Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě správný zápis koledy Hody, hody do provody (doprovody). Četl jsem článek v Naší řeči, ale rád bych věděl, jestli je jedna z možností považována za vhodnější.
Klíčové slovo:
do provody; doprovody
Odpověď:
Slovo provoda (popř. variantní podoba provod) se dnes již neužívá. Jeho původní význam je ‚Provodní neděle, tj. první neděle po Velikonocích‘. Ale už v Příručním slovníku jazyka českého je uvedeno, že výraz žije jen ve spojení do provody.
Autorka příspěvku v časopise Naše řeč (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7649) mj. píše: „Zvolíme-li psaní dohromady, potlačíme tím původní význam textu a výraz doprovody spojíme s významy slova doprovod = 1. doprovázení někoho cestou někam; 2. osoba n. osoby někoho doprovázející, družina, suita, průvod (...). Dáme-li přednost variantě dvojslovné, tedy do provody, zachováme sice původní zápis, ale rozhodně tímto pravopisem nepřispějeme k větší srozumitelnosti, té bychom dosáhli až připojením vysvětlivky provoda = Provodní neděle, tj. první neděle po Velikonocích. Vyložili jsme sice význam zastaralého slova provoda, avšak k jeho oživení už zřejmě přispět nemůžeme. Výraz doprovody z velikonočního říkadla Hody, hody doprovody tak už bohužel zůstane pro většinu uživatelů jen výrazovým citoslovcem.“
Doklady z praxe ukazují, že text koledy je zapisován oběma způsoby. V IJP jsou proto uvedeny obě možnosti jako rovnocenné: hody, hody do provody i hody, hody doprovody.
Poslední užití:
20.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Hana Konečná: Hody, hody doprovody, či do provody? Naše řeč, ročník 84 (2001), číslo 4 – Drobnosti. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7649
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde o zdravotněvýchovné materiály. Slovo se vztahuje ke zdravotní výchově, proto bych ho psala dohromady. Vídám různé možnosti zápisu, v materiálech je uvedeno velice často pouze psaní zvlášť, proto bych si chtěla ověřit, jestli uvažuju správně.
Klíčové slovo:
zdravotněvýchovný
Odpověď:
Složená přídavná jména by se (až na několik výjimek) neměla psát zvlášť, v souladu s platným doporučením je píšeme podle významu buď dohromady, nebo se spojovníkem. Je nepříjemné, že v některých důležitých textech bývají slova uvedena nesprávným způsobem.
Máte pravdu. Od slovního spojení zdravotní výchova tvoříme přídavné jméno zdravotněvýchovný. Jde o ustálené slovní spojení tvořené dvěma podřadnými složkami – podstatné jméno výchova je rozvíjeno přídavným jménem zdravotní. Odvozená složená přídavná jména píšeme jako jedno slovo; obdobně např. trestní právo – trestněprávní; estetická výchova – estetickovýchovný.
Zápis se spojovníkem (zdravotně-výchovný) by přicházel v úvahu tehdy, pokud by se jednalo o dvě souřadně spojené složky (s významem zdravotní a výchovné materiály).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno sociálně-kulturní prostředí. Je to v pořádku se spojovníkem, nebo se to píše zvlášť?
Klíčové slovo:
sociálně-kulturní
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme jako dvě samostatná slova, ale buď dohromady, nebo se spojovníkem. Lze předpokládat, že jde o prostředí, které je sociální a kulturní. Souřadné spojení členů složeného přídavného jména, jehož první složka je zakončena na -ně, popř. -sko, -cko, -ově, píšeme se spojovníkem: sociálně-kulturní prostředí. Psaní dohromady (sociálněkulturní) by bylo náležité v případě, že by se adjektivum vztahovalo ke slovnímu spojení sociální kultura, což však jistě nepřechází v úvahu.
Zvažované varianty:
sociálně-kulturní
sociálně kulturní
Poslední užití:
18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V hudební výchově máme podle osnov hudebně pohybové aktivity. Nevíme, jestli to psát zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
hudebně-pohybový
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme podle platných doporučení jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. V tomto případě jde nepochybně o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (jde o hudební a pohybové aktivity). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-pohybové aktivity.
Zvažované varianty:
hudebně-pohybový
hudebně pohybový
hudebněpohybový
Poslední užití:
21.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Zeměpisná jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s dotazem na skloňování zeměpisného jména Marefy, konkrétně jde o šestý pád. Místní obyvatelé totiž používají tvar šestého pádu Marefích, zatímco jiní lidé používají tvar Marefách. Je správné respektovat místní úzus a v oficiálních materiálech města a v radničních novinách používat tvar Marefích? A je vlastně v Internetové jazykové příručce zeměpisnému jménu správně přiřazen ženský rod?
Klíčové slovo:
Marefy
Odpověď:
Začněme odpovědí na dotaz ohledně určení rodu jména. Zeměpisné jméno Marefy je skutečně rodu ženského, jak napovídají doložené tvary jména v nepřímých pádech. Tvary podle jiných vzorů jsou s výjimkou 6. pádu natolik řídce užívané, že bychom je nedoporučovali užívat. V 6. pádu si pak v úzu konkurují dva tvary: systémový tvar Marefách (v ČNK frekventovanější) a nesystémový tvar Marefích (v ČNK doložený zejména v regionálním tisku). U pomnožných zeměpisných jmen nejde o ojedinělý případ: u pomnožných zeměpisných jmen rodu mužského neživotného se běžně užívají pádové koncovky jmen rodu ženského (srov. výklad v Internetové jazykové příručce), výjimečně se též u jmen rodu ženského objeví nesystémová koncovka rodu mužského (viz např. zeměpisná jména Nečtiny, Záryby). V oficiálních materiálech města tak není problém preferovat variantu Marefích, která je podle všeho v místním úzu běžná, i když není systémová.
Zvažované varianty:
Marefách
Marefích
Poslední užití:
29.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V překladu knihy z polštiny se objevuje postava „komisař Nováková“, kterou další postavy oslovují „komisařko“. Co si o tomto řešení myslíte?
Odpověď:
V českém jazyce se názvy policejních i vojenských hodností, pracovních funkcí apod. běžně přechylují, a proto bychom zvolili výraz „komisařka“ nejen pro oslovení, ale i pro jakoukoliv další referenci k této ženské postavě (tj. i v případě spojení s příjmením: „komisařka Nováková“).
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, kterou podobu zájmena bych měl užít v následující větě. „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí/vaší živnosti?“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
váš; svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je obvykle namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Základní řešení by tedy znělo: „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí živnosti?“. Jak ale popisuje S. Čmejrková (2003) v časopise Naše řeč, v některých typech textů se můžeme setkat s užitím osobního zájmena „Váš/váš“ tam, kde by běžně bylo zájmeno „svůj“. Je tomu tak například v pokynech a instrukcích určených masovému čtenáři (resp. posluchači, divákovi), zejména pak v textech reklamního typu, v nichž se autoři snaží navodit osobní dojem individuálního čtenáře. Pokud je tedy vaše věta součástí takového typu textu, je pak přijatelné i znění „Potřebujete půjčit na rozvoj vaší živnosti?“.
Poslední užití:
10.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Čmejrková, S. Osudy zvratného posesivního zájmena svůj. 2003, č. 4, s. 181–205.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy použít oslovení „slečno“ a kdy „paní“. Existují pro to nějaká pravidla?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Oslovování je záležitostí společenské konvence. Obecně lze říci, že oslovení „slečno“ se užívá při komunikaci s dívkou či (velmi) mladou, zpravidla neprovdanou ženou. Naproti tomu oslovení „paní“ lze použít pro ženu bez ohledu na její věk nebo rodinný stav, je chápáno jako zcela neutrální. Navíc se užívá i tehdy, je-li žena nositelkou vysokoškolského titulu („paní inženýrko“, „paní docentko“), vykonává-li nějakou funkci („paní ředitelko“) apod.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Jaký význam má pro pacientky zavedení inhibitoru v péči(,) ukazuje každodenní praxe.“
Klíčové slovo:
jaký
Odpověď:
Podřadně připojené vedlejší věty uvozené vztažnými zájmeny je třeba od řídících vět, popř. řídících výrazů, oddělit čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
2.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 4 – Podřadná spojení vět – vztažná zájmena (kdo, který apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 114
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.