Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad formulací: „Věříme, že tyto změny nám umožní lépe reagovat na dynamické podmínky trhu a posílit naši pozici v oboru.“ Moc se mi nelíbí užití infinitivu „posílit“, napsala bych raději „posílí“. Souhlasíte s touto úpravou?
Odpověď:
Mezi uvedenými variantami souvětí je jistý významový rozdíl. V první variantě se uvádí, že „tyto změny nám umožní (...) posílit naši pozici v oboru“, tzn. díky změnám získáme možnost, příležitost, šanci posílit svou pozici v oboru. Druhou variantu, tj. „tyto změny (...) posílí naši pozici v oboru“ lze interpretovat tak, že změny opravdu, jistě povedou k posílení naší pozice na trhu. Je tedy třeba uvážit, co chcete příjemcům textu sdělit, jakou míru jistoty chcete vyjádřit.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vídám psáno sociálně politický jako dvě samostatná slova. Myslím si, že tak to není správně, že by to mělo být buď dohromady (sociálněpolitický), nebo se spojovníkem (sociálně-politický). Ale nevím, jak to přesně zdůvodnit.
Klíčové slovo:
sociálněpolitický; sociálně-politický
Odpověď:
Máte pravdu. Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993, v některých textech se s psaním zvlášť setkáváme stále. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že je tomu tak i v tomto případě.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) vycházíme z věcných znalostí. Obvykle je zdůvodnění jednoznačné, v některých případech však můžeme zápisem signalizovat různé významy.
Psaní se spojovníkem (sociálně-politický) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a politickou. Takový význam lze předpokládat např. ve formulaci hospodářský a sociálně-politický vývoj země po 2. světové válce (= hospodářský, sociální a politický vývoj).
Velice často toto složené přídavné jméno odkazuje k pojmu sociální politika. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno politika je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněpolitický, např. moderní sociálněpolitické myšlení.
Bez znalosti širšího kontextu je však bohužel někdy obtížné rozlišit, o který z významů v textu jde.
Zvažované varianty:
sociálněpolitický
sociálně-politický
sociálně politický
Poslední užití:
16.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše spojení pracovně-lékařské péče? Znám pravidla pro psaní složených přídavných jmen, proto bych to nepsala zvlášť (i když to někdy v textech vídám). Ale váhám, co to vlastně znamená. Asi bych to psala se spojovníkem, protože by to mohla být pracovní a lékařská péče. Možná to může znamenat, že jde člověk za lékařem na nějakou prohlídku kvůli práci.
Klíčové slovo:
pracovnělékařský
Odpověď:
Složená přídavná jména se podle platných zásad nemají psát jako dvě samostatná slova. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Zápis se spojovníkem se užívá tehdy, jestliže jsou složky přídavného jména v souřadném vztahu – pracovně-lékařský znamená pracovní a lékařský. V tomto případě však přídavné jméno neznamená pracovní a lékařský, ale odkazuje ke slovnímu spojení pracovní lékařství (to souvisí s označením pracovní lékař). Takováto podřadná spojení jsou východiskem pro složené přídavné jméno zapisované dohromady. Náležitá podoba je tedy pracovnělékařská péče.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o sociálněpojistný systém. Vím, že se složená přídavná jména se zakončením -sko, -cko, -ně, -ově mají psát podle významu buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psala bych slovo dohromady, protože se výraz vztahuje k sociálnímu pojištění. Hodně často v textech vidím, že je to psáno jako dvě samostatná slova: sociálně pojistný systém. Ale to by asi tak být nemělo, nebo se pletu?
Klíčové slovo:
sociálněpojistný
Odpověď:
Naprosto souhlasíme. Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Zvlášť píšeme jen volná spojení s příslovci, např. temně modrý, kulturně vyspělý.
Jestliže se složené přídavné jméno vztahuje k ustálenému spojení sociální pojištění, pak jde o podřadné spojení, v němž je jedna složka (pojištění) rozvíjena druhou (sociální). Pokud je potřebné tvořit odvozené přídavné jméno, pak by se mělo psát dohromady: sociálněpojistný.
Doklady z korpusu SYN v13 a z internetu však ukazují, že toto doporučení se v praxi bohužel opravdu nedodržuje. V korpusu není ani jeden doklad na psaní dohromady, psaní zvlášť je zachyceno 40krát, nejčastěji v názvu sekce úřadu, např. ředitel sekce sociálně pojistných systémů ministerstva práce. Přestože je praxe odlišná, doporučujeme respektovat jazyková doporučení.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V němčině se užívá výraz Fachidiot. Předpokládám, že když ho píšu v češtině, není důvod ho psát se spojovníkem.
Klíčové slovo:
fachidiot
Odpověď:
Souhlasíme, pro psaní se spojovníkem není žádný důvod, i v češtině píšeme fachidiot jako jedno slovo. V korpusu SYN v13 je doloženo 251krát. Běžné slovníky češtiny výraz nezachycují, najdeme ho např. ve slovníku Čeština 2.0 (https://cestina20.cz/slovnik/fachidiot/) s vysvětlením „člověk s omezeným rozhledem, zaměřený čistě jen na svůj obor a nevnímající širší souvislosti“.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Prosím o potvrzení, že uvažuju správně. Psal bych revoluční dělnicko-rolnická vláda se spojovníkem, protože jde o dělnickou a rolnickou vládu. Aby to bylo dohromady (dělnickorolnická), tak by to muselo být dělnické rolnictvo.
Klíčové slovo:
dělnicko-rolnický
Odpověď:
Ano, uvažujete správně. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -cko (a také na -sko, -ně, -ově) vycházíme z věcné znalosti. Jak uvádíte, jde jednoznačně o souřadné spojení dvou složek, které jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (dělnická a rolnická vláda). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: dělnicko-rolnická vláda.
Poslední užití:
8.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V obecním zpravodaji píšu poměrně často výraz odnepaměti, a to vždy dohromady. Nikdo mi to nikdo nevytknul. Ale zaráží mě, že jsem tuto spřežku nenašel ve slovníku. Má se tedy psát zvlášť: od nepaměti?
Klíčové slovo:
od nepaměti; odnepaměti
Odpověď:
Podstatné jméno nepaměť s významem ‚nepamatování, zapomenutí‘ je už ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) z 60. let minulého století hodnoceno jako zastaralé. Slovník uvádí, že se výraz objevuje už jen v ustáleném spojení od nepaměti s významem odedávna (od nepaměti tak bývalo). Původní význam substantiva nepaměť je v současné době natolik zastřený, že ho mnozí nejspíše nepovažují za samostatné slovo. Lze rovněž přepokládat, že pisatelé jsou v tomto případě ovlivněni synonymními příslovci odedávna a odpradávna, které jako spřežku zaznamenává už SSJČ, proto volí psaní dohromady i u výrazu odnepaměti.
Doklady z Českého národního korpusu (syn v 12) ukazují, že se chápání výrazu jako spřežky prosazuje v uživatelské praxi poměrně výrazně. Psaní zvlášť od nepaměti má 11 508 dokladů; spřežka odnepaměti je zaznamenána 4304krát, tedy v podstatě ve třetině případů užití (poměr je cca 2,7 : 1). Zápisy od nepaměti a odnepaměti se v textech užívají bez jakéhokoli významového rozlišení; spřežka vyjadřuje stejný význam a plní ve větě tytéž funkce jako její dvouslovný protějšek. Vzhledem k četnosti užití byla spřežka odnepaměti jako variantní možnost doplněna do IJP. Dvojice od nepaměti – odnepaměti se v současnosti připojila k výrazům typu například – na příklad, zpočátku – z počátku; na čase – načase, na jemno – najemno, k večeru – kvečeru apod., tedy k výrazům se dvěma rovnocennými variantami.
Poslední užití:
3.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nemůžu dohledat zdůvodnění, jak mám psát mrkvovojablečný koláč. Píše se to dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem? Když si zadám do vyhledavače podobná pojmenování, tak převažuje psaní zvlášť.
Klíčové slovo:
mrkvovojablečný; mrkvojablečný
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom neměli psát jako dvě samostatná slova, ale buď dohromady, nebo se spojovníkem. Máte však bohužel pravdu, že v praxi se mnohdy toto doporučení v obdobných pojmenováních potravinářských výrobků nedodržuje. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově (např. hudební a taneční vystoupení = hudebně-taneční vystoupení). Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady, přestože je tvořeno složkami, které jsou na stejné úrovni. Mrkvový a jablečný koláč je tedy mrkvovojablečný (nikoli mrkvovo-jablečný). První část složeného výrazu může být v tomto případě tvořena jak celým, tak zkráceným kmenem přídavného jména; je tedy možné psát mrkvovojablečný i mrkvojablečný (podobně např. tvarohovomakový i tvarohomakový, majonézovojogurtový i majonézojogurtový).
Zvažované varianty:
mrkvovojablečný
mrkvovo jablečný
mrkvovo-jablečný
Poslední užití:
2.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „k večeři“ ve větě „Mám k večeři toasty“?
Klíčové slovo:
mít; přísudek jmenný se sponou; předmět
Odpověď:
Nejprve bychom chtěli upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme posoudit, jak je daný problém nahlížen ve školské praxi. Z akademického pohledu však můžeme nabídnout dvě interpretace. První možností je provést rozbor čistě podle formy jednotlivých výrazů. V tom případě bychom sloveso „mám“ určili jako přísudek, „toasty“ ve 4. pádě jako předmět a předložkové spojení „k večeři“ jako příslovečné určení účelu. Je třeba si uvědomit, že sloveso „mít“ v uvedené větě však nezachovává svůj původní, plný význam. Jak popisují M. Grepl a P. Karlík (1986), existuje mnoho typů vět, kde sloveso „mít“ může suplovat funkci sponového slovesa, případně spolu se jmennou částí zastupovat plnovýznamové sloveso (přísudek slovesný). Je tomu tak například ve větách „Ivánka máme nemocného“ (= Ivánek je nemocný) či „Máme hlad“ (= Hladovíme). V. Šmilauer pak v příručce Novočeská skladba (1966) uvádí jako příklad přísudku jmenného se sponou mimo jiné větu „Má všecky kosti na maděru“. V dotazované větě tak můžeme spojení „mám k večeři“ určit jako přísudek jmenný se sponou. Šlo by o ekvivalent věty „Toasty jsou k večeři“, případně o ekvivalent slovesného přísudku ve větě „Večeřím toasty“. Výraz „mám“ bychom pak vyčlenili jako sponu, předložkové spojení „k večeři“ jako jmennou část přísudku. Ať vyberete jakékoli z těchto řešení, bude to z jazykového hlediska v pořádku.
Poslední užití:
4.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 244–245
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)