Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Jak se píše „Ostrava Poruba“? Má tam být spojovník, nebo pomlčka? A jak je to s mezerami?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Pokud jsou obě složky jednoslovné, píšou se těsná spojení místních jmen se spojovníkem bez mezer, tedy „Ostrava-Poruba“.
Dotaz:
Spojení místních jmen nebo názvů správních oblastí
Konkrétní dotaz:
Jak se píše „Ostrava město“? Má tam být spojovník, nebo pomlčka? A jak je to s mezerami?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
Pokud jsou obě složky jednoslovné, píšou se těsná spojení místních jmen se spojovníkem bez mezer, tedy „Ostrava-město“.
Zvažované varianty:
Ostrava-město
Ostrava - město
Ostrava–město
Ostrava – město
Poslední užití:
19.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak se píše město „Frýdek-Místek“? Má tam být spojovník, nebo pomlčka? A jak je to s mezerami?
Klíčové slovo:
Frýdek-Místek
Odpověď:
Pokud jsou obě složky jednoslovné, píšou se těsná spojení místních jmen se spojovníkem bez mezer, tedy „Frýdek-Místek“. V této podobě je daný zeměpisný název rovněž standardizován (viz aplikaci Geoportál ČÚZK).
Dotaz:
Signalizace jednoslovných alternativ
Konkrétní dotaz:
Je povinné psát lomítko oddělující jednoslovné alternativy natěsno, bez mezer i v případě, že těch alternativ je velké množství? Nebo je přípustné vyhnout se jednomu velmi dlouhému grafickému celku tím, že budou kolem lomítek mezery?
Klíčové slovo:
lomítko
Odpověď:
Je pravda, že v případě signalizace alternativnosti, záměnnosti jednoslovných výrazů doporučujeme psát lomítko z obou stran natěsno, bez mezer. Mezery v případě víceslovných výrazů jsou motivovány přehledností. A právě přehlednost může být tím faktorem, který lze upřednostnit před oním základním doporučením pro jednoslovné výrazy. Pokud by tedy měla vzniknout řada výrazů např. o délce jednoho či více řádků, je patrně rozumnější psát kolem lomítek mezery.
Poslední užití:
28.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně samotřetí, nebo samatřetí (sv. Anna)?
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí jen podobu samotřetí. Tuto informaci z kodifikace potvrzuje i databáze ČNK syn v8, kde podoba samotřetí jednoznačně převažuje nad podobou samatřetí (v poměru 217 : 19). Publikace Jak zacházet s náboženskými výrazy zachycuje sice i podobu samatřetí, vzhledem k výše uvedeným informacím však doporučujeme použít podobu samotřetí.
Zvažované varianty:
samotřetí
samatřetí
Poslední užití:
1.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky samotřetí a samatřetí
Jazykový zdroj:
Jak zacházet s náboženskými výrazy. 2004. (platí od 2004)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo samotřetí
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo samotřetí
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo samotřetí
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má společné jméno manželů odvozené od příjmení Čierny?
Klíčové slovo:
Čierní, Čierných
Odpověď:
Společné jméno manželů odvozené od příjmení Čierny má v češtině dvě správné podoby – manželé Čierní a manželé Čierných.
Poslední užití:
20.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně hodnotící rozhovor, nebo hodnoticí rozhovor?
Klíčové slovo:
hodnoticí, hodnotící
Odpověď:
V souvislosti se slovem rozhovor lze použít obě přídavná jména – jak hodnoticí, tak hodnotící. Tzv. účelové přídavné jméno hodnoticí má význam ‚určený k hodnocení‘; při náhradě částečným synonymem by tak šlo o zhodnocovací rozhovor, tj. rozhovor určený ke z/hodnocení. Tzv. dějové přídavné jméno hodnotící má význam ‚který právě hodnotí‘; při náhradě částečným synonymem by tak šlo o zhodnocující rozhovor, tj. rozhovor, v němž právě dochází ke z/hodnocení. Volit jedno, nebo druhé přídavné jméno je nutné podle toho, co se chce sdělit. Pravděpodobnější je první možnost, druhá však vůbec není vyloučena. V nejasných případech (nedokážeme-li ani jako autoři rozhodnout, o který význam jde) se dává přednost účelovému pojetí.
Zvažované varianty:
hodnoticí
hodnotící
Poslední užití:
16.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jak vypadá přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména (resp. koncentračního tábora) Auschwitz? Mělo by mít podobu auschwitzký (bez „s“), nebo auschwitzský (s „s“)?
Klíčové slovo:
auschwitzský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména (resp. koncentračního tábora) Auschwitz má správnou podobu auschwitzský. Přímo toto přídavné jméno není nikde v kodifikaci zachyceno, protože k dispozici máme české exonymum Osvětim a přídavné jméno se tvoří od něj. Na základě analogie se jmény typu Marktredwitz, kde ke zjednodušování skupiny z + s/ký nedochází, však – je-li už nutno použít přídavné jméno utvořené od podoby Auschwitz, a nikoliv Osvětim – jednoznačně doporučujeme podobu auschwitzský.
Zvažované varianty:
auschwitzký
auschwitzský
Poslední užití:
30.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně jazykovědné vzdělávání, nebo jazykovědní vzdělávání?
Klíčové slovo:
jazykovědný, jazykovědní
Odpověď:
Přídavné jméno jazykovědní výkladové slovníky češtiny nezachycují a nevyskytuje se ani jednou v databázi ČNK syn v8. To, že došlo k jeho vytvoření, je zřejmě jednorázovější záležitost, způsobená možná kontaminací s přídavným jménem vědní ‚týkající se vědy‘.
Zvažované varianty:
jazykovědný
jazykovědní
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo jazykovědný
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Lze utvořit přídavné jméno od slova host? Jakou má podobu?
Klíčové slovo:
hostovský
Odpověď:
Přídavné jméno od slova host je hostovský.
Poslední užití:
30.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka slova hostovský
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.