Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V diplomové práci o sociální pedagogice užívám pojem sociálněpedagogický. V literatuře nacházím nejednotný zápis: psaní dohromady (sociálněpedagogický), s pomlčkou (sociálně-pedagogický) i zvlášť (sociálně pedagogický). Kterou z možností doporučujete?
Klíčové slovo:
sociálněpedagogický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení přinesla PČP už v roce 1993, v některých textech se bohužel s psaním zvlášť setkáváme i dnes.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně či -ově vycházíme z věcné znalosti. Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde – jak potvrzujete – nezpochybnitelně o vztah k oboru sociální pedagogika, je z jazykového hlediska východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno pedagogika je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněpedagogický. Tuto podobu doporučujeme v práci užívat.
Psaní sociálně-pedagogický se spojovníkem (upřesňujeme, že u složených přídavných jmen nejde o pomlčku, ale o spojovník) by znamenalo, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a pedagogickou, což v tomto případě neodpovídá skutečnosti.
Dotaz:
Obecné podmínky zápisu jmen do matriky
Konkrétní dotaz:
Je teoreticky legislativně možné, aby muž při sňatku přijal přechýlené příjmení své ženy, tj. aby se po svatbě jmenoval např. Jiří Dvořáková?
Klíčové slovo:
přechýlené příjmení
Odpověď:
Již z formulace tohoto dotazu je zjevné, že se nejedná primárně o otázku jazykovou, ale právní. Z jazykového hlediska bychom daný postup rozhodně nedoporučovali. Domníváme se, že příslušný zákon sice na tuto situaci explicitně nepamatuje, avšak bylo by velmi překvapivé, pokud by česká matrika osobě mužského pohlaví přechýlené příjmení do dokumentů oficiálně zapsala. Každopádně doporučujeme veškeré takovéto dotazy směrovat primárně na matriku, případně na právníky.
Poslední užití:
27.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Píšeme v množném čísle slova láhev krátce lahve, nebo můžu psát i láhve?
Klíčové slovo:
lahev; láhev
Odpověď:
Máte zcela libovolnou volbu. Obě možnosti (lahve i láhve) jsou v souladu s IJP a SSČ. Podstatné jméno lahev/láhev má ve všech pádech jednotného i množného čísla rovnocenné tvary s krátkým „a“ i dlouhým „á“. Rozdílná kvantita v základu slova ve tvarech jednotného a množného čísla, kterou zachycuje např. SSJČ, byla již před lety upravena ve prospěch rovnocenných variant. Doklady z ČNK svědčí o mírné preferenci podoby lahev/lahve.
Zvažované varianty:
lahve
láhve
Poslední užití:
15.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je ve spisovném jazyce možné nějak zapsat nespisovné vyjádření [ocamcať pocamcať]? Napadá mě jen odsud posud nebo odsud podsud, ale moc se mi to nezdá.
Klíčové slovo:
odtud potud; odsud potud
Odpověď:
Slovo podsud správné není. Výraz posud s významem ‚až do přítomné doby, do této doby‘ existuje, je zachycen jak v SSJČ, tak v SSČ. Obvykle se však tento význam vyjadřuje synonymními výrazy dosud a doposud.
Uvedený obecněčeský expresivní obrat v praxi existuje v mnoha hláskových obměnách; v SSJČ je zachycen v podobě vocamcaď až pocamcaď (u hesla pocamcaď). Pokud bychom chtěli toto úsloví s významem ‚vše má své meze; už je toho dost, moc‘ zapsat neexpresivními slovy, pak slovníky zachycují ustálené spojení odtud (až) potud, SSJČ má navíc i variantu odsud (až) potud. Tento ustálený obrat se uplatňuje spíše v mluveném než psaném projevu, v něm se dává přednost obratu všechno má své meze.
Zvažované varianty:
ocamcať pocamcať
odtud posud
odtud potud
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova oblek?
Klíčové slovo:
oblek
Odpověď:
Slovo oblek je utvořeno od slovesa obléci (se), které vzniklo už v praslovanštině přidáním předpony ob- ke slovesu *-vьlkti, jemuž dnes odpovídá sloveso vléci (se), vléct (se). Původně šlo tedy vlastně o ob-vléci (se) (srov. na-vléct, s-vléct), s významem ‚obalit se navléknutím nějaké látky‘, přičemž později došlo ke zjednodušení souhláskové skupiny -bvl-, tj. o-bvl-éci > obléci. Z historického hlediska je tedy ob- ve slově oblek předpona a kořenem je -lek-, vlastně zjednodušené -vlek-. Jelikož je však tato skutečnost (přestože existují analogicky tvořená slovesa typu navléci, povléci, svléct a podstatná jména jako návlek) pro současné uživatele češtiny zcela neprůhledná, je namístě z hlediska současné češtiny považovat za kořen slova oblek celé oblek- (< oblek-0).
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo obléci (se)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je mi to trapné, ale nevím, jestli ve sdělení oprava pracovních oděvů je ve slově pracovních h, nebo ch. A proč?
Klíčové slovo:
pracovních
Odpověď:
Náležitá podoba je pracovních. Jde o koncovku 2. pádu množného čísla měkkého přídavného jména. Stejně jako píšeme -ch u vzoru jarní (jarních), popř. i mladý (mladých), píšeme -ch u 2. p. mn. č. slova pracovní.
Zvažované varianty:
pracovních
pracovníh
Poslední užití:
7.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Na matrice nám sdělili, že není možné zapsat jméno Jůlie s kroužkovaným „ů“, protože to není správně česky, přitom třeba ve jméně Růžena se kroužek píše. Nám se naopak zdá z hlediska češtiny nesprávné psát krátce Julie. Můžete nám k tomu něco bližšího říct?
Klíčové slovo:
Julie
Odpověď:
Základní českou podobou tohoto ženského rodného jména je Julie. Zápis s kroužkem doporučit rozhodně nelze. Písmeno „ů“ se totiž vyvinulo pouze tam, kde byla ve staré češtině hláska [ó], což opravdu není případ jména Julie. Naproti tomu jméno Růžena vzniklo jako česká obdoba cizích jmen pocházejících z latinského základu rosa, tj. růže, růžová. Zde je tedy psaní kroužku zcela namístě. Dodejme, že samohlásková délka je v písmu signalizována např. ve slovenské či maďarské variantě daného jména, které však zní Júlia (tj. s koncovým „a“).
Zvažované varianty:
Julie
Júlie
Jůlie
Poslední užití:
27.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Obecné podmínky zápisu jmen do matriky
Konkrétní dotaz:
Jak mám jako matrikářka nyní postupovat při ověřování podob vlastních jmen? Dozvěděla jsem se, že od začátku roku 2021 došlo ve vydávání znaleckých posudků k nějakým změnám.
Klíčové slovo:
ověření jména
Odpověď:
Pokud jde o ověřování podob jmen a příjmení z hlediska zákonných ustanovení usměrňujících jejich zápis do osobních dokladů, došlo v Ústavu pro jazyk český od začátku roku 2021 opravdu ke změně: oddělení onomastiky, které dané expertizy vyhotovuje, již nevykonává soudněznaleckou činnost, tj. nezpracovává znalecké posudky, ale vydává tzv. odborná stanoviska. Ta by podle instrukcí ministerstva vnitra, které musí mít každá matrika k dispozici, měla být nadále uznávána jako podklad pro matriční zápis. Stále však platí, že podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz. Matriky by tedy případné zájemce o odborné stanovisko neměly odkazovat v žádném případě na jazykovou poradnu ani na jakákoli jiná telefonní čísla či e-mailové adresy v ÚJČ, ale výhradně na webový formulář: https://www.avcr.cz/cs/forms/jmena/index.html.
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Na základě sdělení matriky potřebuji posudek na mužské rodné jméno [belísimo] (přesná pravopisná podoba jména nebyla uvedena), můžete mi pomoci?
Klíčové slovo:
ověření jména
Odpověď:
Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
19.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
Obecné podmínky zápisu jmen do matriky
Konkrétní dotaz:
Je možné zapsat do české matriky sourozencům stejné druhé křestní jméno, např. bratři Matouš Jan a Jonáš Jan?
Klíčové slovo:
druhé jméno
Odpověď:
Jak uvádí příručka Jak se bude vaše dítě jmenovat M. Knappové (2017, s. 64): „Z jazykového hlediska je možné konstatovat, že rozlišení sourozenců prvním jménem by mohlo být pro úřední identifikaci dostatečné. Vyplývá z toho, že není jazykově např. vyloučeno, aby první dcera byla Anežka Anna a druhá dcera Marie Anežka.“ V zákoně č. 371/2013 Sb. se přímo tato problematika explicitně neřeší, avšak jak dále v citované publikaci M. Knappová uvádí, podle komentáře k danému zákonu „jedno ani druhé jméno staršího sourozence nemá být zapsáno mladšímu sourozenci“. Vzhledem k tomu, že jde tedy o záležitost primárně právního, nikoli jazykového charakteru, doporučujeme v případě podobných dotazů kontaktovat příslušnou matriku, nikoli jazykovou poradnu ÚJČ.
Poslední užití:
8.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Na základě sdělení matriky potřebuji posudek na mužské rodné jméno Daven, můžete mi pomoci?
Klíčové slovo:
Daven
Odpověď:
Toto jméno není v nám dostupných odborných zdrojích obsaženo. Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Kam odkazujeme: oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Potýkám se s názvy německých měst zakončených na -berg a -burg. U některých z nich existuje vžité české exonymum, v němž se mj. mění zakončení na -berk a -burk, např. Nürnberg – Norimberk, ale u jiných váhám. Podle jakých kritérií se lze řídit u jmen typu Bernburg, Goldberg či Marburg? A lze název města Wittenberg počeštit na Vitenberk?
Klíčové slovo:
-berg; -burg
Odpověď:
Obecně je nutno konstatovat, že jednotné pravidlo pro zacházení s těmito typy německých jmen v češtině neexistuje. Jak zcela správně konstatujete, u některých z nich existuje vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména), u jiných nikoli, případně se počeštěná varianta vyskytuje jen zřídka či jen v omezeném typu textů; záleží zejména na velikosti daného města a jeho významnosti ve vztahu k naší zemi. Doporučujeme vycházet primárně ze standardizační příručky Index českých exonym, případně z analýzy úzu na základě dat Českého národního korpusu. Dále je nutné přihlédnout k typu textu, v němž chcete exonyma používat, a podle toho se rozhodnout, zda zvolit výhradně podoby aktuálně stále živé, nebo i již ustupující, či dokonce zcela historické. Máte rovněž pravdu, že Norimberk je v současné češtině běžně užívané a bez problémů srozumitelné exonymum, které v úzu naprosto převládá (a samozřejmě je i standardizováno právě v Indexu českých exonym). Naproti tomu města Bernburg a Goldberg žádná oficiální (a pravděpodobně ani neoficiální) česká exonyma nemají. Totéž pak platí o Wittenbergu s tím rozdílem, že lze v českých textech spíše výjimečně dohledat např. formu Vitenberk, standardizována však není a domníváme se, že nemusí být ani všeobecně srozumitelná. Počeštěné jméno Marburk označuje Index českých exonym jako zastaralé, čemuž pochopitelně odpovídá fakt, že v současném úzu převládá podoba Marburg. Ve specializovaném např. historickém textu však dané exonymum jistě i dnes bude mít své místo.
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „Eva i Jana a Jan“? Chci se ujistit, zda spojky „i“ a „a“ se počítají jako normální slabiky.
Klíčové slovo:
a; i
Odpověď:
Spojení „Eva i Jana a Jan“ má celkem 7 slabik. Jak spojka „i“, tak spojka „a“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale daných slov netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Jaké máme v češtině neslabičné předložky?
Klíčové slovo:
neslabičné předložky
Odpověď:
Mezi tzv. neslabičné předložky se v češtině řadí „v“, „k“, „s“, „z“. Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v zemi“ slabikujeme [vze-mi], spojení „k tomu“ [kto-mu], spojení „s tebou“ [ste-bou] a spojení „z domu“ [zdo-mu].
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „pejsek se ukryl v domě“? Chci se ujistit, zda předložka „v“ se nepočítá jako samostatná slabika, ale připojí se k následující slabice „do“.
Klíčové slovo:
v
Odpověď:
Spojení „pejsek se ukryl v domě“ má celkem 7 slabik. Předložka „v“ se opravdu řadí mezi tzv. neslabičné předložky (kromě ní jde v češtině ještě o „k“, „s“, „z“). Ty jsou sice považovány za svébytná slova, avšak netvoří samostatnou slabiku a ve výslovnosti se připojují k následujícímu slovu, např. spojení „v domě“ slabikujeme jako [vdo-mňe]. Jednoslabičná mohou být pouze ta slova, která obsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku, což neslabičná předložka „v“ není. Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má spojení „sýkorka je na stromě“? Chci se ujistit, zda předložka „na“ se počítá jako normální slabika.
Klíčové slovo:
na
Odpověď:
Spojení „sýkorka je na stromě“ má celkem 7 slabik. Předložka „na“ obsahuje právě jednu samohlásku, tj. tzv. slabičné jádro, což je v češtině jediná nutná podmínka vzniku slabiky (kromě samohlásek mohou jádro tvořit i tzv. slabikotvorné souhlásky, to se ale slov typu „na“ netýká). Dodejme ještě, že slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí.
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Ostatní
Konkrétní dotaz:
Při psaní textu jsem narazila na problém, s nímž si nevím rady. Potřebuji vyjádřit, že se něco stalo před dobou trvající čtrnáct a půl milionu let. Jak to mám správně vyskloňovat? „Před čtrnácti a půl miliony lety“? „Před čtrnácti a půl milionem let“?
Klíčové slovo:
čtrnáct a půl milionu
Odpověď:
Syntax číslovek obecně v literatuře není příliš důkladně popsána. Aplikujeme-li však na tento případ obecná pravidla, nabízejí se celkem tři možná řešení. Za formálně nejčistší považujeme podobu „před čtrnácti a půl milionem let“. Druhou možností je brát číslovku „čtrnáct a půl“ jako celek a zacházet s ní jako s běžnou číslovkou vyšší než 5 (číslovky 1–4 se syntakticky chovají odlišně); v tom případě by spojení znělo „před čtrnácti a půl miliony let“. Třetí možnost vychází z téhož pojetí jako v předchozím případě, připouští však navíc shodu pádu počítaného předmětu s pádem číslovky: „před čtrnácti a půl miliony lety“. Upozorňujeme však, že míra přijatelnosti posledního řešení se může u jednotlivých uživatelů češtiny lišit.
Poslední užití:
11.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Bojuji v textu s touto větou: „Podle statistiky je největšími položkami 1800 divadelních představení.“ Je to tak správně? Nemělo by být v přísudku „jsou“, nebo naopak „je největší položkou“?
Klíčové slovo:
jmenný přísudek
Odpověď:
Tvar přísudku řídíme podmětem. Tím je ve větě číslovka „1800“, která vyžaduje přísudek v jednotném čísle. Doporučujeme proto přísudek upravit do podoby „je největší položkou“, tedy „Podle statistiky je největší položkou 1800 divadelních představení.“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je kořen slova obličej?
Klíčové slovo:
obličej
Odpověď:
Z hlediska vývoje češtiny, tj. z hlediska historického, je kořenem slova obličej jen -lič-. Původní podoba slova v praslovanštině byla *obъličьje. Slovo tedy vzniklo přidáním předpony obъ- k segmentu -ličьje, což je odvozenina od slova lice s kořenem -lic- (který je v dnešním líce, líčko). Jelikož jde však o postup proběhnuvší dávno v historii vývoje jazyka, je původní morfematické složení slova obličej pro současné uživatele češtiny zcela neprůhledné (zejm. v kocové části slova), a z hlediska současné češtiny je tedy zcela na místě za kořen považovat celé obličej (tj. obličej-0).
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Vztah slučovací
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jist poměrem mezi větami v souvětí, a tím pádem ani správností čárky. Souvětí v tuto chvíli vypadá takto: „Když jsem se díval na běžící psy, vnímal jsem téměř bolestně krásu jejich pohybů, a při pohledu na cválajícího koně jsem se chvěl pocitem, který jsem sám dobře nechápal.“ Lze chápat vztah mezi větami „vnímal jsem téměř bolestně krásu jejich pohybů“ a „při pohledu na cválajícího koně jsem se chvěl pocitem“ jako odporovací? Jak by vypadal větný rozbor celého souvětí?
Klíčové slovo:
rozbor souvětí
Odpověď:
Vztah mezi těmito větami chápeme jako slučovací, a pro čárku zde proto není důvod. Větný rozbor souvětí by vypadal takto: Když jsem se díval na běžící psy (vedlejší věta příslovečná časová), vnímal jsem téměř bolestně krásu jejich pohybů (první věta hlavní) a při pohledu na cválajícího koně jsem se chvěl pocitem (druhá věta hlavní), který jsem sám dobře nechápal (vedlejší věta přívlastková).
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.