Dotaz:
Dvojí možný podmět (např. Dávka emocí, které když pocítíme, přetrvávají)
Konkrétní dotaz:
Píši smuteční oznámení a nejsem si jistá jednou formulací. Je vhodnější „Chvíle rozjímání, která doprovodila zesnulého“, nebo „Chvíle rozjímání, které doprovodilo zesnulého“?
Klíčové slovo:
chvíle rozjímání
Odpověď:
V tomto případě si můžete vybrat, záleží na tom, co přesně chcete sdělit, zda je pro vás důležitější ona „chvíle“ („Chvíle rozjímání, která doprovodila zesnulého“), nebo „rozjímání“ („Chvíle rozjímání, které doprovodilo zesnulého“). Obě formulace jsou syntakticky zcela v pořádku, rozdíl je pouze v tom, že v prvním případě vedlejší věta rozvíjí jméno „chvíle“ a v druhém „rozjímání“.
Dotaz:
Zkoumání úzu a jazykové normy
Konkrétní dotaz:
Má na správnost výrazu vliv jeho časté užívání?
Klíčové slovo:
jazyková norma
Odpověď:
Časté užívání určitého výrazu v jazykové praxi (neboli v úzu) je jen jedním z faktorů, které mají vliv na utváření jazykové normy. Pro vnímání jazykového prostředku jako noremního je důležité, zda je jeho užití v určitých komunikačních situacích pociťováno jako závazné. Pro bližší vhled do této problematiky doporučujeme slovníček vybraných pojmů v Internetové jazykové příručce (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=891), popřípadě související hesla v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Poslední užití:
28.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Nerespektování normy
Konkrétní dotaz:
Setkávám se s tím, že vládní instituce při tvoření dokumentů nerespektují pravidla pro psaní velkých písmen, konkrétně třeba v názvech ptačích oblastí, kde jsou nadměrně užívána velká písmena.
Klíčové slovo:
jazyková norma
Odpověď:
Bohužel, v praxi se často setkáváme se skutečností, že instituce nerespektují pravidla pro psaní velkých písmen a v oficiálních dokumentech se tak objevují názvy s velkým písmenem, přestože takový způsob zápisu není namístě.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Prosím poradit, jakým způsobem se píše územněplánovací. Psal bych to dohromady, ale v zákoně je to zvlášť.
Klíčové slovo:
územněplánovací
Odpověď:
Psaní zvlášť není v souladu se současnou kodifikací, přestože se takové doklady stále objevují. Na jazykovou správnost podoby uvedené v zákoně bohužel nelze spoléhat. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní plánování. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady – územněplánovací.
Zvažované varianty:
územněplánovací
územně plánovací
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně dlouhaletý, nebo dlouholetý?
Klíčové slovo:
dlouholetý
Odpověď:
Správně je jedině dlouholetý. Podobu *dlouhaletý neuvádějí ani slovníky, ani se reálně neužívá (databáze ČNK syn v8 neobsahuje jediný její výskyt).
Zvažované varianty:
dlouhaletý
dlouholetý
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dlouholetý
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka *dlouhaletý
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.