Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova šalina?
Klíčové slovo:
šalina
Odpověď:
O původu výrazu šalina existuje několik teorií. Velmi podrobně o nich pojednal Pavel Novák v článku Brněnské šalina/šelina („tramvaj“), který lze najít v Novákově výboru z díla Lingvistika a jazyková realita (Praha: Akropolis, 2010). Původ slova je spojován např. s německým nápisem Elektrische Linie, který prý býval k vidění (mimo jiné) na brněnských tramvajových zastávkách. Další teorie spojuje šalinu s německým Schnelllinie, užívaným pro pojmenování vlaků, tramvají, autobusů či jejich zvláštních linek. Původ slova lze hledat též v německých výrazech jako schallen ‚znít‘, Schall ‚zvuk‘, schellen ‚zvonit, cinkat‘ a Schelle ‚rolnička, zvoneček‘, neboť existují dobové zprávy o výrazném užívání zvonků při provozu koňské pouliční dráhy. Jiná teorie nabízí souvislost s oficiálním německým označením tramvaje Städtische Strassenbahn. Možné je též spojení se slovem šal ‚těžní klec‘, tedy s názvem jiného dopravního prostředku, přídavným jménem šalinový (doloženým ve spojení šalinovej šátek ‚vlněný tmavý okolek, jinak pestrý‘), které mohlo odkazovat na vybavení vozu, či s některým (dnes již třeba zapomenutým) místním jménem. Uvedený výčet teorií není úplný.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, zda se v češtině píše počeštěně klavičembalo, nebo se užívá původní italská podoba clavicembalo? Počeštěnou podobu jsem našla ve starém hudebním slovníku z roku 1946, ale jinak ji nikde nenacházím.
Klíčové slovo:
clavicembalo
Odpověď:
Doporučujeme užívat původní podobu clavicembalo. Tu zachycuje jak starší SSJČ z 60. let minulého století, tak i novější zdroje, jako např. NASCS a IJP. Je rovněž uvedena v nově vznikajícím ASSČ. Zápis [klavičembalo] znamená výslovnost slova – uvádí se v hranatých závorkách. Doplňujeme, že pravopisná podoba klavičembalo se užívá ve slovenštině. Do slovenských jazykových zdrojů je možné nahlédnout na adrese https://slovnik.juls.savba.sk/.
Zvažované varianty:
clavicembalo
klavičembalo
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Krátky slovník slovenského jazyka. Kačala – Pisárčiková – Považaj. 2003.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se vitamin a multivitamin, nebo vitamín a multivitamín? Krátce, nebo dlouze?
Klíčové slovo:
vitamin; vitamín
Odpověď:
V souladu s Dodatkem k PČP je možné psát jak krátce vitamin, tak dlouze vitamín. Doklady z ČNK syn v 8 ukazují, že podoba vitamin je v praxi výrazně četnější (poměr užití je 8 : 3).
Zvažované varianty:
vitamin
vitamín
Poslední užití:
7.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Je dnes ve vyjmenovaných slovech po b slovo býlí?
Klíčové slovo:
býlí
Odpověď:
O tom, zda výraz býlí uvádějí školní učebnice, nemáme přehled. V PČP je výraz býlí uveden jako příbuzné slovo ke slovu bylina. Do stejné skupiny patří i býložravec, černobýl a zlatobýl.
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova kopřiva?
Klíčové slovo:
kopřiva
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že kopřiva má původ v praslovanském kopriva, možná i kropiva. Původ slova se spojuje se slovesem kropit v původním významu ‚přelévat vroucí vodou‘, protože se tak kopřivy připravovaly k dalšímu zpracování. Jako pravděpodobnější se však zdá, že došlo k přesmyku z kopr- na krop- (spíše než naopak), slovo tak mohlo vzniknout z výrazu koprъ. Kopřiva i kopr totiž byly hojně užívané, a to jak v kuchyni, tak v léčitelství. Přesná motivace jejich spojení však není jistá.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát slovo třídič (např. uhlí nebo biomasy) s dlouhým i krátkým prvním i, nebo je tam platná jen jedna možnost?
Klíčové slovo:
třídič
Odpověď:
IJP v souladu se slovníky (SSČ a SSJČ) uvádí pouze možnost třídič (tedy s dlouhým í), a to jak pro označení člověka, tak stroje.
Zvažované varianty:
třídič
třidič
Poslední užití:
30.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova špendlík?
Klíčové slovo:
špendlík
Odpověď:
Podle výkladu v Českém etymologickém slovníku pochází slovo špendlík (ve významu ‚spínací pomůcka‘) ze středohornoněmeckého spendel, spenel téhož významu. To vychází ze starohornoněmeckého spenula ‚jehla, špendlík‘, jež má původ v latinském spīnula, zdrobnělině od výrazu spīna s významem ‚trn, bodlina‘, ale také ‚páteř‘.
Poslední užití:
28.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slovního spojení „na první dobrou“?
Klíčové slovo:
na první dobrou
Odpověď:
V dostupných tištěných zdrojích se nám původ spojení nepodařilo dohledat. Při vyhledávání na internetu jsme zjistili, že se slovnímu obratu „na první dobrou“ věnoval Jaromír Slomek. Podle něj daný obrat vznikl ze širšího spojení „na první dobrou klapku“, užívaného ve filmové branži. (Více viz https://www.tyden.cz/rubriky/nazory/komentatori/prvni-dobra_427616.html.) Tuto teorii považujeme za věrohodnou.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sinalý?
Klíčové slovo:
sinalý
Odpověď:
Původ slova lze dohledat v Českém etymologickém slovníku. Přídavné jméno sinalý ‚mrtvolně bledý‘ je odvozeno od knižní varianty siný. Slovo má původ v praslovanském sin’ь, které neslo původní význam asi ‚mající barvu jasné oblohy‘. Slovo se pravděpodobně vyvinulo z indoevropského sḱeHi-ni od sḱeH(i)- s významem ‚svítit, lesknout se‘, v němž mají původ i staroslověnské sijati téhož významu, gótské skeirs ‚jasný‘ či anglické shine ‚svítit‘.
Poslední užití:
21.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Odkdy se v češtině užívá slovo makronka?
Klíčové slovo:
makronka
Odpověď:
Tento dotaz bohužel nedokážeme uspokojivě zodpovědět. V Novočeském lexikálním archivu je doložen tvar makronky v textu z roku 1912, nelze však zaručit, že se jedná o první výskyt slova v češtině.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova rek?
Klíčové slovo:
rek
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že rek ‚hrdina‘ má původ ve středohornoněmeckém recke ‚potulný bojovník, psanec, dobrodruh, hrdina‘. Zajímavé je, že je toto slovo příbuzné s anglickým výrazem wretch, u nějž se však vyvinul záporný význam ‚lump, darebák, ubožák‘.
Poslední užití:
25.7.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova gró?
Klíčové slovo:
gró
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovo gró ‚většina, jádro‘ pochází z francouzského gros téhož významu, které má původ v přídavném jméně gros ‚tlustý značný‘. To vzniklo z latinského grossus téhož významu.
Poslední užití:
15.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký původ má slovo skopčák?
Klíčové slovo:
skopčák
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku je uvedeno, že skopčák je původně hanlivý název německých obyvatel sídlících v severočeském hornatém pohraničí. Slovo vzniklo ze spojení „(přicházející) s kopců“, ale svou roli jistě sehrála i zvuková podobnost s výrazem skopec, tedy ‚vykastrovaný beran‘.
Poslední užití:
15.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova chátra? Slyšela jsem, že nějak souvisí s lidmi, kteří dříve pracovali v pařížských kanálech.
Klíčové slovo:
chátra
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku je původ podstatného jména chátra a slov příbuzných nejasný. Tato slova se vyskytují jen v češtině a slovenštině. Slovník zmiňuje možnou souvislost s litevským katėti ‚vadnout, chřadnout‘ a litevským nářečním skototi ‚mít nedostatek‘, hodnotí ji však jako nepřesvědčivou.
Poslední užití:
29.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Proč se lidem, kteří pracují v dolech, říká horníci, a ne dolníci? Jak to vzniklo?
Klíčové slovo:
horník; dolník
Odpověď:
Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku bylo slovo horník odvozeno od slova hora. To se však v minulosti užívalo i ve významu ‚důl‘ (podle významu německého slova Berg). Tento význam uvádí ještě Slovník spisovného jazyka českého, byť ho hodnotí jako zastaralý.
Poslední užití:
27.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zdraví?
Klíčové slovo:
zdraví
Odpověď:
Rejzkův Český etymologický slovník uvádí podstatné jméno zdraví v hesle zdravý. Toto přídavné jméno má původ v praslovanském sъdorvъ, které se nejspíš vyvinulo z indoevropského hsu-dorṷo- s doslovným významem ‚(jsoucí) z dobrého dřeva‘. Stejnou motivaci mají i obdobné výrazy z jiných jazyků, např. staroperské duruva ‚zdravý‘ bylo utvořeno od téhož základu, latinské rōbustus zase znamená ‚z dubového dřeva‘ i ‚silný, otužilý‘.
Poslední užití:
24.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Řeším oslovování ve firemní komunikaci. Je někde stanovené pravidlo, že se ženy oslovují na prvním místě – „vážené paní, vážení pánové“?
Klíčové slovo:
paní; pánové
Odpověď:
Pro oslovování nejsou stanovena závazná pravidla, ovšem je běžné, obvyklé uvádět ženy na prvním místě.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jak se od ženského jména Beatrice vytvoří přivlastňovací přídavné jméno? Je správně Beatricin, nebo Beatričin (a proč)?
Klíčové slovo:
Beatrice
Odpověď:
Tzv. individuálně přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Beatrice má (v 1. p. r. m. živ. a neživ.) správnou podobu Beatricin. (Daná přídavná jména se tvoří příponou -in dodanou ke kmeni výchozího rodného jména, tj. zde Beatric-, přičemž k alternaci koncového -c- – na rozdíl např. od koncového -k- – nedochází, srov. Beatrice > Beatricin vs. Beatrička > Beatriččin.)
Zvažované varianty:
Beatricin
Beatričin
Poslední užití:
22.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 3 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na souhlásku, bod 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jak se od ženského jména Alice vytvoří přivlastňovací přídavné jméno? Je správně Alicin, nebo Aličin (a proč)?
Klíčové slovo:
Alicin
Odpověď:
Tzv. individuálně přivlastňovací přídavné jméno od ženského rodného jména Alice má (v 1. p. r. m. živ. a neživ.) správnou podobu Alicin. (Daná přídavná jména se tvoří příponou -in dodanou ke kmeni výchozího rodného jména, tj. zde Alic-, přičemž k alternaci koncového -c- – na rozdíl např. od koncového -k- – nedochází, srov. Alice > Alicin vs. Alička > Aliččin.)
Zvažované varianty:
Alicin
Aličin
Poslední užití:
22.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 3 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na souhlásku, bod 3.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.