Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Má se správně v češtině vyslovit název státu Thajsko jako [tʰajsko], nebo je možná i podoba [tajsko]?
Klíčové slovo:
Thajsko
Odpověď:
U českého názvu tohoto státu uvádějí jazykové i zeměpisné příručky shodně pouze podobu Thajsko bez konkrétního výslovnostního doporučení. Pokud jsou správná naše zjištění (která by bylo možné ověřit u orientalistů), v originální výslovnosti se vyskytuje tzv. aspirovaná souhláska [tʰ], která se v češtině v tomto případě náležitě transformuje do zvukově nejpodobnější souhláskové skupiny [tch].
V českém úzu se vyskytuje jak podoba [tchajsko], tak i [tajsko] či [tʰajsko]. Tyto drobné fonetické rozdíly evidentně nezpůsobují komplikace v porozumění a mnozí posluchači je pravděpodobně ani nevnímají, respektive nedokážou odlišit. Za základní variantu lze považovat (zjevně i nejčastější) výslovnost [tchajsko].
Zvažované varianty:
[tchajsko]
[tajsko]
[tʰajsko]
Poslední užití:
8.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Potřebuji si ověřit, že termín vidimace se vyslovuje jako [vidymace], a nikoli jako [viďimace].
Klíčové slovo:
vidimace
Odpověď:
Ano, v souladu se všemi slovníky doporučujeme u tohoto výrazu pocházejícího z latiny výslovnost [vidymace]. Zaznamenali jsme, že v úzu se občas vyskytne i varianta [viďimace], avšak vzhledem k tomu, že jde o slovo cizího původu, a navíc o značně specializovaný termín, u něhož není tato z etymologického hlediska vyloženě nesprávná podoba nijak pevně vžitá a v populaci rozšířená, měli bychom se jí vyhnout.
Zvažované varianty:
[vidymace]
[viďimace]
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Pokud navštívíte Vy nebo dítě lékaře...“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se před výrazem „jak“ v následující větě čárka? „Exotické plodiny Vietnamu(,) jak je známe i neznáme.“
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Vedlejší větu, uvozenou podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem, je potřeba oddělit od řídící věty (popř. řídícího výrazu) čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 5 – Podřadná spojení vět – příslovce (jak, kam apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat výraz fotovoltaika?
Klíčové slovo:
fotovoltaika
Odpověď:
V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i současným územ, který jsme prověřili, doporučujeme výslovnost [fotovoltajika].
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych prosím poradit, jaký je správný tvar přídavného jména ve větě „Svaz zpracovává stanoviska k různým návrhům související/souvisejícím s předpisy“.
Klíčové slovo:
související
Odpověď:
Postponovaný přívlastek (tedy takový, který stojí až za řídícím jménem) v dané větě má povahu přívlastku shodného. Proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. V uvedeném případě máte dvě možnosti, záleží na tom, které podstatné jméno je přívlastkem rozvito. Pokud přívlastek rozvíjí „stanoviska“, náležitý tvar je „související“. Jestliže se ale toto přídavné jméno vztahuje k výrazu „návrhům“, je namístě napsat „souvisejícím“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. „související stanoviska“ či „k souvisejícím návrhům“.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem větu „Soutěž je určena podnikatelům zabývajících se prodejem masa“. Podle mého názoru by správný tvar přídavného jména měl být „zabývajícím“. Je to tak?
Klíčové slovo:
zabývající se
Odpověď:
Máte pravdu. Dané přídavné jméno zde plní funkci přívlastku shodného, proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem, v tomto případě se slovem „podnikatelům“. Protože je řídící jméno ve 3. pádě, náležitý tvar přívlastku je „zabývajícím (se)“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem: „zabývajícím se podnikatelům“.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „plýtvat potravinami“, nebo „plýtvat s potravinami“?
Klíčové slovo:
plýtvat
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „plýtvat“ pouze vazbu bezpředložkového 7. pádu: „plýtvat něčím“. V současném úzu pozorujeme u vazeb se 7. pádem tendenci užívat předložku „s“, a to i ve spojeních, kde je náležitá pouze vazba bezpředložková („kochat se s něčím, zametat s koštětem“ apod.).
Zvažované varianty:
plýtvat potravinami
plýtvat s potravinami
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s volbou přivlastňovacího zájmena ve větě „Je vysoká pravděpodobnost, že tento zámeček, venkovské sídlo svého/jejího otce, Sisi navštívila“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve vedlejší větě je podmětem jméno „Sisi“ a tomuto podmětu je v přístavkové konstrukci přivlastňováno. Jestliže přivlastňujeme podmětu (resp. činiteli děje), je namístě užít zvratné zájmeno. Pokud bychom v daném případě užili zájmeno „její“ („jejího otce“), mohlo by to znamenat, že mluvíme o otci ještě nějaké jiné ženské osoby, než je „Sisi“. Náležité znění věty je tedy „Je vysoká pravděpodobnost, že tento zámeček, venkovské sídlo svého otce, Sisi navštívila“.
Poslední užití:
11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
V učebnici češtiny jsou věty typu „Je mu nevolno“ považovány za věty jednočlenné. Bylo by přesto chybou, kdyby žáci určili např. „nevolno“ jako podmět?
Klíčové slovo:
jednočlenná věta
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. V mluvnicích jsou ale věty tohoto typu hodnoceny jako věty jednočlenné (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“). Výraz „nevolno“ v uvedené větě je totiž tzv. predikativum (stavové příslovce) a je součástí přísudku jmenného se sponou.
Poslední užití:
8.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Kterou z možných výslovnostních podob u příjmení Štefánik byste doporučili pro užití v rozhlase?
Klíčové slovo:
Štefánik
Odpověď:
V tomto případě přicházejí v úvahu tři varianty: [šťefáňik] (spisovná podoba ve slovenštině, avšak i zde výslovnost značně kolísá; v českém prostředí jsme ji s výjimkou slovensky hovořících mluvčích v rámci provedeného výzkumu nezachytili), [štefáňik] a [štefányk] (ta v češtině, a to i u profesionálních mluvčích v médiích včetně rozhlasu naprosto převládá). Lze konstatovat, že případná určitá nejednotnost v celém rozhlasovém vysílání (nikoli však bezdůvodné střídání např. v rámci jednoho pořadu) zde posluchačům pravděpodobně příliš vadit nebude a srozumitelnost nijak neohrozí. Pokud by se chtěli rozhlasoví mluvčí sjednotit, je třeba vycházet ze zavedených interních postupů v daném médiu, tj. zda se obecně dává přednost těm variantám, které jsou v češtině frekventovanější, nebo se (i navzdory současnému úzu) preferují podoby vycházející z kodifikované výslovnosti v jazyce původu.
Zvažované varianty:
[šťefáňik]
[štefáňik]
[štefányk]
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je prosím možné v odborném kontextu (konkrétně jde o fyziku) použít vazbu „závislost od“ (například „závislost od teploty“), nebo je jediným správným řešením vazba „závislost na“?
Klíčové slovo:
závislost
Odpověď:
Vazba „záviset od“ (potažmo „závislý od / závislost od“) vznikla patrně zkřížením vazeb „záviset na“ a „odviset od“. Slovník spisovného jazyka českého hodnotí vazbu s předložkou „od“ jako zastaralou a nevhodnou, proto ji pro běžný text nedoporučujeme. Avšak data Českého národního korpusu ukazují, že v některých odborných oblastech, jako je například ekonomie či právě fyzika, není vazba „záviset od“ nikterak neobvyklá. Proto je možné ji v takových textech tolerovat, ačkoli je třeba počítat s tím, že na některé čtenáře může působit rušivě.
Zvažované varianty:
závislost od teploty
závislost na teplotě
Poslední užití:
14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „či“ ve spojení „ať už jde o kulturu, sportovní klání(,) či společenské večery“?
Klíčové slovo:
ať – či
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před druhou složkou dvojitého spojovacího výrazu čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Význam morfému
Konkrétní dotaz:
Když se mému vnukovi narodil syn, začali nám gratulovat k narození pravnuka, což mě zarazilo, protože předpona pra- se přece používá k označení něčeho nebo někoho starého (pravěk, pračlověk, prales atp.), ale můj vnuk je malé dítě. Je tedy označení pravnuk vzhledem k těmto okolnostem v pořádku?
Klíčové slovo:
pravnuk
Odpověď:
Ano, označovat vnukova syna slovem pravnuk je zcela v pořádku. Předpona pra- totiž (mj.) označuje nejen osoby o generaci starší než základové slovo (prarodič, pradědeček, prababička), ale i osoby o generaci mladší než základové slovo (pravnuk, pravnučka, pravnouče, praneteř, prasynovec).
Zvažované varianty:
pravnuk
Poslední užití:
11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pra-/prach-
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Aktualizujete průběžně i slovníky, do nichž lze nahlížet prostřednictvím Internetové jazykové příručky?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny a Nový akademický slovník cizích slov jsou uzavřená díla, která existují primárně v tištěné podobě, až druhotně byl jejich obsah digitalizován a lze ho prohlížet v rámci jednotlivých hesel Internetové jazykové příručky. Tyto slovníky aktualizovat nelze. Průběžně vzniká Akademický slovník současné češtiny, který má elektronickou podobu a údaje v něm obsažené může autorský tým upravovat i rozšiřovat.
Dotaz:
Doporučujete užívání dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Jsou informace ve Slovníku spisovného jazyka českého platné a v nich uváděné varianty slovesných vazeb kodifikované?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého vycházel v letech 1960–71. Nelze tedy tvrdit, že všechny v něm uváděné informace odpovídají současné normě. Zároveň se daná příručka od současné kodifikace odchyluje z hlediska pravopisného – aktuálně platná Pravidla českého pravopisu vyšla v roce 1993. Doporučujeme vám proto souběžně nahlížet i do Slovníku spisovné češtiny, který byl vydán v roce 1994, popřípadě do Akademického slovníku současné češtiny, který je postupně zveřejňován od roku 2017.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vytvoří název pro obyvatele Frenštátu pod Radhoštěm? Je to Frenštáčan nebo Frenštátčan?
Klíčové slovo:
obyvatel Frenštátu pod Radhoštěm
Odpověď:
Správná, systémová a spisovná podoba obyvatelského jména od zeměpisného jména Frenštát (pod Radhoštěm) je Frenštáťan (srov. např. Lanžhot > Lanžhoťan, Lhota > Lhoťan). Podle dokladů v databázi Českého národního korpusu se však obyvatelské jméno od města Frenštátu pod Radhoštěm příliš nepoužívá. V korpusu syn v9 je k nalezení pouhý 1 výskyt správné podoby Frenštáťan (a k tomu 2 výskyty nesprávné podoby *Frenštáčan, a překvapivě i 55 výskytů nesprávné podoby *Frenštátčan). Z toho lze soudit, že přinejmenším v celonárodním úzu není užívání daného obyvatelského jména vžité. Z toho důvodu bychom doporučovali používat opis – v množném čísle lze užívat podoby Frenštátští, v jednotném čísle je nutno uchýlit se k podobám typu obyvatel/ka Frenštátu (pod Radhoštěm).
Zvažované varianty:
Frenštáčan
Frenštátčan
Poslední užití:
9.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky Frenštáčan, Frenštátčan a Frenštáťan
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Píší pracovníci Ústavu pro jazyk český jazykové koutky pro tisk? Vím jen o textech v Týdeníku Rozhlas.
Klíčové slovo:
jazykový koutek
Odpověď:
Pracovníci Ústavu pro jazyk český publikují popularizační texty ještě například v příloze Orientace Lidových novin a v časopise Vesmír. Na vyžádání také poskytují různá vyjádření a rozhovory pro mnoho dalších tištěných i online periodik. Kromě popularizačních výstupů v televizním vysílání jsou pracovníci ÚJČ pravidelnými hosty Českého rozhlasu (pořad Káva o čtvrté).
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, zda se bude slovo psát se spojovníkem, nebo s pomlčkou. Máme psát více-dimenzionalita, nebo více–dimenzionalita?
Klíčové slovo:
vícedimenzionalita
Odpověď:
Ve slově nebude ani spojovník, ani pomlčka. Takový zápis nemá jazykové opodstatnění. Píšeme dohromady jako jedno slovo: vícedimenzionalita. Komponent více- tvoří první složku mnoha složených slov, převážně přídavných jmen, např. víceletý, vícečlenný, víceslovný, víceúčelový. Užívá se však také u podstatných jmen, např. víceboj, vícehlas, vícepráce, víceúčelovost. Také podstatné jméno vícedimenzionalita píšeme dohromady.