Dotaz:
Tvary zájmena já
Konkrétní dotaz:
V Pravidlech českého pravopisu z roku 1983 stojí, že tvar zájmena „já“ v 2. a 4. pádu je „mě“. Poté je v závorce uvedeno „vedle mne“. Znamená to, že jen po předložce „vedle“ je možné použít variantu „mne“?
Klíčové slovo:
zájmeno já; mě; mne; 4. pád
Odpověď:
Variantu „mne“ je možné užít v obou pádech: po předložce (nejen po předložce „vedle“, nýbrž i po jiných) nebo při důrazu. Má však knižní charakter.
Zvažované varianty:
mě
mne
Poslední užití:
15.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – zájmena, Tvary zájmena já
Dotaz:
Tvary zájmena já
Konkrétní dotaz:
Mohu ve větě „U mě na stole jsou položeny knihy“ použít i zájmeno mne tzn. „U mne na stole jsou položeny knihy“?
Klíčové slovo:
zájmeno já; mě; mne; 2. pád
Odpověď:
Variantu „mne“ je v tomto pádu (2. pád) možné užít. Má však knižní charakter.
Zvažované varianty:
mě
mne
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvary zájmena já
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Který internetový zdroj mi pomůže s rodem a pravopisnou podobou slov, která jsem v běžných jazykových příručkách nenašla?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Doporučujeme vám takové výrazy zkusit vyhledat v databázi Českého národního korpusu.
Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Kde najdu doporučení pro přepis arabských jmen, např. názvů měst? Je možné v češtině užívat anglický přepis?
Klíčové slovo:
arabská jména
Odpověď:
Základní orientaci v dané problematice poskytne např. článek E. Müllerové a Z. Müllera: Arabská osobní a zeměpisná jména v české slovní zásobě z roku 1980, který vyšel v časopise Naše řeč (viz http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6219). Zde nalezneme i vysvětlení, že z hlediska češtiny není vhodné užívat anglický (nebo jiný cizí) způsob přepisu, srov.: „Pokud přebíráme arabská jména z cizí transkripce či transliterace a nebereme v úvahu tyto skutečnosti, můžeme se dostat do značného rozporu s arabskou výslovností a pravopisem, což by mohlo vést až k nedorozumění.“ Některé názvy přepsané z arabštiny naleznete v Internetové jazykové příručce, názvy známějších měst lze dohledat v geografických příručkách, arabská rodná jména pak v knize M. Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat? atp. V případě neúspěchu v těchto zdrojích doporučujeme vám obrátit se na arabisty a tuto problematiku konzultovat primárně s nimi.
Poslední užití:
27.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6219
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Státy a území světa. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Dotazy zaměřené na věcné znalosti
Konkrétní dotaz:
Co je správně? IČO, nebo IČ?
Odpověď:
V Akademickém slovníku cizích slov je sice uvedeno, že doporučená podoba je IČO neboli identifikační číslo organizace, situace je však složitější a vyžaduje věcnou znalost. Jak se dočteme v sekci dotazů na webové stránce www.ucetni-portal.cz, pojem identifikační číslo organizace (IČO) byl zaveden zákonem č. 128 s účinností od 1. 1. 1990, právní normy účinné od 1. 1. 1992 však používaly zásadně označení identifikační číslo a zkratku IČ. Vedle toho se však souběžně užívala zkratka IČO, a proto byl v roce 1995 přijat zákon o státní statistické službě, v němž byla jako správná označena zkratka IČ. V roce 2004 byl zákonem zaveden nový pojem – identifikační číslo ekonomického subjektu, zkratka IČES, která by se pak nabízela, se však nikdy neužívala. Následně, v červnu 2010 bylo ve velkém počtu zákonů změněno identifikační číslo na identifikační číslo osoby. Souběžně však platila dvojí právní úprava, tj. užívání pojmu identifikační číslo subjektu, které bylo zrušeno až novelou zákona o státní statistické službě k 1. 1. 2012. Shrneme-li situaci v jazykových příručkách a v právní oblasti, je pravda, že bychom měli užívat zkratku IČO, ta však neznamená identifikační číslo organizace, avšak identifikační číslo osoby.
Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
Nemáte radu, jak se lépe orientovat v rejstříku Akademické příručky českého jazyka?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Rejstřík Akademické příručky českého jazyka bohužel z rozsahových důvodů zahrnuje jen dílčí část klíčových slov a témat, pokud nenajdete konkrétní výraz zde, je vhodné vyhledávat tematicky, přes obsah APČJ.
Poslední užití:
16.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že psát filozofie je nesmysl.
Odpověď:
Ve slovech zdomácnělých, kde se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s mohou být považovány za základní v úzce odborných textech (např. chemických), v ostatních typech textů je jejich užití též náležité, ale stylově příznakové.
Poslední užití:
11.4.2015
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.