Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Proč Internetová jazyková příručka nezachycuje výraz ťápa ve významu ‚medvědí tlapa‘, který se objevuje ještě ve Slovníku spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo:
ťápa
Odpověď:
Výraz ťápa ve významu ‚tlapa‘ je již ve zmíněném Slovníku spisovného jazyka českého hodnocen jako řidčeji užívaný a expresivní. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost ho už nezachycuje a stejně tak Internetová jazyková příručka. Ze současných psaných textů se toto slovo vytrácí, jak lze soudit na základě Českého národního korpusu SYN v13, v němž lze dohledat pouze jeden jeho výskyt. Nemůžeme pochopitelně vyloučit užívání slova ťápa v mluveném jazyce (zde by se ovšem užívalo rovněž příznakově), nicméně není důvod jej zachycovat v Internetové jazykové příruce, která slouží především jako pravopisný a tvaroslovný slovník.
Poslední užití:
20.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jdeme na pohřeb sousedovi a objednáváme za celý dům kytici. Nejsme si přitom jisti, zda na stuhu napsat sousedé, spolubydlící nebo zda by se hodil jiný výraz.
Klíčové slovo:
soused
Odpověď:
V popsaném kontextu je nejvhodnější uvést na stuhu smuteční kytice „sousedé“.
Zvažované varianty:
sousedé
spolubydlící
Poslední užití:
26.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Používá se v současné češtině slovo establishment?
Klíčové slovo:
establishment
Odpověď:
Starší slovníky slovo establishment neobsahují, zachycuje ho až Akademický slovník současné češtiny ve významu ‚skupina lidí disponující ve společnosti nebo v nějaké dílčí oblasti mocí a vlivem, vnímaná zprav. negativně jako bránící jakýmkoli změnám, které by mohly znamenat ztrátu nebo oslabení jejího vlivu‘. Nahlédneme-li do databáze Českého národního korpusu (SYN v13), nalezneme zde téměř 10 000 výskytů tohoto slova, zejména v publicistice a oborové literatuře. Z grafu četnosti výskytů v jednotlivých letech vyplývá, že zatímco v 90. letech obsahovaly české texty tento přejatý výraz ojediněle, v současnosti je v českých textech rozšířený.
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo establishment
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou slova neurologie a neurověda synonymní?
Klíčové slovo:
neurověda; neurologie
Odpověď:
Slova neurověda a neurologie synonymní nejsou. Zatímco neurologie označuje ‚lékařský obor zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením onemocnění nervové soustavy‘, výraz neurověda (obvykle se v množném čísle neurovědy) se užívá pro označení mezioborového vědeckého směru studujícího nervovou soustavu z nejrůznějších perspektiv jednotlivých oborů (chemie, biologie, informatika, lékařství, psychologie, ad.).
Poslední užití:
7.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neurologie
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Zaujalo mě slovo neurověda. Připouští čeština, aby se ve složeniných výrazech objevovaly vedle sebe výrazy české a přejaté?
Klíčové slovo:
neurověda
Odpověď:
Výraz neurověda označujíci mezioborový vědecký směr studující nervovou soustavu se užívá poměrně nově. Objevuje se však ve spisovných formálních kontextech včetně oborové literatury. Utvořený je správně, v češtině mohou vznikat složeniny z domácího a cizího základu – označujeme je jako hybridní kompozita (např. elektrospotřebič, retrozábava, novogotika, vysokofrekvenční ad.).
Poslední užití:
7.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hybridní kompozitum
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Na produktech uvádíme, že obsahují olej ze semen hroznového vína. Je možno napsat, že obsahují olej ze semen hroznů či ze semen hrozna?
Klíčové slovo:
hroznové víno; hrozny; hrozno
Odpověď:
Současná podoba nápisu na produktu, tzn. že obsahuje olej ze semen hroznové vína, je podle našeho názoru nejvhodnější. Je přesná a neutrální. Podstatné jméno hrozen má více významů a vedle ‚kuželovitého souboru bobulovitých plodů révy vinné‘ může označovat také ‚kuželovitý soubor květů či plodů‘. Lze si tak představit semena hroznů jiných plodů. Nicméně spojení „olej ze semen hroznů“ je podle našeho názoru rovněž přijatelné. Hromadné podstatné jméno hrozno je pak podle Akademického slovníku současné češtiny užíváno zejména v obchodním slangu, tzn. že je příznakové. Hrozí proto, že by popis „olej ze semen hrozna“ nezáměrně strhl pozornost spotřebitelů ke svému jazykovému ztvárnění.
Zvažované varianty:
hroznové víno
hrozny
hrozno
Poslední užití:
20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hrozen
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správné označovat hroznové víno jako hrozno?
Klíčové slovo:
hrozno
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny je hrozno, s významem ‚plody vinné révy, hrozny‘ hromadné podstatné jméno rodu středního, které proniká do češtiny ze slovenštiny a které se užívá zejména v obchodním slangu. Tomuto tvrzení odpovídají též výskyty v ČNK SYN v13, v nichž se nezřídka tematizuje právě příznakovost slova hrozno. Toto slovo proto nedoporučujeme užívat v neutrálních, spisovných komunikačních situacích.
Poslední užití:
27.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hrozen
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně slovo dovolenka a od něj odvozené výrazy? Nedávno jsem ve zpravodajství zaslechl spojení dovolenkový provoz.
Klíčové slovo:
dovolenka
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny má slovo dovolenka tři významy: 1. ‚dočasné uvolnění ze služby‘, 2. ‚tiskopis s potvrzením dovolené‘ a 3. ‚strávení doby pracovního nebo služebního volna, zprav. odpočinkem, mimo domov nebo cestováním‘. Užití, které uvádíte, odpovídá významu 3, v tomto významu ovšem slovo dovolenka není neutrální, je hodnoceno jako kolokviální vyšší. Jako kolokviální vyšíš jsou hodnocena slova, která se vyskytují převážně v komunikačních situacích, v nichž je přednostně užívána spisovná češtiny. V těchto situacích však působí jako méně formální, stylově nižší.
Poslední užití:
27.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dovolenka
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak bude vypadat 3. pád ukrajinského jména Danilo ve spojení s příjmením typu Dostojevskij, Danilu nebo Danilovi?
Klíčové slovo:
Danilo
Odpověď:
Kratší tvar vlastního jména s koncovkou -u využíváme zejména v kombinaci s příjmeními zakončenými koncovkou -ovi, aby nenásledovaly bezprostředně za sebou dva tvary se stejnou koncovkou. Ve vašem případě tedy můžete použít tvar Danilovi, nicméně tvar Danilu (Dostojevskému) je z gramatického hlediska rovněž v pořádku.
Zvažované varianty:
Danilovi
Danilu
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování obecných jmen → Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů ve 3. (6.) p. j. č.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V jedné televizní relaci jsem zaslechl zajímavý slovní obrat. Moderátorka řekla, že něco můžeme napoutat. Je slovo napoutat správné?
Klíčové slovo:
napoutat
Odpověď:
Daný výraz žádný slovník neobsahuje. V ČNK SYN v13 jsou doloženy jednotky výskytů z různých oblastí (např. Umí kraj napoutat své památky?, Viry jsou tak malé a lehké organismy, že se dokážou napoutat na vzduchové částice.). Není jasné, co sloveso napoutat ve zmíněném kontextu znamená, jeho užití je zde na hranici srozumitelnosti. Moderátorka zřejmě užila tzv. okazionalismus, tzn. příležitostný jazykový prostředek, který mohl vzniknout například chybnou záměnou předpony.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Na internetu jsem narazila na zápis rodových variant s hvězdičkou: „(hledáme) metodiky*čky“. To je nějaký nový způsob genderově korektního psaní? Dříve se přece vypisovala označení pro muže a ženy přes lomítko: „(hledáme) metodiky/metodičky.
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se používalo a nadále i používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: „metodik/metodička“, „učitel/ka“, „odborný pracovník / odborná pracovnice“. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se zezačátku objevoval především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, odtud se však postupně šíří jakožto jeden z prostředků inkluzivního, genderově senzitivního jazyka i do dalších textů. Motivace pro užití hvězdičky vchází z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („metodici/metodičky“ = buď metodici, nebo metodičky), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v historickém pojednání použít formulaci „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a 1767 do stavu říšských svobodných pánů“, nebo v ní mám zopakovat spojení „v roce“ – „který byl v roce 1753 povýšen do rytířského stavu a v roce 1767 do stavu říšských svobodných pánů“?
Klíčové slovo:
opakování slov
Odpověď:
Pro opakování výrazů či naopak jejich vypouštění nejsou stanovena žádná striktní pravidla. Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku, nicméně jejich přijatelnost se může u různých uživatelů češtiny lišit. Vyjádření se zopakovaným předložkovým spojením „v roce“ je však explicitnější, a tak může být alespoň pro část čtenářů snáze interpretovatelná.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o interpretaci následující formulace: „Je to akce k 80. výročí konce druhé světové války, kterou si zároveň připomínáme vojáky a odboráře.“ Nevztahuje se „kterou“ ke slovu „válka“?
Klíčové slovo:
interpretace
Odpověď:
Vztažné zájmeno nemusí vždy odkazovat k těsně předcházejícímu výrazu, tvar „kterou“ se tak může vztahovat ke dvěma předcházejícím slovům, a to ke slovu „akce“ a „válka“. Z toho vyplývá, že dané vyjádření lze teoreticky interpretovat dvěma způsoby: 1. vojáky a odboráře si připomínáme akcí, 2. vojáky a odboráře si připomínáme válkou. S ohledem na (předpokládanou, obecně rozšířenou) znalost světa však považujeme druhou interpretaci za krajně nepravděpodobnou, a proto danou formulaci nehodnotíme jako nevhodnou.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je podle vás lepší – „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, nebo „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“?
Odpověď:
Přikláněli bychom se k variantě „40. mistrovství ČR neslyšících v atletice“, kde je nejprve uvedeno, kdo soutěží (neslyšící), a následně je specifikováno, ve které sportovní disciplíně (v atletice). Dle našeho názoru totiž druhá varianta „40. mistrovství ČR v atletice neslyšících“ vytváří falešnou skladební dvojici a navozuje tak mylnou představu, že existuje speciální sportovní disciplína „atletika neslyšících“, nikoliv že se jedná o utkání v (klasické, běžné) atletice, jehož se účastní neslyšící.
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – podstatná jména zakončená na -and/-ant
Konkrétní dotaz:
Označuje se supervidovaná osoba správně jako supervizant, nebo supervizand? V odborné literatuře jsem se setkala rovněž s podobou supervizit, ta mi ale nepřipadá správná.
Klíčové slovo:
supervizant; supervizand
Odpověď:
Podobu supervizant (ani supervizand) výkladové slovníky češtiny neuvádějí. Vzhledem ke svému významu (‚ten, který je supervidován‘) by toto slovo mělo mít zakončení -and, které nesou názvy osob podle toho, jak je třeba s nimi jednat, k čemu jsou předurčeni nebo kým se mají stát. (Zakončení -ant mají názvy osob podle toho, co dělají.) Podle dokladů v databázi ČNK SYN v13 a zejména ve vyhledávači Google je tomu ale přesně naopak. Zatímco prostřednictvím vyhledávače Google lze na českých stránkách vyhledat přes 600 dokladů podoby supervizant (v ČNK 3 výskyty), podoba supervizand je doložena jen 10krát (v ČNK 0 výskytů). Podoba supervizit v tomto významu není doložena vůbec, naopak se občas užívá jako synonymum slova supervizor (tzn. ‚ten, který provádí supervizi‘). Zásadní potíž však tkví v novosti daného slova. Slovo se zatím nevyskytuje natolik často, aby bylo možné bezpečně říct, že je uzuální, natož noremní, a lze tak předpokládat, že by (aspoň některé) uživatele češtiny mohlo překvapovat, zarážet či rušit. Doporučujeme se mu proto raději vyhnout – místo něj lze používat např. přídavné jméno supervidovaný či opis supervidovaná osoba.
Zvažované varianty:
supervizant
supervizand
supervizit
Poslední užití:
15.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podstatná jména zakončená na -and – -ant
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je přijatelné označovat supervidovanou osobu slovem supervizant, nebo je vhodnější užít opis, tzn. např. supervidovaná osoba. Podoba supervizant se mi objevila v citaci a já přemýšlím, zda ji neopravit.
Klíčové slovo:
supervizant
Odpověď:
Výraz supervizant není frekventovaný, zřídka se ale vyskytuje, a to v odborných textech. V Českém národním korpusu SYN v13 má pouhé 3 výskyty (všechny z jednoho časopisu), více dokladů nalezneme prostřednictvím vyhledávače Google, jehož pomocí lze dohledat přes 600 dokladů, zejména diplomových prací apod. Je třeba však dodat, že tomuto výrazu konkurují (i v odborných textech) opisná vyjádření, např. supervidovaná osoba, supervidovaný jedinec, příp. též substantivizované adjektivum supervidovaný/supervidovaná. Různé formy opisu přitom mají v ČNK SYN v13 vyšší frekvenci. Slovo supervizant tedy není chybné a v citaci textu může zůstat (to se týká především profesních či odborných textů, laické veřejnosti tento výraz nemusí být srozumitelný). Při tvorbě vlastního textu bychom však doporučovali užít spíše noremnější vyjádření, jako jsou opis či substantivizované adjektivum.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Můj názor na tuto problematiku je takový, že...“ Mohu ji použít v textu?
Odpověď:
Daná formulace je v pořádku. Data z korpusu SYN v13 ukazují, že názor bývá specifikován pomocí věty přívlastkové zcela běžně: doktor byl toho názoru, že...; po chvilce uvažování dospěla k názoru, že...; zastávám názor, že...; u řady právníků se lze setkat s názorem, že...; badatelé se kloní k názoru, že...; někteří lidé mají takový názor, že...; apod.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V odborném archeologickém textu jsem narazila na slovo provrt (v textu označuje díru v sekeře, kam se nasadí topůrko). Myslím, že se to slovo vůbec neužívá a přemýšlím, zda je v pořádku.
Klíčové slovo:
provrt
Odpověď:
Výraz provrt skutečně nemá vysokou frekvenci, nicméně lze se s ním setkat právě v odborných textech (knihách, diplomových pracích apod.) zabývajících se archeologií, etnografií apod. Na základě dokladů lze soudit, že označuje nejen otvor na sekeře pro nasazení topůrka, ale obecně provrtaný otvor na nejrůznějších artefaktech (srov. např. jantarové knoflíky s typickým provrtem ve tvaru písmene „V”, hřebenová ozdoba do vlasů se středovým provrtem držadla). V odborném textu je tedy užití tohoto slova v pořádku, v textech určených širší veřejnosti by ovšem bylo namístě zvážit jeho vysvětlení.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s jedním výrazem v pozvánce. Je v ní věta: „Hlavním hostem večera bude světoznámý operní barytonista/baryton.“ Je v pozvánce vhodnější užít výraz barytonista nebo baryton?
Klíčové slovo:
barytonista; baryton
Odpověď:
Podle příruček lze zpěváka s barytonovým hlasem označit jako barytonistu i jako barytona, výrazy se nicméně liší stylovým hodnocením. Zatímco slovo barytonista je hodnoceno jako neutrální, u slova baryton slovníky uvádějí různé charakteristiky. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že v tomto významu výraz baryton patří do oblasti hudebního slangu, podle Nového akademického slovníku cizích slov je baryton výraz užívající se pouze v hudební sféře a konečně nejnovější Akademický slovník současné češtiny považuje výraz baryton za kolokviální vyšší, tzn. jako méně formální. Na pozvánce bychom se spíše klonili k užití formálnějšího výrazu barytonista.
Zvažované varianty:
barytonista
baryton
Poslední užití:
29.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton II, barytonista
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton, barytonista
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton, barytonista
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.