Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 120/632, položky: 2381-2400/12636
Stav:
#11541
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova almara? Myslím, že nějak souvisí s ukládáním zbraní.
Klíčové slovo: almara
Odpověď: Máte pravdu. Podle Českého etymologického slovníku jsou kořeny slova almara spjaty se středolatinskými výrazy almaria, armaria, tedy tvary množného čísla latinského výrazu armarium ‚skříň na zbraně‘. To bylo dovozeno od latinského slova arma s významem ‚zbraň‘.
Poslední užití: 6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11539
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaká je původ slova skříň?
Klíčové slovo: skříň
Odpověď: Český etymologický slovník uvádí, že ve staré češtině existovaly podoby skříně a škříně. Slovanské skrini bylo přejato ze starohornoněmeckého scrīni (v dnešní němčině Schrein) téhož významu a to zase z latinského scrīnium s významem ‚pouzdro, krabice, skříň‘.
Poslední užití: 6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11538
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova dovolená? Je mi jasné, že souvisí se slovesem dovolit, ovšem zajímá mě, zda se nejedná o překlad německého výrazu Urlaub, které tímto způsobem vzniklo.
Klíčové slovo: dovolená
Odpověď: Etymologické slovníky neuvádějí podstatné jméno dovolená, ale ani sloveso dovolit. Uvedenou teorii o možném kalku z německého výrazu Urlaub proto nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit.
Poslední užití: 24.7.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11537
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova klábosit?
Klíčové slovo: klábosit
Odpověď: Český etymologický slovník uvádí, že slovo klábosit se vyskytuje ze slovanských jazyků pouze v češtině. V praslovanštině mohla existovat varianta kolbositi, neboť existují překvapivě blízká slova v litevštině, a to kalbėti ‚mluvit‘ či nářeční kalbãsyti ‚bavit se‘. Slovo klábosit má asi zvukomalebný původ (podobně jako třeba sloveso blábolit).
Poslední užití: 11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11535
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Dočetla jsem se na internetu, že slovo králík je od původu zdrobnělina slova král, která byla užita na základě chybné interpretace německého ekvivalentu. Je to tak?
Klíčové slovo: králík
Odpověď: Český etymologický slovník tuto teorii potvrzuje. Králík vznikl jako kalk podle středohornoněmeckého slova küniclin (dnes v němčině Kaninchen), které bylo lidovou etymologií chápáno jako zdrobnělina od slova künic ‚král‘ (dnes v němčině König). Německý výraz pro králíka byl však přejat z latinského cuniculus téhož významu.
Poslední užití: 24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11534
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jak vznikl výraz městská čtvrť – proč zrovna čtvrť? Četla jsem, že je to podle rozdělení jeruzalemského Starého Města na čtyři části, ale nevím, zda je to pravda.
Klíčové slovo: čtvrť
Odpověď: V Českém etymologickém slovníku je slovo čtvrť zařazeno pod heslo čtvrtý, které má původ již v praslovanštině. Navíc je z tohoto hesla odkazováno do hesla kvartýr, kde nalézáme informaci, že kvartýr má původ ve středolatinském quarterium s významem ‚čtvrtina, (městská) čtvrť‘. To má zase původ v latinském quartus ‚čtvrtý‘. Souvislost čtvrti s číslovkou čtyři, potažmo čtvrtinou, je tedy (nejen v češtině) jistá. Co se dělení měst týče, Ottův slovník naučný uvádí, že ve starším městském zřízení bývalo každé město pro ulehčení obecní správy rozděleno na čtyři části. Vznik slova tedy souvisí spíše s tímto obecným dělením měst než s rozdělením části Jeruzaléma.
Poslední užití: 11.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11533
Užití:
1 1 0
Dotaz: Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz: Je možné použít slovo nejsvátečnější?
Klíčové slovo: nejsvátečnější
Odpověď: Ano, slovo nejsvátečnější je správně utvořený tvar 3. stupně (superlativu) od přídavného jména sváteční. Jako takový je uveden v hesle sváteční v Internetové jazykové příručce a podle databáze Českého národního korpusu syn v8 se také běžně používá – korpus obsahuje jeho 141 výskytů (dotaz [lc="nejsvátečnější.*"]). Pro ilustraci můžeme uvést, že slovo nejsvátečnější se tu nejčastěji pojí s podstatnými jmény den, večeře, oděv, šaty, okamžik, oběd, atmosféra atp. Výrazu nejsvátečnější se tak jistě není třeba jakkoliv vyhýbat.
Zvažované varianty:
nejsvátečnější
Poslední užití: 23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sváteční
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [lc="nejsvátečnější.*"] v syn v8

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#11532
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz: Prosím pěkně, je správně věta „K této prodlevě došlo z obavy před protesty“? Jde mi o tu vazbu s předložkou „před“. Nemělo by tam být „z obavy z protestů“?
Klíčové slovo: obava
Odpověď: Obě předložkové vazby jsou náležité. Pod heslem „obava“ je uvádí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení – obava před někým, před něčím; z někoho, z něčeho: obava před policií, obavy před pronásledováním, obava z neznámých lidí, obava ze msty. Obě vazby uvádí i valenční slovník substantiv NomVallex I.
Zvažované varianty:
obava před protesty obava z protestů
Poslední užití: 27.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: NomVallex I. Valenční slovník substantiv. Kolářová – Vernerová – Klímová. 2020.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11531
Užití:
1 2 0
Dotaz: Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz: Nemůžeme se s kolegy shodnout na druhu vedlejší věty. Jedná se o souvětí „Je to zajímavější, než si myslíš“. Kolegyně je přesvědčená, že jde o vedlejší větu podmětnou, já zastávám názor, že jde o větu měrovou. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo: vedlejší věta
Odpověď: O podmětnou vedlejší větu zcela určitě nejde, protože pozice podmětu je v hlavní větě již obsazena zájmenem „to“. Nabízí se tedy vedlejší věta příslovečná. A to buď měrová (míra zajímavosti je ještě vyšší, než si myslíš), nebo věta způsobová srovnávací (mluvnice Čeština – řeč a jazyk uvádí příklad „Život je jiný, než jak jsi o něm slýchával“, příručka Skladba češtiny od Grepla a Karlíka „Udělal to jinak, než jsem si představoval“). Jaké pojetí upřednostňuje současná školská praxe, však nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Můžete se zkusit obrátit také na Asociaci češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/).
Poslední užití: 26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 337 (vyd. 2011)
Jazykový zdroj: Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 77 (vyd. 1999)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11530
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Odkdy se v češtině užívá slovo turista?
Klíčové slovo: turista
Odpověď: Rejzkův Český etymologický slovník uvádí pouze dataci prvního výskytu slova túra. Ta je v češtině doložena v 19. století.
Poslední užití: 13.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11529
Užití:
1 1 0
Dotaz: Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz: Napsal jsem: „Můj otec nechtěl jít, ale nakonec šel na sílu.“ Chtěl jsem tím vyjádřit, že se otec přemohl, že šel, i když se mu nechtělo. Jenže můj kolega obrat „jít na sílu“ nezná. Používá se tento obrat v češtině?
Klíčové slovo: jít na sílu
Odpověď: V Českém národním korpusu (verze syn8) lze najít 17 dokladů tohoto spojení, např. „není možné jít na sílu proti jejich zaměstnavatelům“, „mám různé představy a sny, ale do ničeho nejdu na sílu“ nebo „signály těla ignoroval a šel na sílu“. Slovní spojení „jít na sílu“ se tedy v češtině užívá, ovšem zřejmě spíše okrajově, jak dokládá nízký počet dokladů v korpusu. Mnozí uživatelé jazyka tak mohou mít problémy s jeho interpretací. Doporučujeme proto zvolit jiné vyjádření.
Poslední užití: 13.5.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11527
Užití:
1 1 0
Dotaz: Stylizace formulace
Konkrétní dotaz: Zformuloval jsem otázku: „Kolonizujeme někdy jinou planetu?“ Je to tak v pořádku, nebo by tam mělo být „zkolonizujeme“? Ještě mě napadla varianta: „Podaří se nám někdy kolonizovat jinou planetu?“ Co si o těchto možnostech myslíte?
Odpověď: Jelikož slovníky hodnotí slovo kolonizovat jako obouvidové, z formálního hlediska je první varianta (Kolonizujeme někdy jinou planetu?) v pořádku. Přesto bychom její užití nedoporučovali, neboť tvar „kolonizujeme“ může čtenáře uvést v nejistotu, zda planetu kolonizujeme nyní, nebo v budoucnu. Užitím slovesa zkolonizovat se tento problém vyřeší, ovšem na základě výskytů tohoto slova v Českém národním korpusu se domníváme, že může být (některými) čtenáři hodnoceno jako příznakové, neboť se mnohdy objevuje v ne zcela neutrálních kontextech (např. pokud by se k moci u nás dostala jedna velká strana, totálně by zkolonizovala občanský veřejný prostor; jejich silný PR tým zkolonizoval především veřejné mínění). Za neproblematickou, a tedy nejlepší považujeme variantu: „Podaří se nám někdy kolonizovat jinou planetu?“
Zvažované varianty:
Kolonizujeme někdy jinou planetu? Zkolonizujeme někdy jinou planetu? Podaří se nám někdy kolonizovat jinou planetu?
Poslední užití: 14.5.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#11526
Užití:
1 1 0
Dotaz: Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz: Je správně vazba „obrátit pozornost na něco“, nebo „obrátit pozornost k něčemu“? Osobně bych použila spíš předložku „k“, ale ve Slovníku spisovné češtiny jsem našla jen příklad „obrátit pozornost na něco“.
Klíčové slovo: obrátit pozornost
Odpověď: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost i Slovník spisovného jazyka českého skutečně uvádějí pod heslem „obrátit“ pouze vazbu „obrátit pozornost na“, SSJČ též pod heslem „pozornost“: „obrátit něčí pozornost na něco, jinam“. Naopak Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí pouze příklad „Nyní obrátíme pozornost k programové nabídce“. Data z Českého národního korpusu ukazují, že v úzu se užívají obě vazby, převažuje však vazba s předložkou „k“ v poměru 933:406 výskytům (korpus syn v8). Obě varianty považujeme za správné, užít můžete kteroukoli z nich.
Zvažované varianty:
obrátit pozornost na obrátit pozornost k
Poslední užití: 4.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Shoda dvou jmen
Stav:
#11525
Užití:
1 1 0
Dotaz: Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz: Zmátla jsem sama sebe, je správně „játra připravená“, nebo „játra připravené“?
Klíčové slovo: játra
Odpověď: „Játra“ jsou jméno pomnožné rodu středního, spisovný tvar přívlastku shodného je tudíž jedině „připravená“.
Poslední užití: 4.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#11524
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Jaké mám použít oslovení – „vážení páni starostové“, nebo „vážení pánové starostové“?
Klíčové slovo: páni; pánové
Odpověď: Je možné použít oba tvary, tj. páni i pánové, ovšem data z Českého národního korpusu ukazují, že v kombinaci s funkcí je výrazně častější užití krátkého tvaru – „vážení páni starostové“. Jako další řešení se nabízí tvar páni/pánové z oslovení vypustit – „vážení starostové“.
Zvažované varianty:
vážení páni starostové vážení pánové starostové vážení starostové
Poslední užití: 12.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11523
Užití:
1 1 0
Dotaz: Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz: Vnučka chodí do 6. třídy a dostala za úkol určit, co za větný člen je výraz „rád“ ve větě „Mám rád kočky“. Poradíte nám?
Klíčové slovo: mít rád
Odpověď: Samotné přídavné jméno „rád“ bývá ve větách typu „Rád plavu“ doplňkem, nicméně spojení „mít rád“ lze chápat i jako zvláštní, frazémový typ přísudku. Roli může hrát také to, že spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. právě „Mám rád kočky“. Primárně bychom tedy doporučovali chápat celé spojení „mít rád“ jako přísudek, avšak jaké řešení preferuje školská praxe, bohužel nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Doporučujeme daný jev konzultovat přímo s učitelem, případně se obrátit na Asociaci češtinářů.
Poslední užití: 1.11.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11522
Užití:
1 1 0
Dotaz: Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz: V zadání matematické úlohy stojí „Úrok je 4 procenta“, zatímco v řešení téže úlohy „Úrok jsou 4 procenta“. Co je správně?
Klíčové slovo: procenta
Odpověď: Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme shodu naopak podle jména v přísudku: tedy „Úrok jsou 4 procenta“. Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení 4 procenta, je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu „Úrok je 4 procenta“. Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je možná obojí shoda (zde „úrok je 4 procenta“ i „úrok jsou 4 procenta“), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy pouze „4 procenta jsou úrok“).
Poslední užití: 3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz: Je správně kořenicí, nebo kořenící směs?
Klíčové slovo: kořenicí
Odpověď: Ve spojení se slovem směs je namístě užít tzv. účelové přídavné jméno kořenicí (s krátkým -i- po -n-), neboť jde o směs určenou ke kořenění (nikoliv o směs, která právě teď něco koření).
Zvažované varianty:
kořenicí kořenící
Poslední užití: 23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Přídavná jména zakončená na -icí, -ící

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11520
Užití:
1 1 0
Dotaz: Anakolut
Konkrétní dotaz: Je v pořádku věta „Byl jsem dítě, kterého když se učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě“?
Klíčové slovo: anakolut
Odpověď: Toto souvětí je hned z několika důvodů problematické. Především proto, že tvar zájmena „kterého“, jež je ve skutečnosti podmětem poslední věty, formálně neodpovídá zbytku věty. Nepatřičnost užitého tvaru se lépe projeví, když souvětí přeorganizujeme: „Byl jsem dítě, které odpovídalo váhavě, když se učitel na něco zeptal.“ Náležitý tvar zájmena je tedy bezesporu „které“. Takovému vyšinutí z větné vazby se v odborné literatuře říká anakolut a bývá typické zejména pro nepřipravené mluvené projevy, při nichž mluvčí ztrácejí kontrolu nad větnou strukturou. Nicméně i když tvar zájmena opravíme, nezískáme zcela neproblematické souvětí: „Byl jsem dítě, které když se učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě.“ V této podobě čtenář pro změnu může pociťovat absenci předmětu, tedy koho se učitel zeptal, byť samo sloveso „zeptat se“ takové doplnění nevyžaduje. To do jisté míry vysvětluje původní volbu tvaru „kterého“, jež pak ve větě vlastně supluje roli předmětu – to je však v rozporu s dříve uvedeným, totiž že zájmeno „který“ je podmětem poslední věty. Abychom předešli této kolizi, lze předmět vyjádřit i přímo: „Byl jsem dítě, které když se ho učitel na něco zeptal, odpovídalo váhavě.“ V této podobě může být souvětí čtenářsky přijatelnější, ovšem oproti původnímu znění jsme přidali syntaktickou pozici navíc. Zdá se tedy, že v tomto větosledu nemá situace uspokojivé řešení: buď se zpronevěříme syntaktickým zásadám češtiny, nebo jim dostojíme, avšak za cenu toho, že bude souvětí pro (některé) čtenáře zarážející, nesnadno srozumitelné. Domníváme se, že nejelegantnějším řešením by bylo se této situaci úplně vyhnout a souvětí přeformulovat: „Byl jsem dítě, které odpovídalo váhavě, když se učitel na něco zeptal.“
Poslední užití: 11.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: ANAKOLUT (vyšinutí z vazby)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Kořen
Konkrétní dotaz: Co je kořenem slova tančit? Je to tanč-, když existují slova tanec a tancovat?
Klíčové slovo: tančit
Odpověď: Slovo tanec je staročeská (14. stol.) přejímka ze (středohorno)německého tanz. Jeho kořenem je tedy celé tanec- a ve slovech jako tanč-it, ale i taneč-ek, tanc-ovat jde jen o jeho obměny, tzv. alomorfy (v tomto směru je výraz tanec analogický s domácími slovy typu konec, věnec atp., kde -ec- je ovšem stará slovotvorná přípona, srov. konec, končit, skoncovat; věnec, věnčit, věncový). Kořenem slova tančit je tedy celé tanč-.
Zvažované varianty:
tanč- tan-
Poslední užití: 3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla tanec, konec

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.