Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Přepište všech dvacet stran načisto“ může být na čisto zvlášť i dohromady (načisto)?
Klíčové slovo:
načisto; na čisto
Odpověď:
Ano, výraz je možné psát oběma způsoby – zvlášť i dohromady. Mezi variantami na čisto a načisto není žádný významový rozdíl.
Zvažované varianty:
načisto
na čisto
Poslední užití:
29.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování – sekce 5 Psaní spřežek typu naměkko – na měkko, domodra – do modra, po anglicku
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Naplno může být zvlášť i dohromady? Jde o užití ve větě „Napřístě nediskutujeme naplno.“
Klíčové slovo:
naplno; na plno
Odpověď:
Ano, výraz je možné psát oběma způsoby – zvlášť i dohromady. Mezi variantami na plno a naplno není žádný významový rozdíl.
Zvažované varianty:
naplno
na plno
Poslední užití:
29.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování – sekce 5 Psaní spřežek typu naměkko – na měkko, domodra – do modra, po anglicku
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „napříště nediskutujeme naplno“ píšeme napříště dohromady?
Klíčové slovo:
napříště
Odpověď:
Ano, příslovce napříště píšeme v souladu s SSČ i SSJČ dohromady. Pokud by stály předložka a příslovce samostatně (na příště), šlo by o jiný význam, např. Na příště máte domácí úkol.
Zvažované varianty:
napříště
na příště
Poslední užití:
29.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat název weber pro jednotku magnetického indukčního toku? Ve školním prostředí je zažité [vébr], ale vznikla zde pochybnost, zda to na základě němčiny nemá být spíše [víbr], nebo naopak [vebr] podle grafiky.
Klíčové slovo:
weber
Odpověď:
V souladu s ortoepickou kodifikací i s mnoha výkladovými slovníky doporučujeme užívat jednoznačně zažitou a z hlediska obecných principů adaptace cizích slov do češtiny i náležitou výslovnost [vébr]. Je pravda, že samohlásky mají v němčině jinou kvalitu než v češtině, a proto zde původní zavřenější vokál může českým posluchačům znít spíše jako [í], zavádět zde neuzuální a rovněž nesystémovou podobu [víbr] by však nebylo vhodné. Ačkoli se někdy u přejímek silně uplatňuje i vliv grafiky a samohlásková délka běžně kolísá, krácení vokálu, tj. variantu [vebr], tu rovněž nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
[vébr]
[víbr]
[vebr]
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Obecné principy fonetické transkripce
Konkrétní dotaz:
Má se ve fonetické transkripci psát po písmenu „k“ ypsilon, nebo měkké „i“?
Klíčové slovo:
ypsilon
Odpověď:
Pokud se jedná o přepis současné spisovné češtiny, pak zde ypsilon nelze doporučit. Na rozdíl od grafiky, kde se v češtině z historických důvodů rozlišují znaky pro měkké „i“ a tvrdé „y“, ve výslovnosti (s výjimkou nářeční) daný rozdíl již dávno neexistuje, a proto se užívá ve všech kontextech pro i-ový vokál stejný znak. Záleží však na typu transkripce, o který konkrétní symbol se bude jednat. Česká fonetická transkripce (ve shodě s mezinárodní fonetickou abecedou IPA) užívá pro krátkou i-ovou samohlásku symbol [ɪ], pro dlouhou pak [iː]. Pro potřeby široké veřejnosti, která obvykle není s principy fonetického přepisu dobře obeznámena, lze pak užít foneticky méně přesné symboly [i] a [í]. Některé lingvistické příručky vycházejí svým čtenářům navíc vstříc v tom, že používají znak ypsilon po „d“, „t“ a „n“ i při přepisu výslovnosti, tj. např. dynamit [dynamit], diktát [dyktát], dýka [dýka], aby zabránili „automatickému“ čtení zápisů [dinamit], [diktát] a [díka] jako [ďinamit], [ďiktát] a [ďíka]. V některých, zejména starších zdrojích se však objevuje ypsilon v přepisu výslovnosti i jinde, kde k podobnému nedorozumění dojít nemůže, nadto se zde obvykle ypsilon nevyskytuje ani v pravopisu, srov. např. jednotku radioaktivity curie [kyrí] ve Slovníku spisovného jazyka českého nebo v Pravidlech českého pravopisu. Poslední zmíněný přístup doporučit nelze.
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujícíh formulací je lepší? „Česká značka, na kterou jsou Češi nejvíce hrdí“, nebo „česká značka, na kterou jsou Češi nejvíce hrdi“?
Klíčové slovo:
hrdý
Odpověď:
Obě varianty jsou správné a spisovné. Přísudek se složeným tvarem přídavného jména „hrdí“ je prostředkem neutrálním, přísudek se jmenným tvarem přídavného jména „hrdi“ hodnotíme jako knižní.
Zvažované varianty:
česká značka, na kterou jsou Češi nejvíce hrdí
česká značka, na kterou jsou Češi nejvíce hrdi
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme ve větě „Nasvícení budovy divadla nazeleno“ výraz nazeleno dohromady, nebo zvlášť: na zeleno?
Klíčové slovo:
nazeleno; na zeleno
Odpověď:
V souladu s příručkami je možné psát oběma způsoby: zvlášť i dohromady. Mezi variantami na zeleno a nazeleno není žádný významový rozdíl. Doklady z ČNK ukazují, že se obě v praxi užívají.
Zvažované varianty:
nazeleno
na zeleno
Poslední užití:
30.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování – sekce 5 Psaní spřežek typu naměkko – na měkko, domodra – do modra, po anglicku
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vím, že můžu psát slovo odnaproti dohromady, ale nevím, jestli to mohu psát i zvlášť.
Klíčové slovo:
odnaproti
Odpověď:
V souladu s SSČ a SSJČ píšeme výraz odnaproti jedině dohromady.
Zvažované varianty:
odnaproti
od naproti
Poslední užití:
31.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Odpověď:
Výraz loft má význam ‚prostor pod střechou; půdní byt‘ nebo ‚byt s velkou obytnou plochou, vytvořený z původně nebytové prostory (skladiště, továrny), uchovávající některé industriální prvky (okna, cihlové zdi apod.)‘.
Poslední užití:
6.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vím, že můžu psát slovo dopodrobna dohromady, ale nevím, jestli to mohu psát i zvlášť.
Klíčové slovo:
dopodrobna
Odpověď:
V souladu s SSČ a SSJČ píšeme výraz „dopodrobna“ dohromady.
Zvažované varianty:
dopodrobna
do podrobna
Poslední užití:
31.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Právní/administrativní závaznost textu
Konkrétní dotaz:
Je možné výkladové slovníky využít k výkladu významu při soudním sporu?
Odpověď:
Výkladové slovníky, jako jsou např. Slovník spisovného jazyka českého či Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, je samozřejmě možné užít při soudním jednání, nedokážeme však odhadnout, zda výklady v nich uvedené ovlivní výsledek řízení. Výklady významů ve slovnících češtiny nemají žádnou právní závaznost.
Poslední užití:
31.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
V prvním vydání knihy je uvedeno jméno překladatele včetně jeho titulu docenta. Nyní se připravuje druhé vydání, překladatel mezitím získal titul profesora. Který z těchto titulů by měl být uveden v novém vydání?
Klíčové slovo:
doc.; prof.
Odpověď:
Pakliže pro tyto případy není zavedena žádná redakční praxe, přikláněli bychom se k uvedení novějšího, vyššího titulu profesora.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovit a foneticky přepsat první část spojení Curieova teplota? Je správná realizace [kirijova] se souhláskou „j“, nebo zde „j“ být nemá a správně je jen [kiriʔova]?
Klíčové slovo:
Curieova teplota
Odpověď:
V souladu s ortoepickou kodifikací lze konstatovat, že u přejímek se samohláskové spojení -io- vyslovuje většinou s vloženou souhláskou [j] (ta zde však může mít různé artikulační i akustické vlastnosti), doporučujeme tedy výslovnost [kirijova]. Máme zkušenost, že pokud se ve fonetickém přepisu vyskytne pouze podoba [kiriova] bez explicitního uvedení „j“, mají pak někteří mluvčí tendenci realizovat právě uvedenou hyperkorektní výslovnost [kiriʔova] s tzv. rázem, který zde však vůbec není namístě.
Zvažované varianty:
[kirijova]
[kiriʔova]
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V textu je uveden výčet různých druhů semínek: „semínka (konopné, slunečnicové...)“. Neměly by být v závorce spíše tvary množného čísla, tedy: „semínka (konopná, slunečnicová...)“?
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Navrhovaná úprava je možná, nikoliv nutná.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovit první část spojení Curieova teplota? Bude druhé „i“ krátké, nebo dlouhé?
Klíčové slovo:
Curieova teplota
Odpověď:
Výslovnost tohoto fyzikálního termínu nikde kodifikována není a její noremní podobu není snadné zjistit, je tedy třeba vycházet především z výslovnosti francouzského příjmení Curie. Ta by se do češtiny podle ortoepických příruček měla adaptovat jako [kiri], dané spojení by se tedy mělo vyslovovat jako [kirijova] teplota (druhé „i“ tedy bude krátké). Je však nutno dodat, že se v českém úzu u tohoto typu jmen z francouzštiny často vyskytuje i výslovnost s dlouhým vokálem. To dokládají i výkladové slovníky, které u jednotky radioaktivity curie, odvozené od stejného příjmení, doporučují podobu [kirí]. Z tohoto důvodu nelze odmítat ani výslovnost [kiríjova] teplota.
Zvažované varianty:
[kiríjova]
[kirijova]
Poslední užití:
13.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V seznamu surovin jsou jednotlivé položky uvedeny v množném čísle, např. vlašské ořechy, výjimku však tvoří lněné semínko. Měla bych použít raději tvar množného čísla, tedy lněná semínka?
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Navrhovaná úprava je možná, nikoliv nutná – některé suroviny se uvádějí častěji ve tvaru množného čísla, např. vlašské ořechy, jiné ve tvaru čísla jednotného, např. bazalka. Lněné semínko může mít tvar jak jednotného, tak množného čísla.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Má se v češtině vyslovovat sloveso zlevnit jako [slevňit]?
Klíčové slovo:
zlevnit
Odpověď:
Ve spisovném projevu doporučujeme užívat pouze výslovnost [zlevňit], v daném slově tedy k žádné asimilaci znělosti nedochází. Podoba [slevňit] se může vyskytovat jako nářeční, případně jako důsledek mylného dojmu, že se sloveso píše jako *slevnit, k čemuž dochází kvůli kontaminaci se slovem sleva.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině náležitá výslovnost francouzského rodného jména Louis v nepřímých pádech (např. bez Louise Lumièra)?
Klíčové slovo:
Louis
Odpověď:
Francouzské jméno Louis se vyslovuje v češtině v 1. p. j. č. nejčastěji jednoslabičně jako [luj], což potvrzuje např. publikace Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4 (tamtéž zachycenou variantu [lujs], která se v 1. p. j. č. může někdy taktéž objevit, nedoporučujeme). Jazyku původu je však poněkud bližší dvouslabičná varianta [luji], která se v českém úzu taktéž vyskytuje a reflektuje ji např. příručka Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině. (Jiné výslovnostní příručky bohužel dané jméno obvykle přepisují jako [lui], z čehož nevyplývá přesné doporučení; může jít o stejně dobře o jednoslabičnou, tak i dvouslabičnou podobu).
Ve 2. p. j. č. se pak doporučuje podoba [luj(i)se] nebo také [luj(i)ze], která je v úzu častější (okrajově se vyskytující varianta [luje] náležitá není).
Zvažované varianty:
[lujze]
[luje]
[lujse]
[lujize]
[lujise]
Poslední užití:
17.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Zeman. 2003.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 15
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.