Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Je možné pro česko-polsko-německou oblast (poblíž Hrádku nad Nisou) užívat vlastní jméno Trojmezí?
Klíčové slovo:
Trojmezí; Trojzemí
Odpověď:
Danou oblast lze zcela jistě primárně označit obecným jménem trojmezí (stejně jako jakoukoli jinou lokalitu na rozhraní tří územních celků). Pokud jde o vlastní jméno Trojmezí, oficiálně je coby tzv. hraniční jméno standardizováno pouze Trojmezí, Dreieckmark v okrese Prachatice (viz aplikaci Geoportál ČÚZK), dále se takto nazývá např. část obce Hranice na západě Česka, šumavské horské sedlo atd. Podle našich zjištění si v případě česko-polsko-německé oblasti u Hrádku nad Nisou konkurují dva názvy: Trojmezí a Trojzemí. Obě snadno zaměnitelná pojmenování pro tutéž lokalitu se vyskytují na turistických rozcestnících, infotabulích, mapách apod. a fungují tak zcela jistě jako vlastní jména, která se vztahují jak k místu styku hranic tří zemí, tak k celé přilehlé oblasti. Nejednoznačnou situaci dále komplikuje mj. fakt, že ačkoli se na oficiálním webu města Hrádek nad Nisou lze dočíst o regionu Trojzemí a založené příspěvkové organizaci Brána Trojzemí, ve výše zmíněném Geoportálu ČÚZK nalezneme standardizovaný název Brána Trojmezí (objekt sídelního charakteru blíže neurčený na Horním náměstí v Hrádku nad Nisou). Jako řešení dané problematiky doporučujeme, pokud to text umožňuje, konkurenci názvů alespoň krátce tematizovat, rozhodnout se pro jeden z nich (např. Trojzemí, které je vedením města evidentně preferováno) a ten důsledně užívat. Ideální by samozřejmě bylo, pokud by došlo ke sjednocení úzu přímo v dané lokalitě a bylo dosaženo i souladu s oficiální geografickou standardizací. Na okraj dodejme, že nejde o problém nijak nový, byl mj. tematizován již v roce 2008 v televizním pořadu O češtině, a to na základě dotazu, který jazyková poradna ÚJČ tehdy obdržela, viz https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10098745482-o-cestine/208572235500005/titulky#t=12m24s. Pokud jde o kolísání pojmenování, také není česko-polsko-německé trojmezí jediné: lokalita česko-bavorsko-saské hranice na Ašsku bývá nazývána jak Trojmezí, tak i Trojstátí.
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Je správně veřejnoprávní vysílatel, nebo vysilatel? V textu je to jednou krátce, jednou dlouze, nevím, která z podob je vhodná. Existuje nějaká mnemotechnická pomůcka, která by mi pomohla najít správnou podobu?
Klíčové slovo:
vysílatel; vysilatel
Odpověď:
Bohužel mnemotechnická pomůcka pro odvození správné kvantity v určitém slově tohoto typu neexistuje. Podle SSJČ je možné užít jak zápis vysílatel, tak vysilatel (obdobně např. vyzývatel i vyzyvatel). Slovník slovo označuje jako řidší, doklady z ČNK však ukazují, že se stále užívá (obvykle ve spojení se slovy televizní, veřejný, komerční, rozhlasový). V praxi je výrazně častější podoba s í: vysílatel.
Zvažované varianty:
vysílatel
vysilatel
Poslední užití:
9.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Může se psát email místo e-mail? Docela často to tak vídám, ale nezdá se mi to.
Klíčové slovo:
e-mail
Odpověď:
Elektronickou poštu e-mail bychom měli psát podle příruček jen se spojovníkem; email je krycí nátěrová hmota. Přestože s ohledem na kontext asi nemůže ani při nedoporučovaném zápisu dojít k nepochopení náležitého významu, doporučujeme rozdílný zápis obou slov zachovávat.
Zvažované varianty:
e-mail
email
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co mám uvést na výrobku – „99 % biologicky rozložitelné složení“, nebo „99 % složení je biologicky rozložitelné“?
Odpověď:
Nemůžeme vám doporučit ani jednu variantu. Spojení „99 % biologicky rozložitelné složení“ nedává smysl, spojení „99 % složení je biologicky rozložitelné“ obsahuje chybný tvar přísudkového přídavného jména. Doporučujeme proto úpravu „99 % složení je biologicky rozložitelných“ nebo „z 99 % biologicky rozložitelné složení“.
Zvažované varianty:
99 % složení je biologicky rozložitelné
z 99 % biologicky rozložitelné složení
99 % biologicky rozložitelné složení
99 % složení je biologicky rozložitelných
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Našel jsem ve starých pramenech z 19. století a přelomu století slovo zásylka psané s y. Zajímalo by mě, zda je tento tvar stále použitelný (myslím si, že není). A hlavně mě zajímá, jak a proč ke změně došlo.
Klíčové slovo:
zásilka
Odpověď:
Na první otázku je odpověď jednoduchá: zápis zásylka v současných textech správný není. Podobu zásilka jako jedinou možnou uvádějí všechny výkladové slovníky češtiny, IJP i Pravidla českého pravopisu. Už ve vydání PČP z roku 1902 najdeme slova zásilka, zasílati, zasilatel/zasílatel jedině s -i-. Rovněž Jungmannův slovník (1835–1839) zapisuje s -i-: zásilka, zasilatel. Nelze však zastírat, že v Kottově slovníku (5. díl, 1887) naopak objevíme slova zásylka, zásylkový, zasýlati, zasýlatelský, zasýlání, zasýlač.
Mohlo by se nabízet vysvětlení, že pravopisná změna souvisí s tzv. reformou/opravou analogickou Josefa Dobrovského (podrobněji viz kapitola Obrozenský pravopis v Novém encyklopedickém slovníku češtiny/NESČ), ale ta se týkala jiných jevů. Podle vyjádření kolegů z oddělení vývoje jazyka ÚJČ nejpravděpodobněji jde o pravopisný projev toho typu filologicky podložených puristických snah, který usiloval o reflexi slovanské vzájemnosti (NESČ, kapitola Purismus). Zastánci tohoto směru odvozovali českou formu -sýlati (ve slovese i jeho odvozeninách) od staroslověnského sylati (což vysvětluje Kottovo pojetí). To je ovšem chybné, protože české -sílati vzniklo až ve staré češtině a zapisovalo se -sielati. Na rozpor upozorňuje už Gebauer ve své Historické mluvnici 1: „Odchylka stará je v -sielati, posielati nč. posílati atd., proti stsl. sylati; č. posielati je novotvar, utvořený ku poslati bezpochyby vlivem subst. posel a změkčeného praes. pošlu.“ Pravidla českého pravopisu z roku 1902 potvrdila závaznou podobu zásilka (obdobně např. zasílat, posílat). Není bez zajímavosti, že ještě počátkem 20. století byly formy s -y- v praxi stále někdy užívány. Svědčí o tom např. odpověď na dotaz čtenáře zveřejněná v lingvistickém časopise Naše řeč z roku 1917.
Zvažované varianty:
zásilka
zásylka
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Obrozenský pravopis: https://www.czechency.org/slovnik/OBROZENSK%C3%9D%20PRAVOPIS
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1939. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
(http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=145)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.