Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Jak se píše modro-zelená infrastruktura? Označují se tak vodní prvky a zároveň zeleň v urbanistice, proto modrá a zelená barva. Je to se spojovníkem, nebo dohromady?.
Klíčové slovo:
modro-zelená
Odpověď:
Termín modro-zelená infrastruktura píšeme se spojovníkem (přestože v materiálech některých zastupitelských úřadů a institucí je uváděn zápis modrozelená infrastruktura). Podle současného doporučení uvedeného na stránkách IJP píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. V tomto případě jde o modrou a zelenou infrastrukturu v městském prostředí, tedy modro-zelenou infrastrukturu. Zápis modrozelený bychom užili, pokud bychom popisovali barevný odstín (tj. modrý odstín zelené barvy nebo zelený odstín modré barvy). Jde-li o odstín, pak píšeme složky dohromady, bez spojovníku.
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
modro-zelená
modrozelená
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Má se psát rudo-zelená koalice se spojovníkem, nebo bez něj? Nebo je to jedno? Je tím myšleno, že je to koalice levicové a ekologické strany.
Klíčové slovo:
rudo-zelený
Odpověď:
Podle doporučení uvedeného na stránkách IJP píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý.
Pokud je uvedeným složeným přídavným jménem myšleno, že jde o spojení strany označené jako rudá a strany označené jako zelená, pak je náležitý zápis se spojovníkem: rudo-zelená koalice.
Zvažované varianty:
rudo-zelený
rudozelený
Poslední užití:
19.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Může se víceméně psát i zvlášť? V podkladech je věta: Klienti více méně kupují zajíce v pytli.
Klíčové slovo:
víceméně; více méně
Odpověď:
Ano, je možné užít jak částici víceméně, tak psaní zvlášť: více méně. Doklady z korpusu SYN v13 ukazují, že psaní dohromady je v praxi výrazně častější. Korpus zachycuje téměř 95 000 dokladů zápisu víceméně a 14 600 dokladů na psaní více méně.
Zvažované varianty:
víceméně
více méně
Poslední užití:
2.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Bude ve větě nejen (dohromady, nebo ne jen (zvlášť)? Vlhké utírání pomáhá prach skutečně odstranit a nejen / ne jen rozptýlit po místnosti.
Klíčové slovo:
nejen
Odpověď:
Pokud autor chce užít dvě samostatná slova (ne jen), je to možné, ale za vhodnější považujeme užít příslovce nejen, které se píše dohromady. Podle dokladů z korpusu SYN v13 je psaní dohromady mnohonásobně běžnější.
Zvažované varianty:
nejen
ne jen
Poslední užití:
29.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se poté jedině dohromady, nebo se píše i zvlášť po té? Jde o větu Poté jsem odešel domů.
Klíčové slovo:
poté
Odpověď:
Ve větě „Poté jsem odešel domů“ je náležité užít psaní dohromady. Příslovce poté zde vyjadřuje časový význam nato, potom, pak. Psaní předložky po a zájmena té (tedy zvlášť) vyjadřuje jiný význam, např. Po té akci se vrátil domů. Po té cestě jsem nikdy nešla.
Zvažované varianty:
poté
po té
Poslední užití:
13.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.