Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme ve větě „Nasvícení budovy divadla nazeleno“ výraz nazeleno dohromady, nebo zvlášť: na zeleno?
Klíčové slovo:
nazeleno; na zeleno
Odpověď:
V souladu s příručkami je možné psát oběma způsoby: zvlášť i dohromady. Mezi variantami na zeleno a nazeleno není žádný významový rozdíl. Doklady z ČNK ukazují, že se obě v praxi užívají.
Zvažované varianty:
nazeleno
na zeleno
Poslední užití:
30.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování – sekce 5 Psaní spřežek typu naměkko – na měkko, domodra – do modra, po anglicku
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vím, že můžu psát slovo odnaproti dohromady, ale nevím, jestli to mohu psát i zvlášť.
Klíčové slovo:
odnaproti
Odpověď:
V souladu s SSČ a SSJČ píšeme výraz odnaproti jedině dohromady.
Zvažované varianty:
odnaproti
od naproti
Poslední užití:
31.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Odpověď:
Výraz loft má význam ‚prostor pod střechou; půdní byt‘ nebo ‚byt s velkou obytnou plochou, vytvořený z původně nebytové prostory (skladiště, továrny), uchovávající některé industriální prvky (okna, cihlové zdi apod.)‘.
Poslední užití:
6.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vím, že můžu psát slovo dopodrobna dohromady, ale nevím, jestli to mohu psát i zvlášť.
Klíčové slovo:
dopodrobna
Odpověď:
V souladu s SSČ a SSJČ píšeme výraz „dopodrobna“ dohromady.
Zvažované varianty:
dopodrobna
do podrobna
Poslední užití:
31.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Právní/administrativní závaznost textu
Konkrétní dotaz:
Je možné výkladové slovníky využít k výkladu významu při soudním sporu?
Odpověď:
Výkladové slovníky, jako jsou např. Slovník spisovného jazyka českého či Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, je samozřejmě možné užít při soudním jednání, nedokážeme však odhadnout, zda výklady v nich uvedené ovlivní výsledek řízení. Výklady významů ve slovnících češtiny nemají žádnou právní závaznost.
Poslední užití:
31.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
V prvním vydání knihy je uvedeno jméno překladatele včetně jeho titulu docenta. Nyní se připravuje druhé vydání, překladatel mezitím získal titul profesora. Který z těchto titulů by měl být uveden v novém vydání?
Klíčové slovo:
doc.; prof.
Odpověď:
Pakliže pro tyto případy není zavedena žádná redakční praxe, přikláněli bychom se k uvedení novějšího, vyššího titulu profesora.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovit a foneticky přepsat první část spojení Curieova teplota? Je správná realizace [kirijova] se souhláskou „j“, nebo zde „j“ být nemá a správně je jen [kiriʔova]?
Klíčové slovo:
Curieova teplota
Odpověď:
V souladu s ortoepickou kodifikací lze konstatovat, že u přejímek se samohláskové spojení -io- vyslovuje většinou s vloženou souhláskou [j] (ta zde však může mít různé artikulační i akustické vlastnosti), doporučujeme tedy výslovnost [kirijova]. Máme zkušenost, že pokud se ve fonetickém přepisu vyskytne pouze podoba [kiriova] bez explicitního uvedení „j“, mají pak někteří mluvčí tendenci realizovat právě uvedenou hyperkorektní výslovnost [kiriʔova] s tzv. rázem, který zde však vůbec není namístě.
Zvažované varianty:
[kirijova]
[kiriʔova]
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu je uveden výčet různých druhů semínek: „semínka (konopné, slunečnicové...)“. Neměly by být v závorce spíše tvary množného čísla, tedy: „semínka (konopná, slunečnicová...)“?
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Navrhovaná úprava je možná, nikoliv nutná.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovit první část spojení Curieova teplota? Bude druhé „i“ krátké, nebo dlouhé?
Klíčové slovo:
Curieova teplota
Odpověď:
Výslovnost tohoto fyzikálního termínu nikde kodifikována není a její noremní podobu není snadné zjistit, je tedy třeba vycházet především z výslovnosti francouzského příjmení Curie. Ta by se do češtiny podle ortoepických příruček měla adaptovat jako [kiri], dané spojení by se tedy mělo vyslovovat jako [kirijova] teplota (druhé „i“ tedy bude krátké). Je však nutno dodat, že se v českém úzu u tohoto typu jmen z francouzštiny často vyskytuje i výslovnost s dlouhým vokálem. To dokládají i výkladové slovníky, které u jednotky radioaktivity curie, odvozené od stejného příjmení, doporučují podobu [kirí]. Z tohoto důvodu nelze odmítat ani výslovnost [kiríjova] teplota.
Zvažované varianty:
[kiríjova]
[kirijova]
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.