Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 77/632, položky: 1521-1540/12639
Stav:
#12426
Užití:
1 1 0
Dotaz: Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz: Jak se správně na konci řádku dělí slovo pojmů? Dělí se po-jmů, nebo poj-mů?
Klíčové slovo: pojmů
Odpověď: Slovo pojmů se na konci řádku správně dělí takto: po-jmů. Je‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu.
Zvažované varianty:
po-jmů poj-mů
Poslední užití: 11.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dělení slov na konci řádku, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#12425
Užití:
1 1 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Lze o počasí říct, že „venku je polízanice“? Patrně to má znamenat plískanice, ale to je přece něco úplně jiného.
Klíčové slovo: polízanice
Odpověď: Tato dvě podstatná jména mají opravdu značně odlišný význam. „Plískanice“ je podle Slovníku spisovné češtiny ‚déšť se sněhem za chladného větrného počasí‘, kdežto „polízanice“ (tu zachycuje jen starší Slovník spisovného jazyka českého) znamená ‚zlý následek něčeho, něco velmi nepříjemného; malér‘. To, že je venku plískanice, může snad pro někoho v důsledku způsobit i polízanici, ale synonymně se tato slova rozhodně užít nedají – alespoň ne s předpokladem, že jim jako synonymním bude kdokoli rozumět.
Zvažované varianty:
plískanice polízanice
Poslední užití: 17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#12424
Užití:
1 1 0
Dotaz: Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz: Lze zaměňovat buchtu a koláč jako jedno a to samé? Ve Slovníku spisovného jazyka českého jsem našel, že buchta je hranatá a koláč kulatý, ale v poslední době se to používá různě.
Klíčové slovo: buchta a koláč
Odpověď: Význam slov „buchta“ a „koláč“ se u mluvčích liší v závislosti na regionu nebo dokonce rodině. Na jedné straně je pravda, že podle výkladových slovníků češtiny se obě podstatná jména v primárním významu liší: „koláč“ je podle Slovníku spisovné češtiny ‚jemné bílé pečivo okrouhlého tvaru n. pečené na celé ploše plechu‘ a „buchta“ znamená ‚menší (sladké) pečivo, zprav. ve tvaru hranolu a s náplní‘. Na druhé straně však právě vznikající Akademický slovník současné češtiny u slova „buchta“ uvádí i druhý význam ‚zprav. sladké pečivo, často s náplní, pečené na celé ploše plechu a pak krájené na díly‘, tedy synonymum jedné z podob koláče. Slovník nářečí jazyka českého navíc pro „buchtu“ zaznamenává další významy jako ‚knedlík, zpravidla z kynutého nebo bramborového těsta‘, ‚pokrm z brambor‘ nebo ‚hustá kaše vykrajovaná lžící‘. U těchto výrazů je tedy nutné počítat s významovými překryvy a značnou variabilitou.
Poslední užití: 17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12423
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Lze vedle slova „macho“ (mužský šovinista) užít taky slovo „machista“ ve významu ‚ten, který zastává postoje typické pro macha‘?
Klíčové slovo: machista
Odpověď: Výkladové slovníky češtiny v zodpovídání této otázky nepomohou, protože slova „macho“ ani „machista“ v těchto významech neobsahují. Slovník spisovného jazyka českého sice uvádí hesla machista a machismus, ale to je nikoliv [mačizmus], nýbrž [machizmus], filozofický směr charakterizovaný jako empiriokriticismus a pojmenovaný podle česko-německého fyzika a filozofa Ernsta Macha. Dnes se však výraz „machista“ používá ve vámi naznačeném významu. V Českém národním korpusu (SYN verze 10) má 150 výskytů, což v pětimiliardovém korpusu není mnoho a je to zhruba desetina počtu výskytů podstatného jména „macho“, ale je zjevné, že v kontextu bývá užíváno jako neproblematicky srozumitelné. Proti jeho užívání tedy není třeba nic namítat.
Zvažované varianty:
macho machista
Poslední užití: 17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12422
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pleonasmus
Konkrétní dotaz: Není sousloví „recenzní posudek“ protimluv, když samo slovo „recenze“ znamená ‚posudek‘? Vím, že se to používá, ale nevím, jestli je to správně.
Klíčové slovo: recenzní posudek
Odpověď: Víceslovné pojmenování „recenzní posudek“ není protimluv, ale je to pleonasmus, tj. redundantní vyjádření. Slovo „recenze“ totiž např. podle Slovníku spisovné češtiny má význam ‚posudek, kritika (vědeckého nebo uměleckého díla)‘. Recenzní posudek je pak vlastně posudkový či posuzující posudek. Přesto není třeba považovat takovéto pojmenování za chybné, a to přinejmenším ze dvou důvodů. Zaprvé jsou pleonasmy běžnou součástí jazyka a mluvčí mnoho z nich používají, aniž by se nad jejich nepotřebnou významovou zmnožeností pozastavili – srov. např. citronová limonáda, hlavní protagonista, slavnostní vernisáž aj. Zadruhé se pojmenování „recenzní posudek“ užívá především ve vědeckém diskurzu, v prostředí vědeckých časopisů. V nich bývá potřeba rozlišovat, zda se mluví o recenzi/posudku coby žánru textu usilujícím o publikování, nebo o recenzi/posudku coby interním textu určeném redakci jako podklad pro rozhodnutí, zda posuzovaný text publikovat. Oba druhy textu jsou součástí recenzního řízení, ale jen pro druhý z nich platí, že vzniká výhradně pro recenzní řízení. Je tedy možné, že mimo jiné právě na to odkazuje přívlastek „recenzní“. Snaha rozlišovat tyto dva druhy textu je pochopitelná právě proto, že slova posudek a recenze jsou do určité míry synonymní. Ostatně časopis Naše řeč standardně obsahuje rubriku, která se do roku 2017 jmenovala Posudky a zprávy a od roku 2018 se jmenuje Recenze a zprávy.
Zvažované varianty:
recenzní posudek recenze
Poslední užití: 17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12421
Užití:
1 1 0
Dotaz: Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz: Jak se správně na konci řádku dělí slovo komunistický? Kde by mělo stát -s-? Na konci řádku, nebo na začátku řádku následujícího?
Klíčové slovo: komunistický
Odpověď: Slovo komunistický se na konci řádku správně dělí takto: ko-mu-ni-s-tic-ký. Spojení samohláska + s/š + souhláska + samohláska je možné dělit buď po s/š, nebo před s/š.
Zvažované varianty:
komunis-tický komuni-stický
Poslední užití: 20.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dělení slov, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12420
Užití:
1 1 0
Dotaz: Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz: Jak se správně na konci řádku dělí slovo katolictví?
Klíčové slovo: katolictví
Odpověď: Slovo katolictví se na konci řádku správně dělí takto: ka-to-lic-tví. V případě skupiny tří (případně i více) souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev, a to i příponový, srov. např. analogické příklady ve výkladu v Internetové jazykové příručce (kapitola Dělení slov, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod a)): ptac-tvo, děl‑nic-tvo, za-hrad-nic-tví.
Poslední užití: 20.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dělení slov, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod a)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12419
Užití:
1 2 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Lze použít slovo „atyp“? Má to označovat atypické řešení, v tomto případě kuchyně. Nenašla jsem ho v Internetové jazykové příručce, tak nevím, jestli se v češtině užívá.
Klíčové slovo: atyp
Odpověď: Podstatné jméno „atyp“ výkladové slovníky češtiny neobsahují. V Českém národním korpusu (SYN verze 10) najdeme 302 výskytů – řada z nich jsou názvy (klub, časopis, kapela, produkt, firma či společnost apod.), ale i tak je zřejmé, že se užívá přibližně ve vámi uvedeném významu, tj. pro něco atypického. Václav Lábus v článku Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace (Naše řeč, 4/2012) takovéto výrazy označuje za neologické univerbizáty, vykládá je tedy jako jednoslovná pojmenování vzniklá z víceslovných. Slovo „atyp“ má navíc protějšek v podstatném jménu „typ“. Univerbizáty se podle Nového encyklopedického slovníku češtiny často uplatňují v běžné mluvě či v profesním a slangovém vyjadřování a bývají (byť ne nutně) nespisovné. I v případě tohoto výrazu doporučujeme obezřetnost – jeho užití ve spisovném textu není vyloučené, jeho význam bude v kontextu nejspíš zřejmý, ale pro leckterého čtenáře či posluchače může být s ohledem na svou nevelkou frekvenci a slovotvornou povahu příznakový.
Poslední užití: 18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Lábus, Václav (2012): Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace. Naše řeč, 95(4), s. 187-197.

Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: 2012.
Kde popsáno: Lábus, Václav (2012): Atyp v cihle aneb O jednom progresivním způsobu neologizace. Naše řeč, 95(4), s. 187-197..

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12418
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz: Lze použít slovní spojení „udělit pokutu“? Napsal jsem to do článku, ale bylo mi namítnuto, že se prý uděluje vyznamenání, ale ukládá se trest.
Klíčové slovo: pokuta
Odpověď: Je sice pravda, že definice významu slovesa „udělit“ ve Slovníku spisovné češtiny ‚(ze své pravomoci ap.) dát jako právo, dar ap.‘ mírně nahrává pozitivnímu ladění, ale mezi příklady předmětových doplnění se vedle pochvaly, řádu nebo milosti uvádí i důtka. Ani udělení něčeho negativního tedy není kodifikací vyloučeno. Že se pokuta mimo jiné uděluje, potvrzují i zjištění o užívání slovních spojení „udělit/udělovat pokutu“ a „uložit/ukládat pokutu“ v Českém národním korpusu (SYN verze 10). Podstatné jméno pokuta se (v rámci jedné věty bez ohledu na pořadí obou slov) spojuje se slovesy udělit a udělovat celkem v 38 998 případech a se slovesy uložit a ukládat v 40 762 případech. Jednoduše řečeno se konkurenční varianty užívají prakticky stejně často. Slovní spojení „udělit pokutu“ je tedy zcela v pořádku – neodporuje významové definici v kodifikaci a je zjevně užíváno zcela běžně.
Zvažované varianty:
udělit pokutu uložit pokutu
Poslední užití: 14.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12417
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz: Má se v souvislosti s ústřicemi používat „chov“, nebo „pěstování“? Mám dojem, že zvířata se chovají a rostliny se pěstují, ale u mušlí, ústřic nebo slávek se setkávám s oběma výrazy.
Klíčové slovo: ústřice
Odpověď: Máte pravdu, že někteří uživatelé češtiny striktně rozlišují pěstování (rostlinných druhů) a chov (živočišných druhů). České výkladové slovníky – Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) a Slovník spisovné češtiny (SSČ) – však výraz pěstovat vztahují jak k rostlinám, tak i ke zvířatům, přičemž novější SSČ označuje užívání slovesa pěstovat ve vztahu ke zvířatům jako řidší. Z tohoto hlediska je tedy užití výrazů pěstovat a pěstování ve spojení s ústřicemi v pořádku, navíc SSJČ význam slova ústřice vykládá jako ‚mořský mlž sbíraný (nebo pěstovaný) jako lahůdka‘. Abychom se zastavili ještě u druhé části vašeho dotazu, je nutné potvrdit, že v případě ústřic a slávek nelze s ohledem na věcnou znalost hovořit o chovu ve smyslu slovníkové definice, tedy o ‚záměrné péči o zvířata‘, jelikož ústřice ani slávky příliš péče nevyžadují – rybáři pouze ponoří do vody lana, na něž se mlži přichytí a následně jsou na nich vytahováni z vody. Informace ze slovníků můžeme ještě porovnat s údaji o aktuálním užívání spojení slov „chovat/chov/chování“ a „pěstovat/pěstování“ se slovy „ústřice“ a „slávka“ z Českého národního korpusu SYN verze 10. Ve spojení s ústřicemi nacházíme (v rámci jedné věty bez ohledu na pořadí obou slov a jejich vzdálenost) 51× sloveso chovat, 2× podstatné jméno chování a 116× chov a oproti tomu 22× sloveso pěstovat a 24× podstatné jméno pěstování. V případě slávek je to 13× chovat a 16× chov (a žádný výskyt chování) a oproti tomu 10× pěstovat a 1× pěstování. Z toho vyplývá, že chování je oproti pěstování (bez ohledu na konkrétní způsob vyjádření) častěji užíváno jak pro ústřice (v poměru 3,7 : 1), tak pro slávky (2,6 : 1). Jelikož nejde o výraznou převahu jedné varianty nad druhou, považujeme obě za uzuální.
Zvažované varianty:
chov ústřic pěstování ústřic
Poslední užití: 14.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12416
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz: Autorka chce v textu užít expresivní výraz, že něco je „napřesdržku“. Chtěla by to psát jako jedno slovo, ale mně se to nezdá, psal bych to zvlášť. Ne jako tři slova (na přes držku), ale jako slova dvě (na přesdržku).
Klíčové slovo: na přesdržku
Odpověď: U takovýchto expresivních nespisovných výrazů nebývá kodifikována žádná závazná podoba, proto se obvykle řídíme tím, jak se výraz užívá většinově. Lze tedy mluvit pouze o přijatelnější variantě. Souhlasíme s vámi, že rozdělení na tři slova vhodné není, protože není obvyklé, aby po sobě následovaly dvě předložky. Zápis dohromady (napřesdržku) se sice podle dokladů občas objevuje, avšak ani chápání obratu jako spřežky nepovažujeme za úplně šťastné. Za nejvhodnější považujeme zápis „na přesdržku“, vytvořený analogicky podle srovnatelných syntaktických konstrukcí tvořených předložkou a podstatným jménem: je to na facku, je to na výpověď. V tomto případě by šlo o příležitostné zpodstatnělé jméno přesdržka. Tento způsob zápisu je podle dokladů nejhojnější (upozorňujeme, že výskyty všech variant jsou jen malé). Je také zaznamenán ve Slovníku nespisovné češtiny u hesla přesdržka, s významem bití, nářez, výprask. Obrat na přesdržku je vysvětlen slovy: zaslouží to potrestání.
Zvažované varianty:
na přesdržku napřesdržku na přes držku
Poslední užití: 25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12415
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz: Jak se správně na konci řádku dělí slovo destruující?
Klíčové slovo: destruující
Odpověď: Slovo destruující se na konci řádku dělí správně takto: de-struu-jí-cí. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které nejsou rozdělené morfematickým švem (nebo jde o příponu či koncovku), nedělíme je.
Zvažované varianty:
de-struu-jící de-stru-u-jící
Poslední užití: 17.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dělení slov na konci řádku, 2.2 Dvě samohlásky vedle sebe, bod b)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12414
Užití:
1 1 0
Dotaz: Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz: Jak se správně na konci řádku dělí německé jméno Lotta?
Klíčové slovo: Lotta
Odpověď: Slovo Lotta lze na konci řádku rozdělit dvěma správnými způsoby – jako Lo-tta a jako Lot-ta. Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek, můžeme dělit mezi souhláskami nebo před oběma souhláskami.
Poslední užití: 8.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Jaké i/y se píše ve slově paral_zovaný?
Klíčové slovo: paralyzovaný
Odpověď: Náležitá podoba je paralyzovaný; základem je přejaté slovo paralýza, které se píše s ý, to se (po zkrácení) zachovává i v odvozených výrazech (paralyzovat, paralyzovaný). Obdobně např. analýza – analyzovat – analyzovaný.
Zvažované varianty:
paralyzovaný paralizovaný
Poslední užití: 10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12412
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jak označit jev x?
Konkrétní dotaz: Jak by mělo znít přídavné jméno označující krev démonů? Napadlo mě slovo „démoní“, ale v překládané knize jsou to lidé s určitou vlastností, takže by to působilo jako příliš zvířecí.
Klíčové slovo: démonský
Odpověď: Pomineme-li přivlastňovací přídavné jméno „démonův“, které se pro tento účel nehodí, protože přisuzuje jedinci, nikoliv druhu či skupině, přicházejí v úvahu přídavná jména „démoní“, „démonický“ a „démonský“. První z nich slovotvorně spadá do skupiny přídavných jmen s významem přivlastnění druhu stejně jako např. „psí“, „kuřecí“, „prasečí“, „medvědí“ atp. Dojem jisté zvířeckosti je tedy u přídavného jména „démoní“ pochopitelný. Je to však jen slovo potenciální – v korpusech ČNK řady SYN není doloženo. Vezmeme-li navíc v úvahu významově blízká slova jako např. „ďábel“ nebo „anděl“, shledáme, že i „ďáblí“ a „andělí“ jsou užívána velmi okrajově; starší výkladové slovníky je také označují za řídká. Přídavné jméno „démonický“ je naproti tomu vcelku běžné, ale pochybnosti lze mít o jeho významové přiléhavosti. Podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená ‚démonu vlastní; takový jako u démona; běsovský, ďábelský‘. Význam ‚démonu vlastní‘ by odpovídal popsané komunikační potřebě, ale příklady, které slovníky uvádějí, poukazují spíš na užívání ve významu ‚takový jako u démona‘: démonická žena (tajemně svůdná), démonická tvář (ďábelsky vypadající). Z toho důvodu nelze přídavné jméno „démonický“ pro tento případ zcela doporučit. Konečně přídavné jméno „démonský“ je podle starších slovníků synonymní s posledně zmíněným, znamená ‚náležící démonu, démonický‘ (nejnovější ho neuvádí). Slovník spisovného jazyka českého ho označuje jako řídké, analogicky tvořená přídavná jména „ďábelský“ a „andělský“ jsou však zcela běžná. Má-li jít o spojení s podstatným jménem „krev“, můžeme své uvažování opřít i o přídavné jméno „lidský“. V tomto ohledu se tedy „démonský“ jeví jako očekávatelnější, a proto bychom ho doporučili jako nejvhodnější variantu.
Zvažované varianty:
démoní démonský démonický
Poslední užití: 13.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz: Píše se čárka před výrazem „nebo“ v následující větě? „Věděl jsem, že ať už Mikyho najdu(,) nebo ne, nic to nezmění.“
Klíčové slovo: ať – nebo
Odpověď: Jsou-li věty souřadně spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé věty čárka (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití: 10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky v souvětí, sekce 2 – Spojení vět dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo apod.)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 119
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 112

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz: Píše se čárka před spojkou „a“ ve větě „Ale dnes jsem tady a vím, že jsem se nemýlila“?
Klíčové slovo: a
Odpověď: Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz „konkrétní případ“). Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití: 10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 119
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 112

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz: Píše se čárka před spojkou „a“ ve větě „Je tam vlhko, ale čisto a asi dvacet lidí“?
Klíčové slovo: a
Odpověď: Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz „konkrétní případ“). Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití: 10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 119
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 112

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz: Píše se čárka před spojkou „a“ ve větě „Šála mi při svlékání bundy sklouzne na zem a on ji zvedne“?
Klíčové slovo: a
Odpověď: Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz „konkrétní případ“). Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.
Poslední užití: 10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 119
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 112

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12407
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Potřebuji se ujistit, že slovo předplatba se píše dohromady. Autor textu to opravuje na před platba.
Klíčové slovo: předplatba
Odpověď: Slovníky výraz nezaznamenávají, protože jde o profesní výraz z administrativního prostředí. V praxi se slovo užívá poměrně běžně, rozhodně není důvod ho psát jako dvě samostatná slova. Předponu před- píšeme dohromady s příslušným slovním základem. Jako jedno slovo tedy píšeme i podstatné jméno předplatba (obdobně jako např. předpremiéra, předplatné, předtucha, předklon).
Zvažované varianty:
předplatba před platba
Poslední užití: 15.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.