Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nemůžu dohledat zdůvodnění, jak mám psát mrkvovojablečný koláč. Píše se to dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem? Když si zadám do vyhledavače podobná pojmenování, tak převažuje psaní zvlášť.
Klíčové slovo:
mrkvovojablečný; mrkvojablečný
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom neměli psát jako dvě samostatná slova, ale buď dohromady, nebo se spojovníkem. Máte však bohužel pravdu, že v praxi se mnohdy toto doporučení v obdobných pojmenováních potravinářských výrobků nedodržuje. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově (např. hudební a taneční vystoupení = hudebně-taneční vystoupení). Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady, přestože je tvořeno složkami, které jsou na stejné úrovni. Mrkvový a jablečný koláč je tedy mrkvovojablečný (nikoli mrkvovo-jablečný). První část složeného výrazu může být v tomto případě tvořena jak celým, tak zkráceným kmenem přídavného jména; je tedy možné psát mrkvovojablečný i mrkvojablečný (podobně např. tvarohovomakový i tvarohomakový, majonézovojogurtový i majonézojogurtový).
Zvažované varianty:
mrkvovojablečný
mrkvovo jablečný
mrkvovo-jablečný
Poslední užití:
2.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „k večeři“ ve větě „Mám k večeři toasty“?
Klíčové slovo:
mít; přísudek jmenný se sponou; předmět
Odpověď:
Nejprve bychom chtěli upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme posoudit, jak je daný problém nahlížen ve školské praxi. Z akademického pohledu však můžeme nabídnout dvě interpretace. První možností je provést rozbor čistě podle formy jednotlivých výrazů. V tom případě bychom sloveso „mám“ určili jako přísudek, „toasty“ ve 4. pádě jako předmět a předložkové spojení „k večeři“ jako příslovečné určení účelu. Je třeba si uvědomit, že sloveso „mít“ v uvedené větě však nezachovává svůj původní, plný význam. Jak popisují M. Grepl a P. Karlík (1986), existuje mnoho typů vět, kde sloveso „mít“ může suplovat funkci sponového slovesa, případně spolu se jmennou částí zastupovat plnovýznamové sloveso (přísudek slovesný). Je tomu tak například ve větách „Ivánka máme nemocného“ (= Ivánek je nemocný) či „Máme hlad“ (= Hladovíme). V. Šmilauer pak v příručce Novočeská skladba (1966) uvádí jako příklad přísudku jmenného se sponou mimo jiné větu „Má všecky kosti na maděru“. V dotazované větě tak můžeme spojení „mám k večeři“ určit jako přísudek jmenný se sponou. Šlo by o ekvivalent věty „Toasty jsou k večeři“, případně o ekvivalent slovesného přísudku ve větě „Večeřím toasty“. Výraz „mám“ bychom pak vyčlenili jako sponu, předložkové spojení „k večeři“ jako jmennou část přísudku. Ať vyberete jakékoli z těchto řešení, bude to z jazykového hlediska v pořádku.
Poslední užití:
4.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 244–245
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se na shledanou zvlášť, nebo je možné psát i dohromady nashledanou?
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Některé výrazy je možné zapsat dvojím způsobem (z počátku i zpočátku, na příklad i na příklad), ale pozdrav na shledanou bychom měli podle příruček psát jedině zvlášť. Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme zvlášť. Vedle na shledanou k nim patří např. spojení na viděnou, na slyšenou, na pováženou, na srozuměnou, (jako) na zavolanou.
Data z korpusu SYN v13 ukazují, že psaní na shledanou (zvlášť) v textech značně převažuje – v korpusu je téměř 9 000 dokladů. Nelze však přehlížet, že v mnohých textech se objevilo i psaní dohromady (2 729 dokladů), což dokládá, že pro značné množství uživatelů češtiny je i takovýto zápis přijatelný. Zatím je však tato možnost považována za nevhodnou.
Zvažované varianty:
na shledanou
nashledanou
Poslední užití:
13.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Můžeme v našem interním časopise užívat slovo availabilita? Trochu mě zviklalo, že jsem toto slovo nenašel v žádných kodifikačních zdrojích.
Klíčové slovo:
availabilita
Odpověď:
Výraz availability (někdy též v počeštěné podobě availibilita), který se do češtiny překládá jako dostupnost či disponibilita, se vyskytuje v profesním slangu některých oborů (např. energetiky). To znamená, že jde o výraz příznakový, stylově nižší. Kodifikační zdroje zachycují profesionalismy jen v případě, že se vyskytují též v mimooborových textech, což ovšem není případ dotazovaného výrazu. V interním oborovém časopise bude pro čtenáře srozumitelný a noremní a není problém ho zde užít. Ve formální veřejné komunikaci je však třeba ho nahradit jiným výrazem.
Poslední užití:
9.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.