Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině spisovná výslovnost slova shnilý? Všímám si, že v Brně se říká [zhňilí] a v Praze [schňilí].
Klíčové slovo:
shnilý
Odpověď:
Na území Česka se lze setkat se dvěma variantami výslovnosti skupiny zapisované jako „sh“: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shnilý, shánět, shoda, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je ortoepické vyslovovat jako [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schoda] i [zhoda], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. V této souhláskové skupině tedy může probíhat jak spodoba znělosti zpětná, tak postupná. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Pokud mluvčí užívá podoby typu shody [schody], sházet [scházet], neliší se zvukově nijak od výrazů schody, scházet. Nebezpečí nedorozumění však ve větné souvislosti nehrozí.
Ne u všech slov, v nichž se píše skupina „sh“, se však dvojí výslovnostní podoba vyskytuje. Pouze [zh] je spisovné např. ve spřežkách shora, shůry, ve slovesech shladit, shluknout se, shoblovat a v podstatném jméně shluk. Připomeňme rovněž, že uvedená pravidla platí výhradně pro skupinu „sh“, nikoli např. „zh“. Zatímco sloveso shlédnout tak může mít dvě ortoepické výslovnostní podoby: [schlédnout] i [zhlédnout], sloveso zhlédnout pouze jednu: [zhlédnout].
Zvažované varianty:
[schňilí]
[zhňilí]
Poslední užití:
5.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.3 Skupina sh
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 50 a 54
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)
Dotaz:
Terminografie
Konkrétní dotaz:
Je správně zapsáno spojení edafická půdoochranná funkce nebo je třeba psát je s pomlčkou?
Odpověď:
Pro zodpovězení tohoto dotazu je třeba jistá znalost terminologie z oblasti lesnictví. Doporučili bychom uvedené spojení konzultovat z hlediska významu s odborníkem daného oboru.
Dotaz:
Zkoumání úzu a jazykové normy
Konkrétní dotaz:
Hraje v jazykové problematice roli i otázka názoru, nebo by hrát roli neměla?
Odpověď:
Je nesporné, že lidé zaujímají k užívání jazykových prostředků určité postoje. Tyto postoje jsou pak sdíleny větší či menší množinou uživatelů jazyka. Jazykové příručky, například slovníky, by v ideálním případě měly zachycovat široce sdílenou jazykovou normu, tedy jak jsou jednotlivé jazykové prostředky akceptovány v jazykovém společenství.
Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Může být souhláska „m“ slabikotvorná?
Klíčové slovo:
slabikotvorné m
Odpověď:
Ano, v češtině může „m“ plnit funkci slabikotvorné souhlásky, i když tento jev není příliš běžný. Může se vyskytovat zejména ve druhé slabice číslovek sedm a osm a dále pak v některých vlastních jménech, např. Rožmberk.
Poslední užití:
21.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má slovo osm (vysloveno jako [osm])?
Klíčové slovo:
osm
Odpověď:
Slovo osm má dvě slabiky (druhá slabika obsahuje slabikotvornou souhlásku „m“). Dodejme, že podle ortoepické kodifikace je možné (nikoli nutné) v číslovkách sedm a osm a také ve slovech od nich odvozených užívat vkladný vokál „u“, výslovnost [sedum] a [osum] je považována nejen za pohodlnější pro mluvčího, ale i zřetelnější pro posluchače. Avšak i v tomto případě má slovo osm [osum] slabiky dvě.
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.1 Slabika
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911#nadpis3
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolik slabik má slovo sedm (vysloveno jako [sedm])?
Klíčové slovo:
sedm
Odpověď:
Slovo sedm [sedm] má dvě slabiky (druhá slabika obsahuje slabikotvornou souhlásku „m“). Dodejme, že podle ortoepické kodifikace je možné (nikoli nutné) v číslovkách sedm a osm a také ve slovech od nich odvozených užívat vkladný vokál „u“, výslovnost [sedum] a [osum] je považována nejen za pohodlnější pro mluvčího, ale i zřetelnější pro posluchače. Avšak i v tomto případě má slovo sedm [sedum] slabiky dvě.
Poslední užití:
21.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.1 Slabika
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=911#nadpis3
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Ráda bych věděla, jaký je správný tvar přídavného jména ve spojení „mnohočetná poranění“. Má být na konci „á“?
Klíčové slovo:
ta poranění
Odpověď:
Ano, podmětem je jméno středního rodu v množném čísle. Aby bylo dodrženo pravidlo shody, je třeba užít koncovky „-á“, tedy „mnohočetná poranění“.
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mohu v textu použít výraz kterémžto?
Klíčové slovo:
kterýžto
Odpověď:
Výraz kterýžto (jehož je kterémžto tvarem) je zastaralý a knižní. Jeho užití je tedy vhodné v případě, že jsou tyto rysy v souladu s charakterem daného textu.
Poslední užití:
12.7.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je slovo syntéza přejaté a má nějaký ekvivalent domácího původu?
Klíčové slovo:
syntéza
Odpověď:
Slovo syntéza bylo přejato z řečtiny, má obecný význam ‚shrnutí, sjednocení jednotlivých částí, složek v celek‘, v různých oborech má pak určité specifické významy, např. v chemii ‚pochod, při němž se dvě nebo více látek slučuje v jednu‘ – v tomto významu má syntéza synonymum slučování. V obecném významu lze syntézu za určitých okolností nahradit výrazem shrnutí (jestliže je z kontextu dostatečně zřejmé, o jaký druh shrnutí se jedná).
Poslední užití:
27.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Klíčové slovo:
petarda
Odpověď:
Podle Nového akademického slovníku cizích slov je slovo petarda ve významech ‚malá ruční závěsná tříštivá puma vybuchující pomocí doutnáku‘ a ‚pyrotechnický prostředek se zvukovým a světelným efektem‘ spisovné, význam ‚prudká rána‘ slovník řadí do sportovního slangu.
Poslední užití:
5.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Zahrnuje význam slova zvýšený údaj o tom, kolikrát je něco zvýšené? Jestliže je např. hodnota spotřeby šestkrát vyšší než obvykle, může se ještě jednat o „zvýšenou spotřebu“, nebo už jde o „vysokou spotřebu“?
Klíčové slovo:
zvýšený
Odpověď:
Význam slova zvýšený je v tomto ohledu nespecifický, má obecnou povahu: ‚vyšší než normální; zvětšený‘. Označovat šestkrát vyšší spotřebu jako zvýšenou je velmi neobvyklé a matoucí, ale přesná hranice mezi zvýšeným a vysokým v jazyce neexistuje.
Poslední užití:
2.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Potřebuji napsat červenohnědá barva. Ve vzorníčku mají jednu barvu. Jak to mám zapsat?
Klíčové slovo:
červenohnědý
Odpověď:
Pokud jde o barevný odstín (tedy červenou barvu s nádechem do hněda / hnědou barvu s nádechem do červena), pak píšeme přídavné jméno červenohnědý dohromady. Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, červeno-hnědý kostkovaný kabát. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
červenohnědý
červeno-hnědý
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Potřebuji napsat bílobéžová barva. Ve vzorníčku mají jednu barvu. Má se to psát se spojovníkem?
Klíčové slovo:
bílobéžový
Odpověď:
Pokud jde o barevný odstín (tedy bílou barvu s nádechem do béžové), pak píšeme přídavné jméno bílobéžový dohromady. Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka, bílo-béžové puntíkované povlečení. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
bílobéžový
bílo-béžový
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Bude slovo tepelnětechnické dohromady? Jde o tepelnětechnické vlastnosti stavby.
Klíčové slovo:
tepelnětechnický
Odpověď:
Bohužel nevíme přesně, co se za výrazem skrývá. Věcné znalosti jsou podmínkou správného zápisu. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme dnes buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Zápis se spojovníkem tepelně-technický odkazuje ke dvěma souřadně spojeným složkám: tepelné a technické. V tomto případě je přídavné jméno pravděpodobněji odvozeno ze slovního spojení tepelná technika. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady – tepelnětechnické vlastnosti stavby.
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Vím, že černobílý se píše skoro vždycky dohromady. Ale co když jde o černo-bílý provoz? To přece není odstín, nejde o barvy, ale o hygienický a nehygienický provoz, tedy o dva provozy. Jak to máme zapsat?
Klíčové slovo:
černo-bílý
Odpověď:
Složené přídavné jméno černobílý se doporučuje psát dohromady v tradičních vžitých slovních spojeních, např. se slovy film, fotografie, televizor (tedy jako protiklad ke slovu barevný). Pokud složeným přídavných jménem označujeme dvě samostatné barvy, pak užijeme spojovník, např. černo-bíllý kostýmek. Stejně bychom tedy psali i černo-bílý provoz. Jestliže chcete zdůraznit, že se jedná o dva samostatné provozy, pak je vhodnější užít formulaci černý a bílý provoz.
Zvažované varianty:
černobílý
černo-bilý
Poslední užití:
16.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména