Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Všimla jsem si, že na jednom turistickém internetovém portále píšou o zajištěných cestách jako o ferátách. Je tato pravopisná podoba v pořádku? Znám jen zápis ferrata.
Klíčové slovo:
ferrata; feráta
Odpověď:
Výraz ferrata uvádí Internetová jazyková příručka, podle níž je za základní považována tato pravopisná podoba. Vedle toho však připouští též zápis feráta, který, jak však ukážeme, není užíván zcela rovnocenně. V Českém národním korpusu (SYN v12) podoba ferrata velmi výrazně převažuje (ferrata: 3 013 výskytů x feráta: 116 výskytů). Ostatní pravopisné podoby (např. ferata, feratta) mají zanedbatelné zastoupení. Podobný poměr lze vypozorovat rovněž v datech z mediální databáze Newton Media. Za pozornost přitom stojí, že se v obou zdrojích podoba feráta z hlediska žánru nejčastěji užívá v zájmové publicistice. U sledovaného výrazu lze uvažovat rovněž o různých realizacích výslovnosti. Z mluvených projevů uložených v databázi Newton Media lze zjistit, že profesionální mluvčí užívají výhradně vyslovovanou podobu [ferata], která u neprofesionálních mluvčích převažuje také. Z analyzované skupiny čítající několik desítek mluvčích byla zvuková varianta [feráta] doložena třikrát, přičemž tito tři mluvčí byli sami aktivními horolezci či horskými vůdci. Výčet uvedených poznatků svědčí ve prospěch pravopisné podoby ferrata (vyslovované [ferata]). V zájmových či profesních skupinách, jejíž členové se věnují lezení po zajištěných cestách, se však současně užívá i podoba feráta (vyslovovaná [feráta]), kterou bychom v textech (a mluvených projevech) členů těchto skupin nepovažovali za chybnou.
Zvažované varianty:
ferrata
feráta
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Překladatelka užívá spojení „plakat pro někoho/něco“, ale já bych spíš napsala „plakat nad někým/něčím“. Co z toho je prosím správně? Nebo lze užít obojí? A není tam nějaký významový rozdíl?
Klíčové slovo:
plakat; plakat nad; plakat pro
Odpověď:
Valenční slovník Vallex 3.0, který je dostupný online, uvádí u hesla „plakat, plakávat“ tři možná předložková doplnění: „kvůli + 3. pád“, „pro + 4. pád“ a „nad + 7. pád“. V příkladech užití je spojení „pláče nad mrtvými / pro děti“. Tato doplnění jsou uvedena jako významové ekvivalenty. Můžete se tedy rozhodnout pro kteroukoli z variant.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo plakat, plakávat
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Ve slovním spojení „top svetr“ je přídavné jméno „top“ nesklonné. Zajímalo by mě, jestli je to přívlastek shodný, nebo neshodný.
Klíčové slovo:
top; přívlastek; nesklonnost
Odpověď:
Slovo „top“ stojí před řídícím jménem „svetr“, a pokud bychom místo něj dosadili jiné přídavné jméno, například „nový svetr“, snadno uvidíme, že se toto jméno shoduje v rodě, čísle a pádě se jménem řídícím. Jde tedy o přívlastek shodný.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Pokud mluvím o křesťanské demokracii, bude se přídavné jméno psát dohromady: křesťanskodemokratický? Nebo je to se spojovníkem?
Klíčové slovo:
křesťanskodemokratický
Odpověď:
Psaní dohromady (křesťanskodemokratický) je správné. Pokud je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -sko (nebo -cko, -ně, -ově) podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě je podstatné jméno demokracie rozvíjeno přídavným jménem křesťanská –, píšeme adjektivum dohromady: křesťanskodemokratický. Psaní se spojovníkem (křesťansko-demokratický) by signalizovalo, že základem je souřadné spojení dvou složek na stejné úrovni: křesťanský a demokratický (spojovník vlastně nahrazuje spojku a).
Zvažované varianty:
křesťanskodemokratický
křesťansko-demokratický
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze v češtině použít slovo ztluštělý, např. ztluštělá kůže?
Klíčové slovo:
ztluštělý
Odpověď:
Přídavné jméno ztluštělý zachycuje pouze Příruční slovník jazyka český, a to s charakteristikou zř. (tzn. vyskytující se zřídka) a významem ‚takový, který ztluštěl, zesílený ztloustlý‘. Sloveso ztluštět obsahují jak Příruční slovník jazyka českého, tak Slovník spisovného jazyka českého a charakterizují ho jako knižní výraz. Zatímco sloveso ztluštět se v současných textech téměř vůbec nevyskytuje, přídavné jméno ztluštělý má v Českém národním korpusu SYN v13 269 dokladů. Z kontextů vyplývá, že se nejčastěji píše o ztluštělých částech těla (např. nehet, kůže) nebo částech rostlin (např. kořen, hlíza; botanický termín je nicméně adjektivum ztlustlý). Když navíc porovnáme, jak často se vyskytují spojení ztloustlý/zesílený/ztluštělý nehet a obdobně ztloustlá/zesílená/ztluštělá kůže, zjistíme, že nejběžnější jsou spojení právě s přídavným jménem ztluštělý. V daném kontextu je tedy jeho užití zcela v pořádku.
Poslední užití:
3.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztluštělý, ztluštěti
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ztluštěti
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova klobása?
Klíčové slovo:
klobása
Odpověď:
Původ slova klobása není jasný. Většinou se považovalo za výpůjčku nejistého původu, dnes se ale uvažuje rovněž o domácím původu. Ten by mohly dokládat výrazy v příbuzných slovanských jazycích, jako je ruské kólbik ‚domácí klobása’, kel’búchi ‚střeva’, kolbát ‚neuměle šít’ či ukrajinské kovb, kóvbik ‚zvířecí žaludek’.
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova gramotnost?
Klíčové slovo:
gramotnost
Odpověď:
Slovo gramotnost je odvozeno ze slova gramotný. Český etymologický slovník uvádí přídavné jméno negramotný, které pochází z ruského negrámotnyj (téhož významu) od grámota (‚znalost čtení a psaní; úřední listina‘). To pochází z řeckého grámmata (plurál od grámma ve významu ‚písmeno, čtení a psaní, písemnictví‘).
Poslední užití:
27.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Je původ přídavného jména zákeřný spojen s keřem?
Klíčové slovo:
zákeřný
Odpověď:
Jak uvádí Český etymologický slovník, slovo zákeřný skutečně pochází ze slov za a keř, tedy ‚kdo číhá za keřem‘. Právě tento skrytý způsob útoku se stal základem pro význam slova ‚(v skrytu) připravující, působící nečekané zlo‘.
Poslední užití:
13.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Používalo se již ve 30. až 40. letech 20. století slovo gumicuk?
Klíčové slovo:
gumicuk
Odpověď:
Nepodařilo se dohledat, z jaké doby slovo gumicuk pochází, nicméně slovo bylo přejato z němčiny, proto je pravděpodobné, že se ve 30. letech 20. století již používalo.
Poslední užití:
12.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.