Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
Našla jsem na stránkách pravopisne.cz chybu – slovo „kdy“ hodnotí jako zájmeno, nikoli jako zájmenné příslovce, jak je tomu ve Slovníku spisovné češtiny.
Klíčové slovo:
kdy
Odpověď:
Ústav pro jazyk český není autorem stránky pravopisne.cz, nemůžeme proto ručit za správnost údajů, které jsou zde uváděny. Hledáte-li informace o češtině, doporučujeme vám naši Internetovou jazykovou příručku (www.prirucka.ujc.cas.cz).
Poslední užití:
19.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
V Pravidlech českého pravopisu a Slovníku spisovné češtiny jsem našla, že se výraz „odkdy“ píše pouze dohromady, v Internetové jazykové příručce ale připouštíte i psaní zvlášť. Čím se mám tedy řídit?
Klíčové slovo:
odkdy; od kdy
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné češtiny zachycují výraz „odkdy“ („od kdy“) v jeho spřažené podobě, předložku „od“ a zájmenné příslovce „kdy“ zaznamenávají zvlášť, dle abecedního řazení. Koncepce Internetové jazykové příručky se od PČP a SSČ liší, proto v rámci hesla „odkdy“ upozorňuje i na možný způsob psaní zvlášť.
Poslední užití:
19.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Byl dříve přípustný pro 2. stupeň přídavného jména „tenký“ i tvar „tenší“? (Našel jsem tuto podobu v kresleném příběhu Rychlých šípů z roku 1938.)
Klíčové slovo:
tenčí
Odpověď:
V Pravidlech českého pravopisu z roku 1913 (celý název příručky zní: Pravidla českého pravopisu s abecedním seznamem slov a tvarů: Jediné c.k. ministerstvem kultu a vyučování schválené vydání) jsou jako přípustné uvedeny obě varianty: „tenčí“ i „tenší“. Ve vydání PČP z roku 1941 je však doporučena již jen podoba „tenčí“, která je kodifikována i v současnosti.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Kdysi se používalo pro muzikál a operetu označení hudebně zábavné divadlo a vím, že by to správně mělo být hudebně-zábavní divadlo. Před jistým časem teatrologové začali používat označení zábavněhudební divadlo, přídavné jméno je užito i v názvu jedné knihy. Potřebuji poradit, protože si nejsem jistá, co se pod tímto slovem skrývá, o jaké divadlo jde, jaké je východisko.
Klíčové slovo:
zábavněhudební
Odpověď:
Máte pravdu, že složené přídavné jméno hudebně-zábavní (pro účely tohoto dotazu ponecháváme stranou, že se často objevuje nepřesné označení hudebně-zábavný, popř. hudebně zábavný), jehož souřadně spojené složky odkazují k východisku hudební a zábavní (popř. hudba a zábava) je užíváno již celá desetiletí. Označení zábavněhudební je podle ČNK i internetu výrazně řidší, mnohé doklady odkazují na zmíněnou publikaci „Od operety k muzikálu. Zábavněhudební divadlo v Československu po roce 1945“. Nevíme, proč autor, popř. redakce volili složené přídavné jméno zábavněhudební místo obvyklejšího hudebně-zábavní. Pokud vyjdeme z pravidel pro psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (popř. i na -sko, -cko, -ově), pak dohromady píšeme přídavná jména podřadná, jejichž základem je ustálené slovní spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (např. trestní právo – trestněprávní). U adjektiva zábavněhudební je s největší pravděpodobností východiskem slovní spojení zábavná hudba, které tvoří určitý protiklad k hudbě klasické (vážné).
Slovník české hudební kultury (Editio Supraphon, Praha 1997) v hesle zábavná hudba uvádí: „výraz, jímž se zpravidla míní populární hudba, resp. nonartificiální hudba vůbec. Výraz je též zčásti synonymní s výrazy lehká hudba a salónní hudba..." Encyklopedický atlas hudby (NLN 2001) říká, že „pojem zábavná hudba, event. lehká hudba (Unterhaltungsmusik, light music) vznikl na konci 19. století a je spojen s produkcí hudby jakožto zboží v moderní masové společnosti, jež je ke koupi na zvukových nosičích, šířena rozhlasem atp.“
Zvažované varianty:
zábavněhudební
Poslední užití:
7.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Chodím do šesté třídy a potřebuju poradit s jedním cvičením. Ve větě „Stromy v zahradě jsou rozkvetlé“ máme změnit přísudek slovesný na přísudek jmenný se sponou.
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou vs. přísudek slovesný
Odpověď:
Do zadání se nejspíš vloudila nějaká chyba, protože ve větě „Stromy v zahradě jsou rozkvetlé“ již přísudek jmenný se sponou je („jsou rozkvetlé“). Smysl by dávalo opačné zadání, tedy změnit přísudek jmenný se sponou na přísudek slovesný – např. „Stromy v zahradě kvetou.“
Poslední užití:
2.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.