Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo standardní? Proč není připuštěna i varianta [standartňí]?
Klíčové slovo:
standardní
Odpověď:
Příručky se shodují na doporučení vyslovovat ve spisovném jazyce [standardňí]. Jsme si vědomi toho, že v úzu se velmi často vyskytuje i podoba *[standartňí]. Ta je zřejmě ovlivněna tím, že samotné slovo standard se v nepřímých pádech v rozporu s kodifikací vyslovuje s koncovým [t], tj. např. 2. p. j. č. standardu jako *[standartu], což může být způsobeno nejen pravidelnou koncovou ztrátou znělosti v 1. pádě (standard [standart]), což je jev zcela spisovný, ale zřejmě i existencí slova standarta a kontaminací s ním. (Např. u podobně zakončeného slova hazardní se výslovnost *[hazartňí] běžně neobjevuje, ač u slova hazard [hazart] ke ztrátě znělosti samozřejmě rovněž dochází.) Podle našich zkušeností se postoje k výslovnosti *[standartňí] mezi uživateli češtiny liší. Jedni ji považují za neutrální a mohou se divit, proč i vzhledem ke své rozšířenosti není označována za spisovnou, jiní ji vnímají negativně jako příznakovou a její výskyt označují např. za projev nevzdělanosti, za spisovnou ji tedy rozhodně nepovažují. Ačkoli doporučujeme ve spisovných projevech užívat kodifikovanou podobu [standardňí], variantu *[standartňí] bychom měli posuzovat shovívavě, a to i proto, že její výskyt nezpůsobuje v řeči žádná nedorozumění, v rychlejší mluvě pak obvykle ani nepostřehneme, která z podob lišících se pouze znělostí jedné souhlásky byla užita, atp.
Zvažované varianty:
[standartňí]
[standardňí]
Poslední užití:
15.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.2 Souhlásková znělost u přejatých slov
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Měla bych v dopise oslovit pána „vážený pane Suchomele“, „vážený pane Suchomeli“, nebo „vážený pane Suchomel“?
Klíčové slovo:
Suchomel
Odpověď:
Jména zakončená na -el, u kterých se -e- v nepřímých pádech nevypouští, ve skloňování kolísají a v 5. p. je možné užít oba tvary: Suchomeli i Suchomele (podobně Zavřeli i Zavřele, Rafaeli i Rafaele). Oslovení „vážený pane Suchomel“ není plně spisovné, a v dopise bychom ho proto nedoporučovali použít.
Zvažované varianty:
Suchomeli
Suchomele
Suchomel
Poslední užití:
2.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - sekce 1.1b Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné -e-, -o- či -a-
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku - 1.1 b Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné -e-, -o- či -a
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovovat název oblasti sluneční soustavy Kuiperův pás?
Klíčové slovo:
Kuiperův pás
Odpověď:
Česká výslovnost tohoto speciálního astrofyzikálního termínu není nikde kodifikována. Obecně platí, že bychom v těchto případech měli vycházet z výslovnosti jména v původním jazyce a adaptovat ji podle stanovených fonetických pravidel do češtiny. Vědec, podle nějž je pás pojmenován, byl však původem Nizozemec, který následně působil v USA, což situaci samozřejmě komplikuje. Vzhledem k tomu, že dotyčný si sám změnil („poangličtil“) jméno z původního Gerrit Pieter Kuiper na Gerard Peter Kuiper a že ve vědeckém prostředí má angličtina značný vliv, lze doporučit výslovnost [kajpr], respektive [kajprúf pás]. Podle našich zjištění však čeští odborníci užívají i výslovnost [kujperúf pás] na základě grafiky.
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Mělo by se při skloňování domorodého názvu ayahuasca měnit c na k, nebo má pravopisná podoba zůstat zachována?
Klíčové slovo:
ayahuasca
Odpověď:
U jmen zakončených na -ca [ka] je možné v nepřímých pádech změnit c na k, nebo je možné pravopisnou podobu ponechat. Obě možnosti jsou v pořádku. V poslední době se prosazuje spíše tendence při skloňování pravopisnou podobu ponechávat stejnou jako v základním tvaru.
Zvažované varianty:
ayahuascy
ayahuasky
Poslední užití:
2.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] - sekce 1c Jména, ve kterých koncovému -a předchází ve výslovnosti tvrdá nebo obojetná souhláska
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] - sekce 1c Jména, ve kterých koncovému -a předchází ve výslovnosti tvrdá či obojetná souhláska
Dotaz:
Pády a vzory
Konkrétní dotaz:
Podle jakého vzoru se skloňuje slovo radní? Se žáky 5. třídy jsme hledali vzor podstatného jména a nenašli jsme ho.
Odpověď:
Jde o jméno, které vzniklo substantivizací přídavného jména (z přídavného jména se stane jméno podstatné podobně jako u slov hajný, nemocný, cestující apod.). Formálně se proto stále skloňují podle vzoru přídavného jména. V tomto případě tedy skloňovací vzor je „jarní“.
Poslední užití:
7.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak zní 3. p. od jména Oleksa Žirnyk? Mělo by být „Pocta Oleksovi Žirnykovi“?
Klíčové slovo:
Oleksa Žirnyk
Odpověď:
Běžně se doporučuje ve 3. a 6. p. užít u rodného jména kratší tvar, aby se neopakovala dvakrát za sebou koncovka -ovi. V tomto případě však nemáme jinou možnost, než koncovku použít u obou částí jména, protože jména zakončená na -a jinou spisovnou koncovku než -ovi mít nemohou. Měli bychom tedy napsat: pocta Olexovi Žirnykovi.
Poslední užití:
7.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] - sekce 1 Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na -a
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo správně vyslovit v češtině anglické příjmení Chamberlain?
Klíčové slovo:
Chamberlain
Odpověď:
Ačkoli se výslovnostní příručky shodují na doporučení podoby [čejmbrlin], která je z hlediska adaptace z angličtiny náležitá, může být tato výslovnost pro některé posluchače překvapivá a paradoxně zhoršovat porozumění, protože je v úzu silně zakořeněna podoba [čembrlejn]. Ani jednu z nich nelze striktně odmítat, obě mají svá opodstatnění (ne všechny přejímky se v češtině vyslovují „správně“ na základě původní zvukové podoby, někdy hraje velkou roli i grafika nebo různé analogie) i své nevýhody. Záleží také na situaci a na preferenci konkrétního mluvčího, kterou z nich zvolí. Pokud jde např. o dokument o nositeli daného jména, je vhodné daný výslovnostní problém krátce tematizovat a odůvodnit zvolené řešení. Dodejme ještě, že podobná situace je i např. ve slovenštině (srov. uvedení dublety ve Slovníku anglických vlastných mien v slovenčine z roku 2006).
Zvažované varianty:
[čembrlejn]
[čejmbrlin]
Poslední užití:
28.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jestliže se pán jmenuje Máslo, měli bychom psát panu Máslovi, nebo panu Máslo?
Klíčové slovo:
Máslo
Odpověď:
Jména zakončená na -o se skloňují podle vzoru „pán“ s výjimkou 5. pádu, který zůstává stejný jako pád první: pane Máslo. Ve 3. p. bychom tedy měli použít tvar panu Máslovi.
Zvažované varianty:
Máslovi
Máslo
Poslední užití:
7.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [o], [ó] - sekce 1 Jména zakončená v písmu i ve výslovnosti na -o
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo skloňovat francouzské jméno Helory [elori]? Skloňuje se jako přídavné jméno, tzn 2. p. bude Heloryho?
Klíčové slovo:
Helory
Odpověď:
Jména, která ve výslovnosti končí na [i], se skloňují tzv. zájmenným způsobem, respektive lze o něm mluvit i jako o způsobu adjektivním, protože koncovky se shodují: Heloryho, Helorymu apod.
Poslední užití:
7.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [i], [í] - sekce 1 Jména zakončená ve výslovnosti na [i] a v písmu na -i, -y
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má ve spisovné češtině vyslovovat slovo hrad? Dochází zde k asimilaci znělosti?
Klíčové slovo:
hrad
Odpověď:
Slovo hrad se spisovně vyslovuje [hrat], dochází zde k tzv. koncové ztrátě znělosti před pauzou, což lze považovat za druh asimilace znělosti. Výslovnost *[hrad] (přesněji spíše *[hradə]) se může vyskytovat v hyperkorektní, případně nářeční mluvě. Dodejme ještě, že v nepřímých pádech již ke ztrátě znělosti nedochází (např. hradu [hradu]), protože za poslední souhláskou nenásleduje pauza, ale samohláska, která znělost nijak neovlivňuje. Pokud se bezprostředně za výrazem hrad vysloví další slovo, které začíná např. na znělou souhlásku, ke ztrátě znělosti rovněž nedochází, např. hrad hořel [hrad hořel].
Zvažované varianty:
[hrat]
[hrad]
Poslední užití:
29.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
„Děti byly po škole“ – píše se to zvlášť, nebo dohromady? Psala bych to dohromady. A jak bych psala větu „Děti byly po škole po škole“?
Klíčové slovo:
po škole
Odpověď:
Výraz „po škole“ slovníky jako spřežku neuvádějí, píšeme stále zvlášť jako předložku a podstatné jméno: po škole. Věta by nejspíš byla formulována jinak (Děti byly po škole. Děti byly po vyučování po škole), ale pokud byste ji chtěla zapsat tak, jak uvádíte, pak by to bylo Děti byly po škole po škole.
Zvažované varianty:
po škole
poškole
Poslední užití:
28.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje příjmení Szali?
Klíčové slovo:
Szali
Odpověď:
U skloňování jmen je určující jejich výslovnost, záleží tedy na tom, jak se jméno vyslovuje. Pokud se jméno vyslovuje s -i [i] na konci, pak by mělo být skloňováno tzv. zájmenným způsobem: Szaliho, Szalimu, o Szalim.
Poslední užití:
7.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [i], [í] - sekce 1 Jména zakončená ve výslovnosti na [i] a v písmu na -i, -y
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má správně v češtině vyslovit název hlavního města KLDR Pchjongjang? Je možná i výslovnost bez [g], které se v originální výslovnosti nevyskytuje?
Klíčové slovo:
Pchjongjang
Odpověď:
U českého názvu tohoto města uvádějí jazykové i zeměpisné příručky shodně pouze podobu Pchjongjang bez konkrétního výslovnostního doporučení, což znamená, že by se jméno mělo číst v souladu s grafikou, tj. žádnou hlásku nevypouštět. Je pravda, že v korejštině se přímo [g] nevyslovuje, avšak vyskytuje se zde tzv. velární n, které se fonetickým přepisem zachycuje jako [ŋ]. Tuto hlásku máme v češtině rovněž, ale vyskytuje se výhradně ve spojení s hláskami k nebo g (např. maminka [mamiŋka], tango [taŋgo]), nemůže tedy stát před jakoukoli jinou hláskou nebo na konci slova před pauzou. I u přejímek z cizích jazyků se toto české fonotaktické pravidlo zachovává. Např. slova z angličtiny zakončená na -ing typu briefing, v nichž se v originální výslovnosti vyskytuje rovněž pouze [ŋ], se do češtiny adaptují jako [brífiŋk] (2. p. [brífiŋgu]). Podobně by tomu mělo být i u jména Pchjongjang [pchjongjank] (2. p. [pchjongjangu]). Doplňme ještě, že dříve se některé podobné názvy přepisovaly a zřejmě i vyslovovaly v češtině na základě odlišných pravidel, např. Pekin [pekin] (2. p. Pekinu [pekinu]) místo dnešního Peking, avšak tento způsob počešťování nelze doporučit.
Zvažované varianty:
[pchjongjank]
[pchjonjan]
Poslední užití:
4.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Protože vídám podstatné jméno deeskalace a přídavné jméno deeskalační psáno se spojovníkem (de-eskalace), chci se ujistit, že se slova mají psát dohromady.
Klíčové slovo:
deeskalace
Odpověď:
Ano, máte pravdu, zápisy deeskalace, deeskalační jsou v pořádku. Předpona de- se pojí přímo s konkrétním výrazem, nepřipojuje se spojovníkem.
Zvažované varianty:
deeskalace
de-eskalace
Poslední užití:
28.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje mužské příjmení Károlyi? Nositelem je Čech.
Klíčové slovo:
Károlyi
Odpověď:
Skloňování tohoto příjmení se odvíjí od jeho výslovnosti [károji], a proto se k němu připojují koncovky zájmenného skloňování: Károlyiho, Károlyimu atd.
Poslední užití:
14.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [i], [í]
Kde popsáno: IJP: Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [i], [í].
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jaký je tvar 5. pádu vlastního jména Pavelek?
Klíčové slovo:
Pavelek
Odpověď:
Vlastní jméno Pavelek se skloňuje podle vzoru „pán“ a zároveň v něm dochází v nepřímých pádech k vypouštění tzv. pohybného -e- (pokud není rodinnou tradicí jej ponechávat). Tvar 5. pádu je tedy Pavelku.
Poslední užití:
14.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku
Kde popsáno: IJP: Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat francouzské rodné jméno Charles? Jde mi hlavně o výslovnost ve 2. pádě.
Klíčové slovo:
Charles
Odpověď:
Na základě francouzštiny by se jméno Charles mělo v češtině vyslovovat krátce [šarl], ve 2. p. j. č. pak [šarla]. V úzu je však velice častá podoba [šárl], která je pociťována řadou uživatelů jazyka jako noremní. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi oběma variantami je leckdy nepatrný a těžko rozlišitelný a že ani jedna z nich nepůsobí komunikační obtíže, doporučujeme být tolerantní k oběma výslovnostním podobám (ostatně ani např. příručka Čteme je správně? neposkytuje v tomto ohledu jednotné doporučení). V grafice může toto jméno mít ve 2. p. j. č. tvary Charlese i Charlesa, varianta Charla není častá; o této problematice blíže pojednává např. Akademická příručka českého jazyka (2019, s. 380) nebo článek R. Adama: Jacquese je špatně (Naše řeč, ročník 92, 2009, číslo 2, s. 101–104). Ve zvukové podobě pak ve 2. p. j. č. převažují podoby [šárlse], respektive [šarlse], protože příručkami doporučovaná varianta [šarla] vůbec nekoresponduje s grafickou formou Charlese, která v psaném úzu naprosto převažuje. Vzhledem k těmto okolnostem není dost dobře možné zmíněné genitivní podoby ve výslovnosti odmítat. Více se o výslovnosti francouzského jména Charles lze dočíst v příručce J. Zemana: Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Francouzská osobní jména. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003.
Poslední užití:
13.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
117.1.4 Jména zakončená v písmu a ve výslovnosti rozdílně (typ Chirac, Balzac, Gerard, Beaufort, Jacques, Descartes, Charles, Jules, Yves, Smith, Heath)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
R. Adam: Jacquese je špatně. Naše řeč, ročník 92, 2009, číslo 2, s. 101–104.
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině 4. Zeman. 2003.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 15 a 118
Jazykový zdroj:
Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje slovo rádius?
Klíčové slovo:
rádius
Odpověď:
Podstatné jméno rádius je rodu mužského neživotného, kromě 1. a 4. pádu jednotného čísla se zakončení -us odtrhává: rádia, rádiu, rádie, rádiu, rádiem, v množném čísle rádie, rádiů, rádiům, rádie, rádie, rádiích, rádii. Pokud se vyskytne v odborném textu připojení koncovky za celý základní tvar (2. p. rádiusu), jde o odchylku od kodifikace. V některých specifických situacích může být žádoucí odlišit v nepřímých pádech pomocí skloňování tvary rádio (2. p. rádia), radium (2. p. radia) a rádius (rádia/rádiusu) a v takovém případě je možné takovou odchylku od kodifikace přijmout. V běžných textech, kde k záměně tvarů dojít nemůže, to ovšem nedoporučujeme.
Poslední užití:
15.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Kde popsáno: IJP: Skloňování mužských jmen zakončených na -us, -ius, -eus, -os, -es.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.