Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Je bez- ve slově bezpečný předpona?
Klíčové slovo:
bezpečný
Odpověď:
Z historického hlediska (z hlediska vývoje češtiny) je bez- ve slově bezpečný jistě předpona. Kořen peč- měl původně význam ‚starost, trápení‘, slovo bezpečný tedy označovalo stav ‚bez starosti, trápení‘. Jelikož to však už pro současné uživatele češtiny nemusí být zřetelné, je možné (zejména ve škole) chápat z tohoto hlediska celé bezpeč- jako kořen.
Poslední užití:
13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – j. č. r. žen.
Konkrétní dotaz:
Nevím, podle čeho řídit shodu ve větě „Každá jsme měla/měly jiný pohled na věc“. Jde o dvě ženy, má být přísudek v jednotném, nebo v množném čísle?
Klíčové slovo:
každá
Odpověď:
Formálním podmětem věty je zájmeno „každá“ a shodu je třeba řídit jím. Náležitá podoba věty je tedy „Každá jsme měla jiný pohled na věc“. Množné číslo by bylo namístě pouze v případě, že bychom větu přeformulovali, např. „Obě jsme měly jiný pohled na věc“.
Poslední užití:
12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný (část výkladu)
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Na základě sdělení matriky potřebuji získat ověření, že lze do matriky zapsat mužské rodné jméno Honza. Mám se prý domluvit s vámi.
Klíčové slovo:
Honza
Odpověď:
Toto jméno je v nám dostupných odborných zdrojích uvedeno pouze jako domácká, nikoli základní oficiální podoba rodného jména. Odborná vyjádření v této oblasti navíc nemůže vydávat jazyková poradna, ale výhradně oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR. Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz.
Poslední užití:
13.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Proč se ve jméně Anežka píše písmeno „ž“, a nikoliv „š“? (Jde o úkol pro 2. třídu ZŠ.)
Klíčové slovo:
Anežka
Odpověď:
Vysvětlení je nutné hledat v dávném vývoji jazyka, respektive ve staročeské adaptaci cizích slov. Ve zkratce lze konstatovat, že u řady cizích jmen (původně řeckých, latinských atp.) došlo k adaptaci původního psaného „s“ na výsledné „ž“, srov. např. Sofia – Žofie, Siegfried – Žibřid; podobně tedy Agnes – Anežka. Roli zde bude hrát pravděpodobně i němčina (a její výslovnost), jejímž prostřednictvím se k nám cizí jména obvykle dostávala. Tato hlásková změna probíhala jak u vlastních jmen, tak i u řady jmen obecných (srov. slovo žok z německého Sack).
Musíme konstatovat, že zadávat takovýto úkol ve 2. třídě ZŠ je zcela nevhodné, protože děti těžko mohou toto vysvětlení znát, a především pochopit. Běžně užívané odůvodnění tvarem 2. pádu mn. č. je zde totiž irelevantní, protože s plurálovými podobami se u vlastních jmen v praxi téměř nesetkáváme (z tohoto důvodu je neuvádí např. ani Internetová jazyková příručka). Samozřejmě je lze teoreticky vytvořit a vymyslet i hypotetický kontext, kde by se daly uplatnit, ale to nám k odůvodnění psaní š/ž nijak nepomůže (tj. nikdo z nás a tím méně malí školáci nemáme pevně zažito, zda vyslovujeme [anežek], či [anešek]).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ověřit správnost psaní spojení realitně-poradenská činnost. Myslím, že by to mělo být psáno se spojovníkem. Ale s kolegyní diskutujeme o tom, zda to nemá být jinak.
Klíčové slovo:
realitněporadenský; realitně-poradenský
Odpověď:
Nejde o běžně užívané slovo, proto ho nenajdeme v příručkách. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Způsob zápisu vychází z věcné znalosti, bez toho, že víme, co přesně tímto přídavným jménem pojmenováváme, nelze o možnosti zápisu rozhodnout. Do této oblasti však nemáme potřebný vhled, proto posouzení musí učinit autor textu.
Zápis se spojovníkem (realitně-poradenská činnost) signalizuje, že činnost má dvě rovnocenné složky: realitní a poradenskou. Jde tedy o souřadné spojení dvou složek, spojovník v přídavném jménu realitně-poradenský v podstatě nahrazuje spojku a.
Nabízí se však i možnost, že základem by mohlo být běžně užívané slovní spojení realitní poradenství. Pak by se jednalo o podřadné spojení a odvozené složené přídavné jméno bychom psali dohromady realitněporadenská (činnost).
Na internetu jsou doloženy obě možnosti zápisu, a to především ve spojení se slovy společnost, agentura. Přesněji řečeno – je doložen i zápis dvou samostatných slov (realitně poradenská společnost), tento způsob však neodpovídá platným jazykovým doporučením (viz IJP, kapitola Složená přídavná jména).
Zvažované varianty:
realitněporadenský
realitně-poradenský
Poslední užití:
25.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.