Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chceme ve firmě interně definovat dva druhy incidentů a rozlišit je podle kritičnosti. Zvažujeme jejich označení pojmy urgentní a neurgentní, ale slovo neurgentní se nám nepodařilo nikde dohledat, proto váháme, zda je vhodné.
Klíčové slovo:
neurgentní
Odpověď:
Značná část českých přídavných jmen i sloves tvoři zápor pravidelně pomocí předpony ne-. Tato pravidelně utvořená záporná slova slovníky často nezachycují, to ovšem neznamená, že jsou nesprávné či nevhodné. Slovo neurgentní je záporné přídavné jméno pravidelně utvořené od přídavného jména urgentní. Tuto dvojici tak lze neproblematicky užívat, např. právě ve vámi uvedeném případě: urgentní a neurgentní incidenty.
Poslední užití:
27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo urgentní
Dotaz:
Vhodnost/správnost víceslovného pojmenování
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v textu na následující větu: „Výzkum dokumentoval archeologický projev jedné z usedlostí zmíněné osady v jejím vývoji od 14. až do 20. století.“ Je v pořádku spojení archeologický projev?
Klíčové slovo:
archeologický projev
Odpověď:
Spojení archeologický projev se užívá v úzce odborných archeologických textech a znamená jakoukoliv hmotnou i nehmotnou pozůstatkovou stopu lidské činnosti, která se dochovala do současnosti a je předmětem archeologického výzkumu. Jakožto termín je v odborných archeologických textech v pořádku, v textech určených širších veřejnost by bylo třeba užít opis nebo daný termín vysvětlit.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost příjmení generálního tajemníka OSN A. Guterrese? Záleží na tom, zda se vychází z evropské versus z brazilské portugalštiny?
Klíčové slovo:
Guterres
Odpověď:
Politik António Guterres (celým jménem António Manuel de Oliveira Guterres) pochází z Portugalska, narodil se přímo v Lisabonu, takže při stanovování výslovnosti jeho jména je náležité vycházet z evropské, nikoli např. z brazilské varianty portugalštiny. Do češtiny adaptovaná původní zvuková podoba jména by tedy zněla [guteriš], protože skupina písmen -es se na koncích slov vyslovuje jako [iš]. Jak však vyplývá z analýzy nahrávek (zejména profesionálních mluvčích z českých médií), v češtině jsou nejvíce rozšířeny varianty [guteréš] a [gutereš]. Ty sice respektují portugalské koncové [š], avšak předcházející samohláska zde odpovídá grafice (přičemž kolísání délky vokálů je u přejímek z cizích jazyků zcela běžné). Lze tedy předpokládat, že posluchači jsou již navyklí na zcela převládající výslovnost [guteréš] či [gutereš] a originálu nejbližší podoba [guteriš] by je mohla překvapit. Domníváme se však, že by ani tak nedošlo k nedorozumění. Doporučit naopak nelze varianty [guterés] a [guteres], respektive [guťeréš] a [guťereš], které byly ve zkoumaném vzorku zastoupeny pouze minimálně a odrážejí neznalost pravidel výslovnosti portugalštiny, případně aplikaci zásad pro její brazilskou variantu, což v případě tohoto jména není namístě.
Poslední užití:
24.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Mám upřednostnit slovo přece nebo přeci, např. „Toto přece/přeci nechceme.“?
Klíčové slovo:
přece; přeci
Odpověď:
Částice přece je příručkami hodnocena jako neutrální, čemuž odpovídá i její užívání. Její varianta přeci je příznaková, přiřazení konkrétní stylové platnosti je ovšem poněkud problematické. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí u varianty příznak ob., tzn. že hodnotí částici přeci jako obecněčeskou, tedy patřící do nespisovné češtiny. Novější Slovník spisovné češtiny variantu přeci neuvádí, ačkoliv se v úzu stále vyskytuje s vysokou frekvencí (v ČNK SYN v13 má přes 80 000 výskytů, což je asi desetina výskytů ve srovnání s variantou přece). Varianta přeci se užívá v trochu odlišných typech textů: oproti variantě přece má vyšší výskyt v beletrii a regionální publicistice, průzkumy mezi konkrétními uživateli však naznačují, že její stylistická platnost je vnímána různě: zatímco někteří ji stále chápu chápou jako nespisovnou (někdy hyperkorektní), na jiné působí expresivně či knižně.