Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Píše se správně Iveta s měkkým „i“, nebo Yveta s tvrdým „y“?
Klíčové slovo:
Iveta, Yveta
Odpověď:
Toto ženské rodné jméno má v češtině základní podobu Iveta, starší pravopisnou variantou je Yveta. Oba zápisy jsou tedy z jazykového hlediska správné, avšak v případě konkrétních osob je pochopitelně nelze (zejména v oficiálním styku) volně zaměňovat. Na okraj dodejme, že do české matriky lze bez problémů zapsat kteroukoli z nich.
Zvažované varianty:
Iveta
Yveta
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Jak se píše domácká podoba ženského jména Johan(k)a: Johi s měkkým „i“, nebo Johy s tvrdým „y“?
Klíčové slovo:
Johi, Johy
Odpověď:
Domácké podoby jmen se uplatňují téměř výhradně v soukromých, důvěrných projevech, a to především v mluvené podobě. V písmu se objevují jen v omezené míře – v soukromé komunikaci, v neformálních textech či v beletrii, kde signalizují vztahy mezi jednotlivými postavami. Při řešení jejich pravopisných podob lze vycházet ze způsobu tvoření nebo z hláskové stavby tvaru jména a dojít tak k různým podobám. Vlivem analogie s typy, které mají „i“ ve zdrobňující příponě (Stázička/Stázinka – Stázi, Tomík/Tomíček – Tomi), obvykle píšeme měkké „i“ u všech takto zakončených domáckých podob: Viki, Šári, Věri, a tedy i Johi. Psaní s „i“ tedy považujeme za základní, a to bez ohledu na způsob tvoření. Kvůli předcházejícímu tvrdému souhláskovému písmenu však nemůžeme označit za chybné ani podoby s „y“ (např. Viky, Šáry, Věry, Johy).
Zvažované varianty:
Johy
Johi
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Domácké podoby rodných jmen (Klárinka, Luki/Luky)
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Jak se píše domácká podoba ženského jména Zuzana: Zuzi s měkkým „i“, nebo Zuzy s tvrdým „y“?
Klíčové slovo:
Zuzi
Odpověď:
Domácké podoby jmen se uplatňují téměř výhradně v soukromých, důvěrných projevech, a to především v mluvené podobě. V písmu se objevují jen v omezené míře – v soukromé komunikaci, v neformálních textech či v beletrii, kde signalizují vztahy mezi jednotlivými postavami. Při řešení jejich pravopisných podob lze vycházet ze způsobu tvoření nebo z hláskové stavby tvaru jména a dojít tak k různým podobám. Vlivem analogie s typy, které mají „i“ ve zdrobňující příponě (Stázička/Stázinka – Stázi, Tomík/Tomíček – Tomi), obvykle píšeme měkké „i“ u všech takto zakončených domáckých podob: Viki, Šári, Věri, a tedy i Zuzi. Psaní s „i“ tedy považujeme za základní, a to bez ohledu na způsob tvoření. Podoby s „y“ se vyskytují zejména ve jménech, u nichž předchází koncové samohlásce tvrdé souhláskové písmeno, což není případ jména Zuzi.
Zvažované varianty:
Zuzi
Zuzy
Poslední užití:
20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Domácké podoby rodných jmen (Klárinka, Luki/Luky)
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Zájmeno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
Jaké tvary se dají použít ve spojení se slovem děti: mé děti, moje děti, mý děti?
Klíčové slovo:
můj
Odpověď:
Tvary moje a mé jsou ve spojení s podstatným jménem děti spisovné. Tvar mý (děti) patří do nespisovné vrstvy. V neformálních situacích se používá, ale není vhodný pro spisovné komunikační situace.
Zvažované varianty:
moje
mé
mý
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Typ slovního druhu
Konkrétní dotaz:
Jsou názvy ulic jako Benediktská; Anežská; Jakubská, Mariánské (náměstí) přídavná jména přivlastňovací, nebo tvrdá?
Klíčové slovo:
Benediktská; Anežská; Jakubská, Mariánské náměstí
Odpověď:
Všechny uvedené názvy patří k přídavným jménům tvrdým na základě svého zakončení. Ptáme se na ně otázkou „jaký, který“. Na přívlastňovací přídavné jméno se ptáme otázkou pomocí tázacího zájmene „čí“: Přivlastňovací přídavné jméno je např. Jungmannova (ulice), Masarykovo (náměstí), Toulcův (dvůr).
Poslední užití:
9.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.