Dotaz:
Názvy veřejných prostranství
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova studnice v názvu ulice K Černé studnici?
Klíčové slovo:
K Černé studnici
Odpověď:
V předložkových názvech ulic, v nichž po předložce následuje spojení přídavného a podstatného jména, se u podstatného jména píše velké písmeno, pokud je vlastním jménem. Daná ulice je pojmenována podle názvu kopce Černá studnice, a proto je namístě podoba K Černé studnici.
Poslední užití:
14.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 76
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 83
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – ulice, třídy, nábřeží, náměstí, mosty, sady, zahrady, aleje, kolonády, sekce 2.1 Předložková spojení
Dotaz:
Hrady, zámky, radnice, brány, rozhledny
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova studnice v názvu rozhledny Černá studnice?
Klíčové slovo:
Černá studnice
Odpověď:
Uvedená rozhledna se nachází na stejnojmenném kopci. Je tedy zřejmé, že je pojmenována podle něj. Protože ve víceslovných názvech pohoří, hor, kopců atp. se velké písmeno píše u dalších výrazů jen tehdy, pokud jsou vlastními jmény, a slovo studnice je jméno obecné, náležitá podoba je Černá studnice.
Poslední užití:
14.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – stavby a jejich části, stanice a zastávky, sekce 4 Psaní názvů hradů, zámků a rozhleden
Dotaz:
Názvy městských částí
Konkrétní dotaz:
Píše se v názvu Černá Studnice, který označuje název obce, ve slově studnice velké písmeno?
Klíčové slovo:
Černá Studnice
Odpověď:
V geoprohlížeči, který je k dispozici na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, jsme zjistili, že oficiální název je Dolní Černá Studnice a Horní Černá Studnice. Protože jde o části obce, je namístě psát ve všech výrazech velké písmeno. Pokud nepoužijeme plný název, vynecháme první výraz, budeme psát i nadále u zbývajících výrazů obě písmena velká, tj. Černá Studnice.
Poslední užití:
14.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 75
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 82
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y a kolik b se píše ve slově lobbistický? Obvykle jsou tam dvě b, ale jinak vídám podoby lobbystický, lobbistický i lobbyistický.
Klíčové slovo:
lobbistický
Odpověď:
Slova odvozená z podstatného jména lobby zachovávají v základu dvě b: lobbovat, lobbování. Přípona -istický, kterou odvozujeme přídavné jméno, se nepřipojuje mechanicky k celému základovému slovu, koncové -y se odsouvá. Náležitá podoba je tedy lobbistický. Stejně postupujeme i u přípony -ista (lobbista) a -ismus (lobbismus).
Zvažované varianty:
lobbistický
lobbystický
lobbyistický
Poslední užití:
6.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Jak se píše domácká podoba ženského jména Monika: Moni s měkkým „i“, nebo Mony s tvrdým „y“?
Klíčové slovo:
Moni, Mony
Odpověď:
Domácké podoby jmen se uplatňují téměř výhradně v soukromých, důvěrných projevech, a to především v mluvené podobě. V písmu se objevují jen v omezené míře – v soukromé komunikaci, v neformálních textech či v beletrii, kde signalizují vztahy mezi jednotlivými postavami. Při řešení jejich pravopisných podob lze vycházet ze způsobu tvoření nebo z hláskové stavby tvaru jména a dojít tak k různým podobám. Vlivem analogie s typy, které mají „i“ ve zdrobňující příponě (Stázička/Stázinka – Stázi, Tomík/Tomíček – Tomi), obvykle píšeme měkké „i“ u všech takto zakončených domáckých podob: Viki, Šári, Věri, a tedy i Moni. Psaní s „i“ tedy považujeme za základní, a to bez ohledu na způsob tvoření. Předchází‑li koncovému „i“ souhlásky „d“, „t“, „n“, dává se přednost takovému zápisu, který souvisí s výslovností předchozí souhlásky: Hanička – Hani [haňi], Vlasta – Vlasti [vlasťi], Moni [moňi], ale Rudolf – Rudy [rudy], Antonín – Tony [tony]. Méně obvyklé (ale přípustné) je psát též Rudi [rudy], Moni [mony] atp.
Zvažované varianty:
Moni
Mony
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Domácké podoby rodných jmen (Klárinka, Luki/Luky)
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.