Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v úřední korespondenci oslovit faráře – „Důstojný pane“, „Vážený důstojný pane“, nebo „Důstojný pane [příjmení]“?
Klíčové slovo:
farář
Odpověď:
Chcete-li užít tuto formu oslovení, doporučujeme samotné „Důstojný pane“ (tedy bez přívlastku vážený a příjmení). V úřední komunikaci je však možné užít oslovení „Vážený pane faráři“.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Uváděli jsme, že náš výrobek je prodáván v lahvi, která je vyrobena 100procentně z recyklovaného plastu. Byli jsme však upozorněni, že bychom měli uvádět jen 96 %, neboť víčko z něj vyrobené není. Jak mohu tuto informaci nejlépe vyjádřit – „z 96procentně recyklovaného plastu“, „z 96 % z recyklovaného plastu“, nebo „96 % lahve je z recyklovaného plastu“?
Odpověď:
Variantu „z 96procentně recyklovaného plastu“ nedoporučujeme, neboť neodpovídá zamýšlenému významu – formulaci lze vykládat tak, že použitý plast byl zrecyklován pouze z 96 procent (a 4 procenta se tedy zrecyklovat nepodařilo, 4 procenta složení tvoří jiná složka apod.). Za nejméně problematickou, nejpřesnější považujeme variantu „z 96 % z recyklovaného plastu“. Co se týče varianty „96 % lahve je z recyklovaného plastu“, nedokážeme posoudit, zda opravdu odpovídá skutečnosti – nejsme si jisti, zda lze víčko chápat jako součást lahve. Dáváme proto ke zvážení úpravu: „96 % obalu je z recyklovaného plastu“.
Zvažované varianty:
z 96procentně recyklovaného plastu
z 96 % z recyklovaného plastu
96 % lahve je z recyklovaného plastu
96 % obalu je z recyklovaného plastu
Dotaz:
Vyjádření komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Jak mohu vyjádřit prosbu, aby se mnou šla žena nakupovat?
Odpověď:
Prosbu lze vyjádřit různými způsoby, např.: „Prosím, pojďme nakupovat.“ či „Mohli bychom jít nakupovat, prosím?“ apod. Roli též hraje kontext, do nějž je promluva zasazena, a zvuková realizace promluvy.
Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Lze následující dvě věty interpretovat jako prosbu? „Prosím, pojďme nakupovat. Jdeme.“
Klíčové slovo:
prosba; prosím
Odpověď:
Uvedené věty nelze hodnotit jako celek, každou větu je třeba klasifikovat zvlášť. První z nich obsahuje tzv. explicitní performativní formuli „prosím“, díky níž může být celá věta (i s tvarem rozkazovacího způsobu „pojďme“) interpretována jako prosba. Druhá věta („jdeme“) působí spíše jako rozkaz, příkaz. (Ideální by však bylo přihlédnout i ke zvukové realizaci jednotlivých vět, neboť může mít vliv na jejich interpretaci.)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Vaříme piva, která vás baví(,) a doufáme, že budou chutnat i vám“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené hlavní věty oddělujeme čárkami z obou stran. V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojky spojující věty v poměru slučovacím (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
23.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 124
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 117
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.