Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Překládám turistického průvodce z francouzštiny, v němž jsou několikrát zmíněni specializovaní výrobci čokolády. Existuje pro tuto profesi jednoslovný český výraz? Narazila jsem na výrazy čokolatiér a čokolatér, které odpovídají francouzskému chocolatier, ale nevím, zda je v pořádku je užívat.
Klíčové slovo:
čokolatiér; čokolatér; výrobce čokolády
Odpověď:
České slovníky, včetně nejnovějšího Akademického slovníku současné češtiny výraz čokolatiér (příp. čokolatér) nezachycují. Stejně tak jej neobsahuje ani Národní soustava povolání. V Českém národním korpusu SYN v13 lze nicméně dohledat 134 výskytů výrazu čokolatiér (včetně přechýlené podoby čokolatiérka) a 18 výskytů výrazu čokolatér (vč. čokolatérka). V úzu se tedy toto označení povolání vyskytuje, a to častěji s příponou -iér (srov. premiér, šansoniér). Výraz čokolatiér se nejčastěji vyskytuje ve volnočasové publicistice a označuje cukráře zaměřujícího se na výrobu specializovaných čokoládových produktů (pralinek apod.). Tento význam zcela neodpovídá opisnému pojmenování výrobce čokolády, protože ti mohou vyrábět i nespecializované produkty z čokolády. V daném kontextu je tak namístě výraz čokolatiér užít.
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jakou stylovou charakteristiku má slovo akorát? Autorka překladu, který reviduji, toto slovo používá i na vypravěčské rovině, v níž je jinak užíváno spisovného jazyka. Neposunula se stylová platnost tohoto slova?
Klíčové slovo:
akorát
Odpověď:
Výraz akorát hodnotí jako obecněčeský nejen Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, ale charakteristiku kolokviální, tzn. nespisovné, typické pro každodenní vyjadřování, u něj uvádí i nejnovější Akademický slovník současné češtiny. Stylová platnost výrazu akorát se tedy neposunula, v daném překladu bychom doporučili nahradit jej jiným výrazem.
Poslední užití:
28.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Které z daných spojení je nejvhodnější: „podkopat / poškodit / oslabit důvěryhodnost“?
Klíčové slovo:
poškodit; podkopat; oslabit důvěryhodnost
Odpověď:
V Akademickém slovníku současné češtiny jsou v příkladové části u hesla důvěryhodnost uvedena dvě nejobvyklejší spojení „podkopat důvěryhodnost“ a „poškodit důvěryhodnost“. Vyjádření „podkopat důvěryhodnost“ je expresivnější, roli zde hraje přenesený expresivní význam slovesa podkopat. Vyjádření „poškodit důvěryhodnost“ považujeme za neutrální. Spojení „oslabit důvěryhodnost“ je podle dat z korpusu SYN v13 nejméně užívané, a zřejmě proto jej slovník v příkladové části nezachycuje. Užít lze nicméně všechna tři uvedená slovní spojení.
Dotaz:
Osobní jména: ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak skloňovat nepřechýlené ženské příjmení Hejda?
Klíčové slovo:
Hejda
Odpověď:
Ženské nepřechýlené příjmení Hejda je možné ponechat v nesklonné podobě nebo skloňovat podle vzoru „žena“. Nedá se zde mluvit o správnosti, neboť se jedná o jev v českém jazyce nový a neustálený. Nelze říci, která z možných podob nepřechýlených příjmení se v budoucnu stane noremní, prozatím se v úzu vyskytují obě. Je třeba počítat s tím, že posluchačům či čtenářům mohou jedna, druhá či obě varianty připadat příznakové, a je možné, že ani jednu z nich nebudou považovat za neutrální. Nelze vyloučit ani připojení přechylovací přípony -ová a pravidelně skloňovat, ale obvykle se to z respektu k přání nositelky jména nedělá.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovotvorba – přechylování → Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Proč Internetová jazyková příručka nezachycuje výraz ťápa ve významu ‚medvědí tlapa‘, který se objevuje ještě ve Slovníku spisovného jazyka českého?
Klíčové slovo:
ťápa
Odpověď:
Výraz ťápa ve významu ‚tlapa‘ je již ve zmíněném Slovníku spisovného jazyka českého hodnocen jako řidčeji užívaný a expresivní. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost ho už nezachycuje a stejně tak Internetová jazyková příručka. Ze současných psaných textů se toto slovo vytrácí, jak lze soudit na základě Českého národního korpusu SYN v13, v němž lze dohledat pouze jeden jeho výskyt. Nemůžeme pochopitelně vyloučit užívání slova ťápa v mluveném jazyce (zde by se ovšem užívalo rovněž příznakově), nicméně není důvod jej zachycovat v Internetové jazykové příruce, která slouží především jako pravopisný a tvaroslovný slovník.
Poslední užití:
20.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz:
Jdeme na pohřeb sousedovi a objednáváme za celý dům kytici. Nejsme si přitom jisti, zda na stuhu napsat sousedé, spolubydlící nebo zda by se hodil jiný výraz.
Klíčové slovo:
soused
Odpověď:
V popsaném kontextu je nejvhodnější uvést na stuhu smuteční kytice „sousedé“.
Zvažované varianty:
sousedé
spolubydlící
Poslední užití:
26.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Používá se v současné češtině slovo establishment?
Klíčové slovo:
establishment
Odpověď:
Starší slovníky slovo establishment neobsahují, zachycuje ho až Akademický slovník současné češtiny ve významu ‚skupina lidí disponující ve společnosti nebo v nějaké dílčí oblasti mocí a vlivem, vnímaná zprav. negativně jako bránící jakýmkoli změnám, které by mohly znamenat ztrátu nebo oslabení jejího vlivu‘. Nahlédneme-li do databáze Českého národního korpusu (SYN v13), nalezneme zde téměř 10 000 výskytů tohoto slova, zejména v publicistice a oborové literatuře. Z grafu četnosti výskytů v jednotlivých letech vyplývá, že zatímco v 90. letech obsahovaly české texty tento přejatý výraz ojediněle, v současnosti je v českých textech rozšířený.
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo establishment
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Jsou slova neurologie a neurověda synonymní?
Klíčové slovo:
neurověda; neurologie
Odpověď:
Slova neurověda a neurologie synonymní nejsou. Zatímco neurologie označuje ‚lékařský obor zabývající se prevencí, diagnostikou a léčením onemocnění nervové soustavy‘, výraz neurověda (obvykle se v množném čísle neurovědy) se užívá pro označení mezioborového vědeckého směru studujícího nervovou soustavu z nejrůznějších perspektiv jednotlivých oborů (chemie, biologie, informatika, lékařství, psychologie, ad.).
Poslední užití:
7.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neurologie
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Zaujalo mě slovo neurověda. Připouští čeština, aby se ve složeniných výrazech objevovaly vedle sebe výrazy české a přejaté?
Klíčové slovo:
neurověda
Odpověď:
Výraz neurověda označujíci mezioborový vědecký směr studující nervovou soustavu se užívá poměrně nově. Objevuje se však ve spisovných formálních kontextech včetně oborové literatury. Utvořený je správně, v češtině mohou vznikat složeniny z domácího a cizího základu – označujeme je jako hybridní kompozita (např. elektrospotřebič, retrozábava, novogotika, vysokofrekvenční ad.).
Poslední užití:
7.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hybridní kompozitum