Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Je nutné, aby spojení „ve výši“ a samotná částka, např. „500 Kč“ stály na jednom řádku, nebo mezi těmito výrazy zalomit řádek můžeme?
Klíčové slovo:
zalomení řádku
Odpověď:
Mezi uvedeným slovním spojením a následující částkou zalomit řádek lze. Řádek by neměl být zalomen pouze mezi částkou a značkou měny.
Poslední užití:
1.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Dotaz:
Možnosti vyznačování v textu
Konkrétní dotaz:
V odborném textu vyznačuji názvy básnických sbírek kurzivou. Měly by se kurzivně vyznačovat také názvy jednotlivých básní?
Klíčové slovo:
kurziva; názvy básní
Odpověď:
Daná problematika není nikde normována. V praxi je skutečně časté, že se názvy děl v odborném textu kurzivou vyznačují, úzus vyznačování částí děl (např. básní) však zřejmě bude silně rozkolísaný. V případě odborných knih bude záležet na rozhodnutí editora textu, pokud je text nabízen odbornému časopisu, bude záležet na úzu dané redakce.
Poslední užití:
3.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
10.2 Změna řezu písma (s. 28)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
zvlášť
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v poměru stupňovacím se oddělují čárkou, jestliže jsou spojeny souřadicími spojkami i pokud jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
2.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 128, 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 122, 123
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Je správně k zvýhodnění, nebo ke zvýhodnění?
Klíčové slovo:
k, ke
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (k > ke) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky „e“ tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří neslabičnou předložku, vokalizuje se: není *k kočce, ale jedině ke kočce), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení „k/e zvýhodnění“. V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ke zvýhodnění, tak i ponechat nevokalizovanou – k zvýhodnění.
Zvažované varianty:
k
ke
Poslední užití:
1.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.