Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám článek, ve kterém popisuju 3D stavbu Eiffelovy věže. Je tu jedna citace pánů z 3D studia, kteří tu stavbu realizovali: „Tato zakázka je pro nás výzva. Půjde o jeden z celosvětových lídrů v 3D tisku na světě.“ Je možné použít slovo lídr v tomto kontextu?
Klíčové slovo:
lídr
Odpověď:
Výraz lídr slovníky zachycují Internetová jazyková příručka i slovníky jako slovo rodu mužského životného, Akademický slovník cizích slov u něj uvádí významy: 1. vůdce něj. společenství, 2. publ. vynikající sportovec n. mužstvo; horol. vedoucí skupiny horolezců a 3. hud. vedoucí hlas džezové nástrojové skupiny. V úzu se slovo lídr běžně používá v souvislosti s institucemi ve větách jako „banka je lídrem hypotečního trhu“, „safari park lídrem v chovu volavek“ apod. Méně často se vyskytuje i v souvislosti s konkrétními produkty: „Redbull, světový lídr mezi energetickými nápoji“, „nový lídr mezi spořícími účty“, „ENA: nový lídr mezi AI mincemi?“. V uvedených případech je slovo lídr často v pozici spony, doplňku či neshodného přívlastku, nevyskytuje se ve tvarech rodu mužského neživotného. V uvedeném případě implikuje rod mužský neživotný tvar číslovky „jeden“. Doporučovali bychom proto zvážit reformulaci věty nebo nahradit slovo lídr jiným výrazem.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme psát vejce nahniličku, nebo na hniličku? Je to dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
nahniličko; na hniličko; nahniličku; na hniličku
Odpověď:
Podle starších výkladových slovníků bylo možno psát jen zvlášť (vejce) na hniličku a zvlášť i dohromady variantní podobu na hniličko / nahniličko. ASSČ a IJP připouštějí obě možnosti zápisu u obou variant. Máte tedy v podstatě čtyři rovnocenné možnosti, jak tento způsob úpravy vajec zapsat – vejce na hniličku, na hniličko, nahniličku, nahniličko.
Zvažované varianty:
nahniličku
na hniličku
Poslední užití:
23.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě správný zápis koledy Hody, hody do provody (doprovody). Četl jsem článek v Naší řeči, ale rád bych věděl, jestli je jedna z možností považována za vhodnější.
Klíčové slovo:
do provody; doprovody
Odpověď:
Slovo provoda (popř. variantní podoba provod) se dnes již neužívá. Jeho původní význam je ‚Provodní neděle, tj. první neděle po Velikonocích‘. Ale už v Příručním slovníku jazyka českého je uvedeno, že výraz žije jen ve spojení do provody.
Autorka příspěvku v časopise Naše řeč (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7649) mj. píše: „Zvolíme-li psaní dohromady, potlačíme tím původní význam textu a výraz doprovody spojíme s významy slova doprovod = 1. doprovázení někoho cestou někam; 2. osoba n. osoby někoho doprovázející, družina, suita, průvod (...). Dáme-li přednost variantě dvojslovné, tedy do provody, zachováme sice původní zápis, ale rozhodně tímto pravopisem nepřispějeme k větší srozumitelnosti, té bychom dosáhli až připojením vysvětlivky provoda = Provodní neděle, tj. první neděle po Velikonocích. Vyložili jsme sice význam zastaralého slova provoda, avšak k jeho oživení už zřejmě přispět nemůžeme. Výraz doprovody z velikonočního říkadla Hody, hody doprovody tak už bohužel zůstane pro většinu uživatelů jen výrazovým citoslovcem.“
Doklady z praxe ukazují, že text koledy je zapisován oběma způsoby. V IJP jsou proto uvedeny obě možnosti jako rovnocenné: hody, hody do provody i hody, hody doprovody.
Poslední užití:
20.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Hana Konečná: Hody, hody doprovody, či do provody? Naše řeč, ročník 84 (2001), číslo 4 – Drobnosti. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7649
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde o zdravotněvýchovné materiály. Slovo se vztahuje ke zdravotní výchově, proto bych ho psala dohromady. Vídám různé možnosti zápisu, v materiálech je uvedeno velice často pouze psaní zvlášť, proto bych si chtěla ověřit, jestli uvažuju správně.
Klíčové slovo:
zdravotněvýchovný
Odpověď:
Složená přídavná jména by se (až na několik výjimek) neměla psát zvlášť, v souladu s platným doporučením je píšeme podle významu buď dohromady, nebo se spojovníkem. Je nepříjemné, že v některých důležitých textech bývají slova uvedena nesprávným způsobem.
Máte pravdu. Od slovního spojení zdravotní výchova tvoříme přídavné jméno zdravotněvýchovný. Jde o ustálené slovní spojení tvořené dvěma podřadnými složkami – podstatné jméno výchova je rozvíjeno přídavným jménem zdravotní. Odvozená složená přídavná jména píšeme jako jedno slovo; obdobně např. trestní právo – trestněprávní; estetická výchova – estetickovýchovný.
Zápis se spojovníkem (zdravotně-výchovný) by přicházel v úvahu tehdy, pokud by se jednalo o dvě souřadně spojené složky (s významem zdravotní a výchovné materiály).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno sociálně-kulturní prostředí. Je to v pořádku se spojovníkem, nebo se to píše zvlášť?
Klíčové slovo:
sociálně-kulturní
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme jako dvě samostatná slova, ale buď dohromady, nebo se spojovníkem. Lze předpokládat, že jde o prostředí, které je sociální a kulturní. Souřadné spojení členů složeného přídavného jména, jehož první složka je zakončena na -ně, popř. -sko, -cko, -ově, píšeme se spojovníkem: sociálně-kulturní prostředí. Psaní dohromady (sociálněkulturní) by bylo náležité v případě, že by se adjektivum vztahovalo ke slovnímu spojení sociální kultura, což však jistě nepřechází v úvahu.
Zvažované varianty:
sociálně-kulturní
sociálně kulturní
Poslední užití:
18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.