Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
2.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Při určování větných členů jsme s dětmi narazili na větu „Do divadla přišlo málo lidí“. Jde o slovo „málo“. Můžu se na něj zeptat „kolik?“ nebo „jak moc?“, což by ukazovalo na příslovečné určení, jenže příslovečné určení snad nemůže rozvíjet podstatné jméno, nebo ano?
Klíčové slovo:
málo
Odpověď:
Výraz „málo“ skutečně může být příslovcem a plnit ve větě funkci příslovečného určení (např. ve větě „Málo čte“). Zároveň však může ve spojení s počítaným předmětem fungovat i jako číslovka neurčitá (podobně jako např. výrazy „mnoho“ nebo „pár“, které původně číslovkami nejsou). To je i váš případ. Co se týče větněčlenského rozboru, nemůžeme vám bohužel poskytnout jednoznačné řešení, a to ze dvou důvodů: jednak nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe, a jednak proto, že pohled na věc není jednotný ani v odborné literatuře. Některá pojetí chápou celé spojení „málo lidí“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho syntakticky nerozkládají, jiná pojetí upřednostňují formální hledisko („málo“ je podmětem, „lidí“ přívlastkem neshodným) a ještě jiná naopak hledisko sémantické (podmětem je výraz „lidí“ a „málo“ je přívlastkem). S dotazy školního typu se doporučujeme obracet na Asociaci češtinářů.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve spojení „na velkém počtu gruntů zkažených, tj. buď vypálených(,) nebo ... zanedbaných“?
Klíčové slovo:
buď – nebo
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (či další) složky čárka.
Poslední užití:
8.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Volám přímo z vyučování. Probíráme s žáky příslovečná určení a narazili jsme na větu „Voda mu sahala po kolena“. Spojení „po kolena“ bych osobně určila jako příslovečné určení míry, ale nešlo by to pojmout také jako příslovečné určení místa? Někteří žáci to tak určili a mně to dává smysl: Voda mu sahala kam? Po kolena.
Klíčové slovo:
po kolena
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k takovýmto jevům přistupuje současná školská praxe. Dotazy školního rázu proto doporučujeme směřovat spíše na Asociaci češtinářů. Spojení „po kolena“ bychom primárně také určili jako příslovečné určení míry. I příslovečné určení místa je však zcela jistě přijatelné, jelikož hranice mezi druhy příslovečných určení jsou mnohdy neostré. Např. Vladimír Šmilauer ve své Novočeské skladbě k této problematice píše: „Při určování druhu příslovečného určení [je] třeba míti na mysli, že se z původního významu místního nebo časového vyvíjejí významy další, a to v různém stupni, takže někde je kolísání mezi dvěma významy, event. má příslovečné určení význam dvojí.“ V jedné z rozsáhlých tabulek předložkových vazeb, v níž Šmilauer zachycuje předložky původně místního významu, je uveden i příklad „Zabořoval se až po kolena do čerstvého hnoje“. Z našeho hlediska jsou tedy obě interpretace v pořádku.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 266 (vyd. 1969)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Ráda bych zúročila nabyté zkušenosti“ píšeme nabyté s „y"?
Klíčové slovo:
nabyté
Odpověď:
Ano, přídavné jméno nabyté (zkušenosti) je odvozeno ze slovesa nabýt s významem ‚získat, dosáhnout, stát se majitelem‘. Slovo nabitý (od nabít) znamená ‚napěchovaný, plný, přeplněný‘. Uplatnilo by se např. ve větě Jsem nabitá zkušenostmi.
Zvažované varianty:
nabyté
nabité
Poslední užití:
19.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.