Dotaz:
Osobní jména: mužský rod: psaní i-y
Konkrétní dotaz:
Když skloňuji příjmení Šimša, píše se na konci měkké -i, např. heslo pana Šimši?
Klíčové slovo:
Šimša
Odpověď:
Toto jméno se sice skloňuje podle vzoru „předseda“, ale protože koncovému -a předchází pravopisně měkké písmeno, je náležitá podoba 2. p. Šimši.
Zvažované varianty:
Šimši
Šimšy
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] - 1.1 Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na ‑a
Dotaz:
Zeměpisná jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňuje zeměpisné jméno Kuala Lumpur? Je možné toto jméno ponechat nesklonné?
Klíčové slovo:
Kuala Lumpur
Odpověď:
Dosavadní příručky (Pravidla české pravopisu i Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost) doporučují první část tohoto zeměpisného jména ponechat nesklonnou a druhou část skloňovat podle vzoru „hrad“ (2. p. Kuala Lumpuru). To je v souladu s výkladem v Internetové jazykové příručce, podle něhož se k mužským jménům řadí zpravidla názvy, které mají v posledním slově zakončení na souhlásku (v češtině typické pro mužský rod) – toto poslední slovo pak skloňujeme. Nicméně v případě zeměpisného jména Kuala Lumpur se v současném úzu vedle popsaného způsobu skloňování prosazuje i nesklonná podoba (v SYN v13 se vyskytuje přibližně v pětině případů), jméno Kuala Lumpur je pak rodu středního. Tato tendence je doložená i u jiných zeměpisných jmen (např. New Hampshire), nesklonné podoby bychom tak nepovažovali za chybné.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: více existujících podob jména
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má obyvatelské jméno utvořené od názvu státu Katar?
Klíčové slovo:
Katařan; Katar
Odpověď:
Ve starší příručce Praktické kapitoly z českého jazyka jsou uvedeny dvě systémově správné podoby obyvatelského jména utvořené od názvu státu Katar: Katařan a Katarec. Nicméně data z ČNK SYNv13 ukazují, že se v současném úzu prosadila pouze podoba Katařan (a od ní odvozená přechýlená podoba Katařanka). Systémově správná podoba Katarec (a od ní přechýlená podoba Katarka) se v úzu nevyskytují, a proto je nedoporučujeme užívat.
Zvažované varianty:
Katařan
Katarec
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Katařan, Katařanka
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Moje dítě použilo na začátku e-mailu adresovaného učiteli pozdrav „Zdravím“, učitel to označil za nezdvořilé a neomalené. Podle mě se ale tento pozdrav běžně používá, viděl jsem ho třeba v hromadných zprávách posílaných žákům (ale psali je učitelé z jiné školy). Jaký na to máte názor?
Klíčové slovo:
zdravím
Odpověď:
Tento dotaz není čistě jazykový, přesahuje do oblasti etikety. Užití kontaktové formule „Zdravím“ na začátku e-mailu adresovaného společensky výše postavené osobě nepovažujeme za vhodné. V oficiální, formální komunikaci se totiž užívá tradiční oslovení ve spojení s přívlastkem „vážený“ (Vážený pane Nováku apod.) či nověji spojení pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku), které je v současnosti většinově vnímáno taktéž jako zdvořilé (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023). Zásadní vliv na výběr kontaktové formule má však míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní uctivější variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“ (např. v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce). Jako nejvhodnější kontaktová formule při kontaktu žáka s vyučujícím se tak jeví spojení „Vážený pane učiteli“, „Vážený pane profesore“, případně „Dobrý den, pane učiteli“, „Dobrý den, pane profesore“. Naproti tomu vyučující si může dovolit použít méně formální kontaktovou formuli (třeba právě „Zdravím“), neboť vztah mezi žákem a vyučujícím je asymetrický, což se projevuje mj. v tom, že učitelé běžně žákům tykají, kdežto žáci učitelům vykají. Pro úplnost dodejme, že si školy či jednotliví vyučující mohou nastavit pravidla komunikace jinak – např. když učitel dovolí žákům, aby mu tykali, neměl by negativně hodnotit méně formální formu oslovení v e-mailu.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně vojenských hodností. Popisujeme život generála (v historických souvislostech) a nejsme si jisti, zda k dotyčnému můžeme odkazovat jakožto ke generálovi i v době, kdy ještě tuto hodnost neměl. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Při vytváření životopisných textů lze jistě referovat k osobám pomocí jejich hodností, titulů či funkcí. Podobně jako můžeme napsat či říci, že „paní profesorka Nováková se narodila v Neratovicích“, přestože v době příchodu na svět samozřejmě nemohla mít vědecko-pedagogický titul, můžeme používat označení generál i pro dobu, kdy daná osoba měla nižší hodnost. Neplatí to však bezvýjimečně, někdy je třeba vzít v potaz (větný) kontext. Kupříkladu formulace typu „v roce 1960 získal generál plukovnickou hodnost“ může pro recipienty textu interpretačně problematická, a proto by bylo vhodné vyjádřit danou informaci jinak.
Poslední užití:
20.3.2025
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.