Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V němčině se užívá výraz Fachidiot. Předpokládám, že když ho píšu v češtině, není důvod ho psát se spojovníkem.
Klíčové slovo:
fachidiot
Odpověď:
Souhlasíme, pro psaní se spojovníkem není žádný důvod, i v češtině píšeme fachidiot jako jedno slovo. V korpusu SYN v13 je doloženo 251krát. Běžné slovníky češtiny výraz nezachycují, najdeme ho např. ve slovníku Čeština 2.0 (https://cestina20.cz/slovnik/fachidiot/) s vysvětlením „člověk s omezeným rozhledem, zaměřený čistě jen na svůj obor a nevnímající širší souvislosti“.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Prosím o potvrzení, že uvažuju správně. Psal bych revoluční dělnicko-rolnická vláda se spojovníkem, protože jde o dělnickou a rolnickou vládu. Aby to bylo dohromady (dělnickorolnická), tak by to muselo být dělnické rolnictvo.
Klíčové slovo:
dělnicko-rolnický
Odpověď:
Ano, uvažujete správně. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -cko (a také na -sko, -ně, -ově) vycházíme z věcné znalosti. Jak uvádíte, jde jednoznačně o souřadné spojení dvou složek, které jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (dělnická a rolnická vláda). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: dělnicko-rolnická vláda.
Poslední užití:
8.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V obecním zpravodaji píšu poměrně často výraz odnepaměti, a to vždy dohromady. Nikdo mi to nikdo nevytknul. Ale zaráží mě, že jsem tuto spřežku nenašel ve slovníku. Má se tedy psát zvlášť: od nepaměti?
Klíčové slovo:
od nepaměti; odnepaměti
Odpověď:
Podstatné jméno nepaměť s významem ‚nepamatování, zapomenutí‘ je už ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) z 60. let minulého století hodnoceno jako zastaralé. Slovník uvádí, že se výraz objevuje už jen v ustáleném spojení od nepaměti s významem odedávna (od nepaměti tak bývalo). Původní význam substantiva nepaměť je v současné době natolik zastřený, že ho mnozí nejspíše nepovažují za samostatné slovo. Lze rovněž přepokládat, že pisatelé jsou v tomto případě ovlivněni synonymními příslovci odedávna a odpradávna, které jako spřežku zaznamenává už SSJČ, proto volí psaní dohromady i u výrazu odnepaměti.
Doklady z Českého národního korpusu (syn v 12) ukazují, že se chápání výrazu jako spřežky prosazuje v uživatelské praxi poměrně výrazně. Psaní zvlášť od nepaměti má 11 508 dokladů; spřežka odnepaměti je zaznamenána 4304krát, tedy v podstatě ve třetině případů užití (poměr je cca 2,7 : 1). Zápisy od nepaměti a odnepaměti se v textech užívají bez jakéhokoli významového rozlišení; spřežka vyjadřuje stejný význam a plní ve větě tytéž funkce jako její dvouslovný protějšek. Vzhledem k četnosti užití byla spřežka odnepaměti jako variantní možnost doplněna do IJP. Dvojice od nepaměti – odnepaměti se v současnosti připojila k výrazům typu například – na příklad, zpočátku – z počátku; na čase – načase, na jemno – najemno, k večeru – kvečeru apod., tedy k výrazům se dvěma rovnocennými variantami.
Poslední užití:
3.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nemůžu dohledat zdůvodnění, jak mám psát mrkvovojablečný koláč. Píše se to dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem? Když si zadám do vyhledavače podobná pojmenování, tak převažuje psaní zvlášť.
Klíčové slovo:
mrkvovojablečný; mrkvojablečný
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom neměli psát jako dvě samostatná slova, ale buď dohromady, nebo se spojovníkem. Máte však bohužel pravdu, že v praxi se mnohdy toto doporučení v obdobných pojmenováních potravinářských výrobků nedodržuje. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově (např. hudební a taneční vystoupení = hudebně-taneční vystoupení). Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady, přestože je tvořeno složkami, které jsou na stejné úrovni. Mrkvový a jablečný koláč je tedy mrkvovojablečný (nikoli mrkvovo-jablečný). První část složeného výrazu může být v tomto případě tvořena jak celým, tak zkráceným kmenem přídavného jména; je tedy možné psát mrkvovojablečný i mrkvojablečný (podobně např. tvarohovomakový i tvarohomakový, majonézovojogurtový i majonézojogurtový).
Zvažované varianty:
mrkvovojablečný
mrkvovo jablečný
mrkvovo-jablečný
Poslední užití:
2.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „k večeři“ ve větě „Mám k večeři toasty“?
Klíčové slovo:
mít; přísudek jmenný se sponou; předmět
Odpověď:
Nejprve bychom chtěli upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme posoudit, jak je daný problém nahlížen ve školské praxi. Z akademického pohledu však můžeme nabídnout dvě interpretace. První možností je provést rozbor čistě podle formy jednotlivých výrazů. V tom případě bychom sloveso „mám“ určili jako přísudek, „toasty“ ve 4. pádě jako předmět a předložkové spojení „k večeři“ jako příslovečné určení účelu. Je třeba si uvědomit, že sloveso „mít“ v uvedené větě však nezachovává svůj původní, plný význam. Jak popisují M. Grepl a P. Karlík (1986), existuje mnoho typů vět, kde sloveso „mít“ může suplovat funkci sponového slovesa, případně spolu se jmennou částí zastupovat plnovýznamové sloveso (přísudek slovesný). Je tomu tak například ve větách „Ivánka máme nemocného“ (= Ivánek je nemocný) či „Máme hlad“ (= Hladovíme). V. Šmilauer pak v příručce Novočeská skladba (1966) uvádí jako příklad přísudku jmenného se sponou mimo jiné větu „Má všecky kosti na maděru“. V dotazované větě tak můžeme spojení „mám k večeři“ určit jako přísudek jmenný se sponou. Šlo by o ekvivalent věty „Toasty jsou k večeři“, případně o ekvivalent slovesného přísudku ve větě „Večeřím toasty“. Výraz „mám“ bychom pak vyčlenili jako sponu, předložkové spojení „k večeři“ jako jmennou část přísudku. Ať vyberete jakékoli z těchto řešení, bude to z jazykového hlediska v pořádku.
Poslední užití:
4.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 244–245
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 158
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.