Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo minidezert dohromady, se spojovníkem, nebo zvlášť? Není to úplně běžné slovo.
Klíčové slovo:
minidezert
Odpověď:
Výraz mini- funguje jako první část mnohých složených slov (např. minisukně, minigolf, minirobot), píšeme proto dohromady i minidezert.
Zvažované varianty:
minidezert
mini dezert
mini-dezert
Poslední užití:
8.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo sladkokyselý je na jídelním lístku uváděno přes pomlčku, ale nemělo by to být spíš dohromady?
Klíčové slovo:
sladkokyselý
Odpověď:
Ano, slovo sladkokyselý se píše dohromady. Jestliže první složka složeného přídavného jména se souřadně spojenými členy (sladký a kyselý) nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku, např. hluchoněmý, sladkokyselý.
Upřesňujeme, že pomlčka se ve složených přídavných jménech neužívá, pokud by šlo o jiný typ složeného přídavného jména, pak by se souřadné složky zapisovaly se spojovníkem, např. literárně-hudební.
Zvažované varianty:
sladkokyselý
sladko-kyselý
Poslední užití:
8.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1. 2 – První složka není zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje příručka, která se týká spisovné výslovnosti, zejména výslovnosti zdvojených hlásek?
Klíčové slovo:
spisovná výslovnost
Odpověď:
Pro danou problematiku doporučujeme tzv. ortoepické příručky. Výslovnostní kodifikace týkající se domácí slovní zásoby se jmenuje Výslovnost spisovné češtiny I (1967), dále je možné tyto informace najít např. v publikaci J. Hůrkové Česká výslovnostní norma (1995) nebo Z. Palkové Fonetika a fonologie češtiny (1994 a 1997). Nejnověji se tomuto tématu věnuje Akademická příručka českého jazyka (2019) a příslušná výkladová část Internetové jazykové příručky, která je k dispozici i on-line.
Poslední užití:
2.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – spojení dvou stejných souhlásek
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovuje slovo nejjednodušší? Musí se zachovávat zdvojené hlásky?
Klíčové slovo:
nejjednodušší
Odpověď:
Daný výraz obsahuje dokonce dvě místa, na nichž se zdvojené hlásky vyskytují, každé z nich je pak poněkud jiné povahy a nevztahují se na ně zcela shodná pravidla. V případě kombinace -jj- na rozhraní předpony a kořene je u slov s předponou nej- podle ortoepické kodifikace nutná výslovnost zdvojená kvůli podpoře významu (hrozí zde záměna se slovem nejednodušší). U hlásek -šš- na rozhraní kořene a přípony pak ortoepická kodifikace doporučuje jako základní také výslovnost zdvojenou. Zdvojení však má být jen mírně naznačeno, bez nápadnější artikulace dvou stejných sousedních hlásek (ta se připouští pouze ve zvlášť pečlivé výslovnosti, např. při recitaci). V běžné, rychlejší mluvě a u často užívaných slov je podle příruček přípustná i výslovnost zjednodušená, pokud ovšem nemůže dojít ke dvojznačnosti.
Zvažované varianty:
[nejjednodušší]
[nejjednoduší]
Poslední užití:
2.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovuje slovo bezzubý? Musí se zachovávat dvě [z]?
Klíčové slovo:
bezzubý
Odpověď:
Ortoepická kodifikace doporučuje u takovýchto výrazů s předponou bez- jako základní výslovnost zdvojenou, tj. [bezzubí]. Zdvojení však má být jen mírně naznačeno, bez nápadnější artikulace dvou stejných sousedních hlásek (ta se připouští pouze ve zvlášť pečlivé výslovnosti, např. při recitaci). V běžné, rychlejší mluvě a u často užívaných slov je podle příruček přípustná i výslovnost zjednodušená, pokud ovšem nemůže dojít ke dvojznačnosti.
Zvažované varianty:
[bezzubí]
[bezubí]
Poslední užití:
2.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je tvar vzcvrnkls nejdelším českým slovem bez samohlásek?
Klíčové slovo:
vzcvrnkls
Odpověď:
Svou délkou patří toto devítisouhláskové slovo jistě mezi „nej“ v češtině, ale stejně jako jiná dlouhá slova složená ze samých souhlásek má velmi omezené použití, podobně jako např. známější „rekordní“ osmisouhláskový výraz scvrnkls nebo neméně kuriózní desetisouhlásková čtvrtsmršť.
Ani o posledním jmenovaném však nelze s naprostou jistotou tvrdit, že je to právě to nejdelší české slovo bez samohlásek, a Ústav pro jazyk český těžko může „uznat“ některé slovo za absolutně nejdelší, i když je o to čas od času žádán. Je pro to několik důvodů. Především nelze vyloučit, že někdo vymyslí jiná, stejně dlouhá nebo ještě delší slova. Pokud totiž mermomocí chceme, jsme schopni utvořit různá extrémně dlouhá slova tak, aby neodporovala pravidlům české slovotvorby a pravidlům ohýbání, a tvrdit, že jsou to česká slova. Ano, jsou, ale zároveň je nutno zdůraznit, že to jsou slova a slovní tvary utvořené uměle, tedy pouhé jazykové konstrukty. Taková slova jsou těžko vyslovitelná a mnohdy i obtížně srozumitelná. Ve skutečných jazykových promluvách, psaných nebo mluvených, jsou tím méně použitelná, čím jsou delší; jsou to jazykové kuriozity. Mohou být prostředkem recese a slovních hrátek.
Dodejme ještě, že výskyt bezsamohláskových slov je v češtině možný díky existenci tzv. slabikotvorných souhlásek (r, l, omezeně pak m, n).
Dotaz:
Jména výrobků
Konkrétní dotaz:
V článku o restauraci píšu, že si je možno objednat hovězí líčka na smetaně. Píše se u slova hovězí velké písmeno?
Klíčové slovo:
hovězí líčka na smetaně
Odpověď:
Názvy pokrmů nejsou vlastní jména, a proto je třeba psát je s malým písmenem. Náležitá podoba je hovězí líčka na smetaně.
Poslední užití:
27.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 88
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 95
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – výrobky, odrůdy, plemena
Dotaz:
Jména výrobků
Konkrétní dotaz:
V článku o restauraci píšu, že si je možno objednat ďábelské toasty. Píše se u slova ďábelský velké písmeno?
Klíčové slovo:
ďábelské toasty
Odpověď:
Názvy pokrmů nejsou vlastní jména, a proto je třeba psát je s malým písmenem. Náležitá podoba je ďábelské toasty.
Poslední užití:
27.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 88
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 95
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – výrobky, odrůdy, plemena
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.