Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit faráře – „pane faráři“, nebo „otče Patriku“?
Odpověď:
Užívají se obě oslovení. Varianta „otče Patriku“ je spjata spíše s komunikací v rámci církve, varianta „pane faráři“ se užívá i mimo církevní prostředí. (Podrobněji viz Mendelová, Edita: Oslovení v náboženském prostředí. Český lid, roč. 85, č. 4, 1998, s. 362–366.)
Dotaz:
Identifikace komunikační funkce
Konkrétní dotaz:
Jakou komunikační funkci byste připsali následujícímu sdělení? „Práci si bude rozvrhovat sám, respektive mu ji bude rozvrhovat zaměstnavatel, nebudete ho úkolovat, kritizovat a nebudete mu nic sdělovat!“
Odpověď:
První část souvětí (práci si bude rozvrhovat sám, respektive mu ji bude rozvrhovat zaměstnavatel) působí jako oznámení, ovšem druhá část souvětí (nebudete ho úkolovat, kritizovat a nebudete mu nic sdělovat) naznačuje, že cílem sdělení je vymezit, potažmo omezit, pravomoci adresáta. Jedná se tedy o sdělení direktivní, jako celek bychom jej interpretovali jako zákaz.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jak oslovit ženu, jež má nepřechýlené příjmení. Napadlo mě vyřešit problém tím, že v oslovení užiju i křestní jméno, např. „vážená paní Jano Lepša“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož v češtině není obvyklé kombinovat v oslovení rodné jméno a příjmení, nepovažujeme navrhované řešení za vhodné. V případě nepřechýleného příjmení Lepša doporučujeme ponechat příjmení v základním tvaru (vážená paní Lepša), nelze ovšem zavrhovat ani skloňování jména (vážená paní Lepšo) či jeho přechýlení (vážená paní Lepšová).
Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Pro referendum byla zformulována otázka: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo města neschválilo změnu územního plánu?“ Nezdá se vám tato otázka zavádějící či matoucí? Pochopí lidé, že pokud změnu územního plánu nechtějí, mají odpovědět „ano“?
Odpověď:
Pokud budou příjemci textu číst otázku pozorně, měli by být schopni pochopit její význam a náležitě odpovědět. Obecně lze však říci, že nečteme texty vždy s maximální pozorností a máme tendenci si význam sdělení domýšlet. Z toho důvodu může být problematická kombinace kladné (souhlasíte s tím) a záporné výpovědi (aby zastupitelstvo města neschválilo změnu územního plánu), neboť vyžaduje od čtenářů větší interpretační úsilí – pokud respondenti něco nechtějí, musí zvolit kladnou odpověď ano. Bezpečnější by tedy bylo otázku přeformulovat, aby nedošlo ke zbytečným nedorozuměním.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno rodiny utvořené od příjmení Nejedlý? Je správně rodina Nejedlých, nebo rodina Nejedlá?
Klíčové slovo:
Nejedlých, Nejedlá
Odpověď:
Společné jméno rodiny utvořené od příjmení Nejedlý má ve spisovné češtině dvě možné podoby – rodina Nejedlých a rodina Nejedlá.
Zvažované varianty:
Nejedlých
Nejedlá
Poslední užití:
8.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 2 Pojmenování rodiny jako celku
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno rodiny utvořené od příjmení Bukovský (chceme si ho dát na zvonky)? Je správně Bukovští, nebo Bukovských?
Klíčové slovo:
Bukovští, Bukovských
Odpověď:
Společné jméno utvořené od příjmení Bukovský má ve spisovné češtině dvě správné podoby – na zvoncích může stát buď Bukovští, nebo Bukovských.
Poslední užití:
18.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 2 Pojmenování rodiny jako celku
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se jen ujistit o správném i/y v přísudku v souvětí „Program je určen pro tělesně postižené osoby s průkazem ZTP a ZTP/P, které doposud nejsou držiteli řidičského průkazu a jejichž handicap umožňuje, aby řídily vůz“. Jde mi o to sloveso „řídily“ v poslední větě.
Klíčové slovo:
osoby
Odpověď:
V poslední větě je podmět nevyjádřený, avšak z předchozího větného kontextu je zřejmé, že jsou podmětem „osoby“. Jde o jméno rodu ženského, a proto je třeba v přísudku napsat tvrdé y: „... aby řídily vůz“.
Poslední užití:
22.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom poradit, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Moment, kdy se naše srdce, duše a příjmení spojily“.
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět sestávající ze jmen středního („srdce“, „příjmení“) a ženského rodu („duše“). Podle pravidel o přednosti rodů v přísudku napíšeme tvrdé y.
Poslední užití:
15.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Shoda dvou jmen – ostatní
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „jeden sto tisíc korun“, nebo „jedno sto tisíc korun“?
Klíčové slovo:
jedno sto
Odpověď:
Číslovka „jedna“ zde rozvíjí číslovku „sto“, která má povahu podstatného jména, je rodu středního a skloňuje se podle vzoru město. Náležitá podoba vámi uvedeného spojení je tedy „jedno sto tisíc korun“.
Poslední užití:
16.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 111
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 197 (vyd. 1972)
Dotaz:
Valence sloves ostatní (včetně valenčního rámce)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám napsat ve slově „útočníkovi/y“ ve spojení „vypíchnout útočníkovi/y oči“?
Klíčové slovo:
vypíchnout
Odpověď:
Obě varianty jsou možné, rozdíl je ve větněčlenském uspořádání. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „vypíchnout“ vazby se čtvrtým i se třetím pádem (vypíchnout něco někomu). Pokud použijete čtvrtý pád, bude v daném slově tvrdé y, protože slovo „útočníkovy“ je zde přivlastňovacím přídavným jménem v pozici přívlastku shodného k předmětu „oči“: vypíchnout koho, co? > oči > čí oči? > útočníkovy. Pokud zvolíte třetí pád, bude v daném slově měkké i, protože výraz „útočníkovi“ je zde předmětem skloňovaným podle vzoru pán: vypíchnout koho, co? > oči > komu, čemu? > útočníkovi.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Existují oslovení „mladá paní“ a „mladý pane“, také „mladý muži“, ale nikoliv „mladá ženo“. Jak je to možné?
Klíčové slovo:
mladý muži; mladá ženo
Odpověď:
Jazyková vyjádření nemusí být vždy stoprocentně analogická. V tomto konkrétním případě lze jako určitý protějšek k mladému muži chápat výraz slečna.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak si mám vykládat oslovení „mladý muži“, jsem-li dospělý? Jako kompliment?
Klíčové slovo:
mladý muži
Odpověď:
Oslovení „mladý muži“ určené dospělému člověku není příliš obvyklé. Interpretace tohoto oslovení je do značné míry závislá na konkrétní situaci, v níž zaznívá, na vztahu mezi komunikačními partnery, v mluveném projevu též na intonaci. Oslovením „mladý muži“ může mluvčí adresátovi např. zalichotit, může ho pronést v žertu, ale i se pokusit dotyčného zesměšnit. Záleží tedy na širokém kontextu užití.
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Vydáváme obecní zpravodaj a u každého článku uvádíme jméno autora, jeho vysokoškolské tituly a zaměstnání, např. „Mgr. Jana Nováková, učitelka ZŠ“. Kolega nyní přišel s tím, že pokud je autorem starosta či místostarosta, měli bychom uvést jen tuto funkci a vysokoškolský titul vynechat. Existuje takové pravidlo?
Odpověď:
Uvedené pravidlo nám není známo, doporučujeme postupovat v celém zpravodaji jednotně, tedy uvádět vysokoškolské tituly i u starosty a místostarosty – nebo naopak neuvádět tituly u žádného z publikujících nehledě na jejich zaměstnání či funkci.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravuji pozvánku, kde budou uvedena jména přednášejících. Kdo má být uveden na první místě – profesor, protože má vyšší titul, nebo docentka, protože je žena?
Odpověď:
Na tuto otázku nelze poskytnout jednoznačnou odpověď, obě kritéria (titul a pohlaví) mají své opodstatnění. Bylo by možno zvolit i jiná kritéria – abecední řazení (podle příjmení) či pořadí, v jakém přednášející vystupují. Roli může hrát i funkce, kterou přednášející zastávají – např. děkan je společensky výše postavený než běžný vysokoškolský vyučující (nehledě na jejich vysokoškolské tituly). Zvažte tedy, které kritérium považujete v dané situaci za nejvhodnější.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Můj manžel měl tituly doc., RNDr. a CSc. Mám na jeho náhrobku uvést všechny tituly, nebo stačí jen RNDr.?
Odpověď:
Toto není čistě jazyková otázka. Ovšem domníváme se, že pokud chcete tituly na náhrobku zaznamenat, bylo by vhodnější uvést všechny.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Mám na náhrobku uvést pouze manželovo jméno a příjmení, nebo i tituly – doc., RNDr., CSc.? Na daném náhrobku je již vytesáno jméno jeho bývalé ženy i s vysokoškolským titulem, jak to tehdy manžel chtěl.
Odpověď:
Toto není čistě jazyková otázka. Uvádění titulů na náhrobcích je možné, byť nepříliš obvyklé. Vzhledem k tomu, že na náhrobku již jedno jméno s tituly je a že o jejich uvedení rozhodl manžel, kterého nyní pochováváte a který je tedy zřejmě považoval za důležité, bychom se přikláněli spíše k tomu je na náhrobku uvést. Rozhodnutí je však zcela ve vašich rukou.
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit nebinární osobu? Existují pro to v češtině nějaká pravidla?
Odpověď:
Toto není čistě jazykový dotaz, neboť se týká etikety. Oslovování nebinárních osob je stále poměrně novou záležitostí, pro niž se ve společnosti ještě nevžila pevná pravidla. Doporučujeme vám zeptat se dotyčné osoby, jak si přeje být oslovována.
Poslední užití:
8.10.2021
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Formuluji poděkování za finanční příspěvek. Napsal bych, že děkuji „Pavlovi a Daniele“, protože peníze mi poslal muž z tohoto manželského páru. Ale nejsem si jistý, zda by jako první neměla být uvedena žena. Poradíte mi?
Odpověď:
Obecně platí, že s ohledem na společenskou konvenci je vhodnější uvádět v různých textech ženu před mužem. Ovšem domníváme se, že v situaci, kdy peníze věnoval (především) muž, je zcela v pořádku uvést na prvním místě jeho.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jisti, jaké i/y má být v přísudku ve větě „Lidé by nebyli rádi“.
Klíčové slovo:
lidé
Odpověď:
Slovo „člověk“, v množném čísle „lidé“, má zvláštní skloňování: 1. a 5. pád množného čísla skloňujeme podle vzoru pán (jako „soused“), zato tvary v ostatních pádech formálně odpovídají ženskému vzoru kost. Pro řešení shody přísudku s podmětem je však zásadní, že slovo „lidé“ řadíme k mužskému životnému vzoru, a proto je v přísudku namístě napsat měkké i: „Lidé by nebyli rádi.“
Poslední užití:
16.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Platnost průkazu jsou tři roky“, nebo „Platnost průkazu je tři roky“?
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle („roky“) a podmět („platnost“) v jednotném, řídíme shodu primárně podle jména v přísudku, tedy „Platnost průkazu jsou tři roky“. Nutno však dodat, že v tomto případě situaci ovlivňuje číslovka „tři“ v pozici přívlastku shodného ke slovu „roky“. Syntax číslovek patří mezi málo popsané oblasti, zdá se však, že přítomnost číslovky výše zmíněné pravidlo relativizuje: zatímco například větu „Čas je peníze“ běžný uživatel češtiny vnímá jako agramatickou, struktura „platnost/trvanlivost/lhůta/délka/doba je tři roky“ se podle dat Českého národního korpusu v úzu prokazatelně vyskytuje, a to dokonce hojněji než podoba s přísudkem v množném čísle. Ani shodu s podmětem („Platnost průkazu je tři roky“) tedy nelze odmítat.
Poslední užití:
16.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.