Dotaz:
Rozdíl mezi pomlčkou a spojovníkem
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi pomlčkou a spojovníkem?
Odpověď:
Pomlčka (–) je dlouhá vodorovná čárka, kdežto spojovník (-) je krátká vodorovná čárka. Pomlčka se používá pro oddělování částí projevu, vyjádření rozsahu, vztahu aj. Spojovník má mnoho specifických oblastí užití, ale obecně se píše tehdy, chceme-li vyjádřit, že jím spojené výrazy tvoří těsný významový celek.
Poslední užití:
14.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Signalizace názvu
Konkrétní dotaz:
Když potřebujeme uvozovkami signalizovat název určitého díla, a to vedle sebe česky i anglicky, měli bychom napsat anglický název do anglických uvozovek, nebo českých?
Klíčové slovo:
uvozovky
Odpověď:
V takovém případě bychom doporučili spíše české uvozovky, neboť ty můžeme považovat za součást česky psaného textu. Uvnitř těchto uvozovek je pak název a ten už může být v leckterém jazyce. Uvozovky samotné nejsou součástí názvu, jen ho signalizují a vyčleňují z okolního textu, nejsou tedy psány v cizím jazyce, nýbrž česky.
Dotaz:
Přímá řeč s následující vedlejší větou
Konkrétní dotaz:
Jak se zapisuje přímá řeč, která končí výrazem označeným jednoduchými uvozovkami a po níž následuje uvozovací věta?
Klíčové slovo:
přímá řeč
Odpověď:
Pakliže je uvozovací věta za přímou řečí, končí samotná přímá řeč čárkou (nebo jiným interpunkčním znaménkem), poté následuje koncová uvozovka a mezera a pak uvozovací věta. Jestliže je závěrečný výraz přímé řeči uzavřen jednoduchou uvozovkou, budou těsně za sebou tři interpunkční znaménka: jednoduchá koncová uvozovka, čárka (nebo jiné interpunkční znaménko) a dvojitá koncová uvozovka.
Poslední užití:
17.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vynechání výrazu ve výpovědi
Konkrétní dotaz:
Jak se pravopisně řeší, když přímá řeč začíná třemi tečkami?
Klíčové slovo:
trojtečka
Odpověď:
Po třech tečkách se standardně píše mezera. ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory uvádí, že „na začátku věty, řádku nebo odstavce je dovoleno tuto mezeru vypouštět“. Jelikož tři tečky značí vynechání nějakého úseku výpovědi, jímž věta začíná, první následující slovo se už píše s malým počátečním písmenem.
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Signalizace jednoslovných alternativ
Konkrétní dotaz:
Je možné použít lomítko ve výrazu „LEDNICKO/VALTICKÝ“?
Klíčové slovo:
lomítko
Odpověď:
Složené přídavné jméno utvořené ze souřadně spojených přídavných jmen lednický a valtický se podle pravidel českého pravopisu zapisuje se spojovníkem spojujícím obě jeho původně samostatné složky, tedy „lednicko-valtický“. Lomítko typicky značí alternativu či záměnnost, pro tento účel se tedy nehodí.
Poslední užití:
19.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V překladu odborného textu se často liší zápis v angličtině a češtině, a to nejenom pořadím složek. Například spatial-temporal se v angličtině píše se spojovníkem, máme psát se spojovníkem i český výraz časo-prostorový?
Klíčové slovo:
časoprostorový
Odpověď:
Nikoli, čeština a angličtina nemají shodná pravidla pro psaní složených přídavných jmen. Při užití zavedeného výrazu nekopírujeme cizojazyčný způsob zápisu.
Při psaní složených přídavných jmen rozlišujeme ta, jejichž první složka je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově, a ta, která toto zakončení nemají (mívají spojovací vokál -o-).
Přídavná jména se zakončením na -sko, -cko, -ně nebo -ově dělíme na dvě skupiny. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (např. matematika a statistika), pak používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: matermaticko-statistický. Druhou skupinu tvoří podřadná spojení, v nichž jedna složka rozvíjí druhou (jde o spojení přídavného a podstatného jména). Ta píšeme dohromady; např. od názvu matematická statistika odvozujeme přídavné jméno matematickostatistický, od spojení německý jazyk německojazyčný.
Výraz časoprostorový patří ke slovům jako hluchoněmý, sladkokyselý, verbonominální. Ta píšeme dohromady bez spojovníku, protože první složka složeného přídavného jména se souřadně spojenými členy (např. časový a prostorový) nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově.
Zvažované varianty:
časoprostorový
časo-prostorový
Poslední užití:
24.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1. 2 – První složka není zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.