Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chceme ve firmě interně definovat dva druhy incidentů a rozlišit je podle kritičnosti. Zvažujeme jejich označení pojmy urgentní a neurgentní, ale slovo neurgentní se nám nepodařilo nikde dohledat, proto váháme, zda je vhodné.
Klíčové slovo:
neurgentní
Odpověď:
Značná část českých přídavných jmen i sloves tvoři zápor pravidelně pomocí předpony ne-. Tato pravidelně utvořená záporná slova slovníky často nezachycují, to ovšem neznamená, že jsou nesprávné či nevhodné. Slovo neurgentní je záporné přídavné jméno pravidelně utvořené od přídavného jména urgentní. Tuto dvojici tak lze neproblematicky užívat, např. právě ve vámi uvedeném případě: urgentní a neurgentní incidenty.
Poslední užití:
27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo urgentní
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v českém jazyce slovo vcez, např. vcez vody z řeky?
Klíčové slovo:
vcez
Odpověď:
Z českých výkladových slovníků zachycuje pouze Příruční slovník jazyka českého výraz vcediti s významem ‚vlíti cezením‘ a vcediti se s významem ‚prosáknout‘. Podstatné jméno vcez je pravidelně odvozené a existuje v hydrogeologii jako odborný termín. Na základě dokladů z odborné literatury je zřejmé, že slovo vcez má úzce vymezený význam a nelze jej např. ztotožňovat s výrazem vsak. Ve Speciálním průvodci po geoparku Železné hory je vcez definován jako vnikání vody z povrchu zemského do horninového prostředí pod tlakem. Mimo odborné prostředí je třeba tento výraz čtenáři/posluchači vysvětlit nebo užít opis.
Poslední užití:
27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Vhodnost/správnost víceslovného pojmenování
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v textu na následující větu: „Výzkum dokumentoval archeologický projev jedné z usedlostí zmíněné osady v jejím vývoji od 14. až do 20. století.“ Je v pořádku spojení archeologický projev?
Klíčové slovo:
archeologický projev
Odpověď:
Spojení archeologický projev se užívá v úzce odborných archeologických textech a znamená jakoukoliv hmotnou i nehmotnou pozůstatkovou stopu lidské činnosti, která se dochovala do současnosti a je předmětem archeologického výzkumu. Jakožto termín je v odborných archeologických textech v pořádku, v textech určených širších veřejnost by bylo třeba užít opis nebo daný termín vysvětlit.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost příjmení generálního tajemníka OSN A. Guterrese? Záleží na tom, zda se vychází z evropské versus z brazilské portugalštiny?
Klíčové slovo:
Guterres
Odpověď:
Politik António Guterres (celým jménem António Manuel de Oliveira Guterres) pochází z Portugalska, narodil se přímo v Lisabonu, takže při stanovování výslovnosti jeho jména je náležité vycházet z evropské, nikoli např. z brazilské varianty portugalštiny. Do češtiny adaptovaná původní zvuková podoba jména by tedy zněla [guteriš], protože skupina písmen -es se na koncích slov vyslovuje jako [iš]. Jak však vyplývá z analýzy nahrávek (zejména profesionálních mluvčích z českých médií), v češtině jsou nejvíce rozšířeny varianty [guteréš] a [gutereš]. Ty sice respektují portugalské koncové [š], avšak předcházející samohláska zde odpovídá grafice (přičemž kolísání délky vokálů je u přejímek z cizích jazyků zcela běžné). Lze tedy předpokládat, že posluchači jsou již navyklí na zcela převládající výslovnost [guteréš] či [gutereš] a originálu nejbližší podoba [guteriš] by je mohla překvapit. Domníváme se však, že by ani tak nedošlo k nedorozumění. Doporučit naopak nelze varianty [guterés] a [guteres], respektive [guťeréš] a [guťereš], které byly ve zkoumaném vzorku zastoupeny pouze minimálně a odrážejí neznalost pravidel výslovnosti portugalštiny, případně aplikaci zásad pro její brazilskou variantu, což v případě tohoto jména není namístě.
Poslední užití:
24.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Mám upřednostnit slovo přece nebo přeci, např. „Toto přece/přeci nechceme.“?
Klíčové slovo:
přece; přeci
Odpověď:
Částice přece je příručkami hodnocena jako neutrální, čemuž odpovídá i její užívání. Její varianta přeci je příznaková, přiřazení konkrétní stylové platnosti je ovšem poněkud problematické. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí u varianty příznak ob., tzn. že hodnotí částici přeci jako obecněčeskou, tedy patřící do nespisovné češtiny. Novější Slovník spisovné češtiny variantu přeci neuvádí, ačkoliv se v úzu stále vyskytuje s vysokou frekvencí (v ČNK SYN v13 má přes 80 000 výskytů, což je asi desetina výskytů ve srovnání s variantou přece). Varianta přeci se užívá v trochu odlišných typech textů: oproti variantě přece má vyšší výskyt v beletrii a regionální publicistice, průzkumy mezi konkrétními uživateli však naznačují, že její stylistická platnost je vnímána různě: zatímco někteří ji stále chápu chápou jako nespisovnou (někdy hyperkorektní), na jiné působí expresivně či knižně.
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Překládám turistického průvodce z francouzštiny, v němž jsou několikrát zmíněni specializovaní výrobci čokolády. Existuje pro tuto profesi jednoslovný český výraz? Narazila jsem na výrazy čokolatiér a čokolatér, které odpovídají francouzskému chocolatier, ale nevím, zda je v pořádku je užívat.
Klíčové slovo:
čokolatiér; čokolatér; výrobce čokolády
Odpověď:
České slovníky, včetně nejnovějšího Akademického slovníku současné češtiny výraz čokolatiér (příp. čokolatér) nezachycují. Stejně tak jej neobsahuje ani Národní soustava povolání. V Českém národním korpusu SYN v13 lze nicméně dohledat 134 výskytů výrazu čokolatiér (včetně přechýlené podoby čokolatiérka) a 18 výskytů výrazu čokolatér (vč. čokolatérka). V úzu se tedy toto označení povolání vyskytuje, a to častěji s příponou -iér (srov. premiér, šansoniér). Výraz čokolatiér se nejčastěji vyskytuje ve volnočasové publicistice a označuje cukráře zaměřujícího se na výrobu specializovaných čokoládových produktů (pralinek apod.). Tento význam zcela neodpovídá opisnému pojmenování výrobce čokolády, protože ti mohou vyrábět i nespecializované produkty z čokolády. V daném kontextu je tak namístě výraz čokolatiér užít.
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jakou stylovou charakteristiku má slovo akorát? Autorka překladu, který reviduji, toto slovo používá i na vypravěčské rovině, v níž je jinak užíváno spisovného jazyka. Neposunula se stylová platnost tohoto slova?
Klíčové slovo:
akorát
Odpověď:
Výraz akorát hodnotí jako obecněčeský nejen Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, ale charakteristiku kolokviální, tzn. nespisovné, typické pro každodenní vyjadřování, u něj uvádí i nejnovější Akademický slovník současné češtiny. Stylová platnost výrazu akorát se tedy neposunula, v daném překladu bychom doporučili nahradit jej jiným výrazem.
Poslední užití:
28.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Které z daných spojení je nejvhodnější: „podkopat / poškodit / oslabit důvěryhodnost“?
Klíčové slovo:
poškodit; podkopat; oslabit důvěryhodnost
Odpověď:
V Akademickém slovníku současné češtiny jsou v příkladové části u hesla důvěryhodnost uvedena dvě nejobvyklejší spojení „podkopat důvěryhodnost“ a „poškodit důvěryhodnost“. Vyjádření „podkopat důvěryhodnost“ je expresivnější, roli zde hraje přenesený expresivní význam slovesa podkopat. Vyjádření „poškodit důvěryhodnost“ považujeme za neutrální. Spojení „oslabit důvěryhodnost“ je podle dat z korpusu SYN v13 nejméně užívané, a zřejmě proto jej slovník v příkladové části nezachycuje. Užít lze nicméně všechna tři uvedená slovní spojení.
Dotaz:
Osobní jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak skloňovat nepřechýlené ženské příjmení Hejda?
Klíčové slovo:
Hejda
Odpověď:
Ženské nepřechýlené příjmení Hejda je možné ponechat v nesklonné podobě nebo skloňovat podle vzoru „žena“. Nedá se zde mluvit o správnosti, neboť se jedná o jev v českém jazyce nový a neustálený. Nelze říci, která z možných podob nepřechýlených příjmení se v budoucnu stane noremní, prozatím se v úzu vyskytují obě. Je třeba počítat s tím, že posluchačům či čtenářům mohou jedna, druhá či obě varianty připadat příznakové, a je možné, že ani jednu z nich nebudou považovat za neutrální. Nelze vyloučit ani připojení přechylovací přípony -ová a pravidelně skloňovat, ale obvykle se to z respektu k přání nositelky jména nedělá.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovotvorba – přechylování → Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.