení pak nebudou mít "dějový" význam ‚produkt či přísada, která o něco právě pečuje‘, ale "účelový" význam ‚produkt či přísada určená, sloužící k péči (o něco)‘.
Zvažované varianty:
pečující
pečovací
Poslední užití:
12.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně pečujicí, nebo pečující přípravek či látka?
Klíčové slovo:
pečující
Odpověď:
Správně je pouze pečující (přípravek či látka). Podoba *pečujicí (s krátkým "i") je nesprávná. U sloves 3. třídy vzoru kupuje (kupovat) se rozdíl mezi tzv. účelovým a tzv. dějovým přídavným jménem neprojevuje délkou (od původu) kmenotvorné přípony -i- vs. -í- (jako je tomu u sloves 4. třídy vzoru prosit; srov. účelové čisticí s krátkým "i" vs. dějové čistící s dlouhým "í"), ale výrazněji odlišnými (od původu) kmenotvornými příponami -ova- vs. -uj/í-. Účelové přídavné jméno utvořené od slovesa pečovat má podobu pečovací (s původem kmenotvornou příponou -ova-), zatímco dějové přídavné jméno utvořené od slovesa pečovat má podobu pečující (s původem kmenotvornou příponou -uj/í-). Nesprávná podoba *pečujicí vzniká mylnou analogií se slovesy 4. třídy vzoru prosit: Máme tedy sice (účelové) čisticí, ale jedině (dějové) pečující – přípravek nebo látka.
Zvažované varianty:
pečujicí
pečovací
pečující
Poslední užití:
12.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Ve válce zemřelo pět milionů vojáků“. Není mi jasných několik věcí: co je podmětem (nebo jde o větu jednočlennou?), dále jakou roli hraje číslovka „pět milionů“ (snad přívlastek?) a konečně jestli můžeme slovo „vojáků“ považovat za předmět.
Klíčové slovo:
komplexní podmět
Odpověď:
Při rozboru tohoto typu vět záleží na úhlu pohledu, odborná literatura je v tohto ohledu nejednotná: různé mluvnice se kloní k různým pojetím. Shoda panuje pouze v tom, že se nejedná o jednočlennou větu. Jinak máme v zásadě tři možnosti: některé zdroje považují celé spojení „pět milionů vojáků“ za tzv. komplexní podmět a dále ho nerozebírají, jiné považují za podmět číslovku a počítaný předmět za přívlastek neshodný, jiné říkají, že podmětem je genitiv substantiva a číslovka je kvantitativní přívlastek. Rozdíl je v syntaktické teorii, tedy ve způsobu lingvistické klasifikace; jde tedy jen o metodologickou otázku, kterému pohledu chceme dát přednost. Protože se školní výuce nevěnujeme a neznáme doporučované postupy výkladu, doporučujeme na poradenských stránkách tazatelům, aby odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, vyhledávali na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/ nebo je pokládali v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Naučil jsem se řídit kolo“ chápu jako mluvnický předmět infinitiv „řídit“. Není mi ale jasné, jakou větněčlenskou platnost má tedy slovo „kolo“? Je také součástí předmětu? Nebo je to jiný větný člen?
Klíčové slovo:
řídit kolo
Odpověď:
Ve větě „Naučil jsem se řídit kolo“ jsou dva předměty: infinitiv „řídit“ a substantivum „kolo“ (závislé na „řídit“).
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Teď jsem slyšel v televizi z úst moderátorů zajímavou jazykovou formulaci: „Do testovacích stanů je přivedla obava o své zdraví.“ Myslel jsem, že zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“ přivlastňuje vždy podmětu, což by v tomto případě byla „obava“. Z věty by tedy plynulo, že se jedná o zdraví té obavy, nikoli lidí. Nebo se mýlím?
Klíčové slovo:
své; jejich
Odpověď:
Užití zájmena „jejich“ je v každém případě v pořádku. Se zvratným zájmenem „své“ to však není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. To, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případech, kdy přivlastňujeme podmětu, je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. V takových případech se volba přivlastňovacího zájmena nemusí řídit podle participantu gramaticky vyjádřeného podmětem. Lze tu uvažovat o tzv. zanořené predikaci, o níž psala např. Světla Čmejrková v Naší řeči: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7740. Závěrem: primárně doporučujeme užít zájmeno „jejich“, avšak užití zvratného zájmena „své“ nelze zcela vyloučit.
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě zápis spojení sociálně-ekonomický / sociálněekonomický ve spojení se slovy problémy, situace. Pravidlo znám, ale z kontextu nepoznám, co má autor na mysli.
Klíčové slovo:
sociálně-ekonomický; sociálněekonomický
Odpověď:
Máte pravdu, že některá přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, (ne)psaním spojovníku rozlišujeme různé významy (což je i tento případ). Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – sousloví sociální ekonomika/ekonomie –, pak píšeme adjektivum dohromady: sociálněekonomický. Jedná-li se o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (sociální a ekonomické problémy), pak je namístě zápis se spojovníkem: sociálně-ekonomický. Tato možnost se nám zdá být pravděpodobnější, ale protože při zápisu vycházíme z věcné znalosti, pak pokud neznáme přesné východisko, není bohužel možné jednoznačně rozhodnout, které z podob dát přednost. Doporučujeme obrátit se na autora textu.
Zvažované varianty:
sociálně-ekonomický
sociálněekonomický
Poslední užití:
18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, bod 3.1 Spojovník rozlišuje význam
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.