Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
Porovnávala jsem Pravidla českého pravopisu z různých nakladatelství, a rejstříky jednotlivých publikací se lišily. Jak je to možné?
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Ústav pro jazyk český je autorem tzv. školního a akademického vydání Pravidel českého pravopisu (vydaných v nakladatelství Fortuna a Academia), za informace uvedené ve stejnojmenných publikacích z jiných vydavatelství se nemůžeme zaručit.
Poslední užití:
12.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Proč nejsou v Pravidlech českého pravopisu všechna česká slova?
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Každá tištěná jazyková příručka je rozsahově omezena – tedy i Pravidla českého pravopisu. Do slovníkové části Pravidel českého pravopisu jsou zařazena zejména slova, která jsou v určitém ohledu hodnocena jako pravopisně obtížná, výkladové slovníky se řídí jinými kritérii – do nich jsou zařazovány zejména výrazy z jádra slovní zásoby, ostatní výrazy (slova zastaralá, expresivní, obecněčeská, odborné výrazy ap.) jsou zařazovány výběrově.
Poslední užití:
12.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Jaká slova se dostanou do Pravidel českého pravopisu? Překvapilo mě, že tam není slovo okno.
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Do slovníkové části, respektive do rejstříku Pravidel českého pravopisu jsou zařazena zejména slova, která jsou v určitém ohledu hodnocena jako pravopisně obtížná. Slovo okno mezi taková slova nepatří, a proto se do heslové části PČP nedostalo.
Poslední užití:
12.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je spisovná podoba hrozinky, nebo rozinky?
Klíčové slovo:
rozinky; hrozinky
Odpověď:
Obě možnosti – rozinky i hrozinky – jsou správné a spisovné, obě jsou zachyceny v IJP, NASCS, SSČ, SSJČ, PČP.
Rozinka je původem slovo přejaté: do češtiny bylo přejato z německého Rosine, a to z francouzského raisin – hrozen (francouzsky se rozinky řeknou raisins secs). Varianta hrozinka není původní, vznikla dodatečným přikloněním k českému slovu hrozen. Podle ČNK je podoba rozinky výrazně frekventovanější.
Zvažované varianty:
rozinky
hrozinky
Poslední užití:
18.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
U výrobku máme uvedeno, že je zajištěna čtyřiadvacetihodinová deo ochrana, ve smyslu deodorační ochrana. Psala bych to zvlášť, je to tak správně?
Klíčové slovo:
deo ochrana
Odpověď:
Souhlasíme. Komponent deo, zastupující slovo deodorační, může stát jak samostatně, tak v některých případech tvořit první část složeného slova (poměrně běžná jsou např. slova deosprej, deokrém, deostick). Doklady z ČNK a internetu ukazují, že ve spojení se slovem ochrana se v praxi jednoznačně upřednostňuje psaní zvlášť: deo ochrana.
Zvažované varianty:
deo ochrana
deoochrana
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Pokud použiju sloveso „napadnout“ se třetím pádem, bude mít zájmeno „já“ podobu „mě“, nebo „mně“? Tedy „Napadlo mě“, nebo „Napadlo mně“?
Klíčové slovo:
napadnout
Odpověď:
Sloveso „napadnout“ (ve významu „přijít na mysl“) se podle Slovníku spisovného jazyka českého i novějšího Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost může pojit s 3. i 4. pádem. Valenční slovník českých sloves VALLEX, který je z uvedených příruček nejnovější, však již uvádí pouze vazbu se 4. pádem. Přestože zmíněné slovníky spisovné češtiny vazbu se 3. pádem jako zastaralou nehodnotí, je třeba počítat s tím, že většina mluvčích ji tak pravděpodobně bude vnímat. Pokud však přece trváte na užití této vazby, je v 3. pádě namístě tvar „mně“ či „mi“, tedy „Napadlo mně“ či „Napadlo mi“. Pro úplnost dodáváme, že správná (a dnes neutrální) je i podoba „Napadlo mě“, která odpovídá vazbě s 4. pádem.
Zvažované varianty:
napadlo mě
napadlo mně
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Ráda bych věděla, zda máme psát deo sprej, nebo deosprej? Výrobek se bude jmenovat antiperspirační deo sprej / deosprej.
Klíčové slovo:
deosprej; deo sprej
Odpověď:
Slovníky slovo nezachycují. Je nepochybné, že deo je zkrácenina slova deodorant (s variantou dezodorant), respektive přídavného jména de(z)odorační. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že komponent deo může stát jak samostatně, tak tvořit první část složeného slova. Varianty deo sprej i deosprej jsou doloženy v podstatě rovnoměrně. Stejně se chová např. i slovo deo stick / deostick. Protože složené výrazy jsou v češtině běžné (srov. biosalát, videohovor), doporučujeme dát přednost zápisu antiperspirační deosprej. Ani zápis antiperspirační deo sprej však nelze považovat za chybný.
Zvažované varianty:
deosprej
deo sprej
Poslední užití:
3.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dotazy z literárněvědné oblasti
Konkrétní dotaz:
Je v češtině přípustné říkat opus ultimus, přestože jsou v latině tyto podoby chybné? Dané spojení užívá Pavel Kohout, chybu přiznává, ale tvrdí, že jsou na podobně utvářená slova Češi zvyklí.
Odpověď:
V uvedeném případě nelze dané spojení posuzovat z hlediska jazykové správnosti, ale je nutné brát v potaz autorský záměr, kterým bylo zřejmě „navození představy latiny“. Více by vám však řekl literární vědec, popřípadě autor sám.
Dotaz:
Telefonické jazykové poradenství
Konkrétní dotaz:
Volala jsem s žádostí o radu do oddělení gramatiky, ale nepochodila jsem.
Odpověď:
S jazykovými dotazy se, prosím, obracejte pouze na telefonní číslo jazykové poradny ÚJČ. Veškeré informace naleznete zde: https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.
Dotaz:
Dotazy z literárněvědné oblasti
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká norma pro psaní haiku z hlediska interpunkce a psaní velkých písmen?
Klíčové slovo:
haiku
Odpověď:
V tomto případě nejde o jazykový problém, doporučujeme vám danou záležitost konzultovat s literárním vědcem.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Ve školní úloze máme vyznačit oslovení, nejsme si však jisti, zda k němu patří i přívlastek, který jméno rozvíjí. Například: máme vyznačit jen „kolego“ nebo „vážený kolego“?
Klíčové slovo:
oslovení
Odpověď:
Jelikož jazyková poradna není didaktické pracoviště, nemá informace k metodice úloh tohoto typu. Proto je v tomto případě vhodnější obrátit se s žádostí o konzultaci na pedagogy, konkrétně na Asociaci češtinářů (www.ascestinaru.cz).
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je někde dostupný seznam světových jazyků?
Klíčové slovo:
světový jazyk
Odpověď:
Na internetu jsou dostupné různé seznamy a výčty týkající se jazyků, na Wikipedii například najdeme pořadí jazyků podle počtu mluvčích nebo podle jejich poměrného rozšíření. Dále je možné vyhledat soupisy oficiálních jazyků užívaných v různých mezinárodních organizacích (např. OSN) či informace o úředních jazycích (např. v EU), není nám však známo, že by byl někde uveden oficiální seznam velkých jazyků, tedy jazyků, které jsou užívány velkým počtem mluvčích a které jsou zároveň využívány jako mezinárodní dorozumívací prostředek.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Chci se jen ujistit, že mám ve větě správně i/y. Jde o tuto větu: „Dodavatelé se pohybovali.“
Klíčové slovo:
dodavatelé
Odpověď:
„Dodavatelé“ jsou jméno rodu mužského životného a přísudek se s ním musí shodovat. Proto je skutečně namístě měkké i. Na tom, zda jsou ve skutečnosti dodavateli lidé, nebo třeba firmy, nezáleží, důležitý je zde formální rod podmětu.
Poslední užití:
15.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Dělali jsme s dětmi cvičné přijímací testy a v jednom z nich jsme narazili na větu „Můj bratr se nikdy neuměl správně rozhodnout“. Já jsem děti vždycky učila, že mezi modální slovesa patří pouze moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. V řešení testu se však píše, že je ve větě složený slovesný přísudek „neuměl se rozhodnout“, z čehož plyne, že sloveso „umět“ je zde považováno za modální. Teď tedy nevím, jak to mám žákům vysvětlit: patří „umět“ mezi modální slovesa, nebo nepatří?
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
Na tuto otázku vám bohužel nedokážeme uspokojivě odpovědět, protože nejsme didaktické pracoviště, a tudíž nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe. Jisté je, že různé mluvnice k modálním slovesům přistupují různě. Základní mluvnice českého jazyka například za modální považuje pouze slovesa moci, smět, muset, mít (za povinnost) a chtít. Příruční mluvnice češtiny rozlišuje dvě vrstvy modálních sloves: vlastní modální slovesa (viz výčet výše) a modální slovesa v širším smyslu, kam řadí např. slovesa umět, dovést, vydržet, dokázat atd. Jaké řešení se od žáků vyžaduje u přijímacích zkoušek, však nedokážeme posoudit. Dotazy školského charakteru doporučujeme směrovat spíše na Asociaci češtinářů, která má mimo jiné vlastní poradnu a podobnými problémy se zabývá systematicky.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 154
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 533 (odst. 751) – vydání 2008
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Alomorfie
Konkrétní dotaz:
Jsou příbuzná např. slova pych, pyšný nebo býk a býčí, když paní učitelka říká, že slova příbuzná mají stejný kořen? Řekla bych, že tato slova příbuzná jsou, na druhou stranu ale nemají stejný kořen. Jak je to?
Klíčové slovo:
příbuzná slova, kořen, alomorfie
Odpověď:
Dvojice slov typu pych, pyšný nebo býk, býčí (a další obdobné dvojice) tvoří slova příbuzná. Jejich kořen je stejný, jen se v různých slovních tvarech vyskytuje ve svých různých variantách. Tomuto jevu se říká alomorfie a je v češtině velmi běžný. Každý kořen je vlastně tvořen množinou svých možných realizací (někdy je jednoprvková), tyto jednotlivé realizace se označují jako alomorfy či varianty téhož kořene. Z uvedeného plyne, že definice je nepřesná, příbuzná slova nemusejí mít kořen realizovaný stejnou variantou (jako je tomu u dvojice býk, býkův), ale „jen“ variantami téhož kořene (např. býk, býčí).
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika, bod 1.2 Pojem morfému
Dotaz:
Dějinné události – ostatní
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova velký ve spojení velká hospodářská krize? Nikde jsem způsob psaní nenašla.
Klíčové slovo:
velká hospodářská krize
Odpověď:
Máte pravdu, že toto spojení slovníky neobsahují. Patří však mezi pojmenování událostí, která se považují za obecná, a proto je namístě psát malé písmeno.
Poslední užití:
18.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.1.5 Jiné dějinné či významné události
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
V knížce má holčička konkrétní jméno, strýček ji však oslovuje beruško. S jakým písmenem se toto oslovení má psát?
Klíčové slovo:
beruška
Odpověď:
V daném případě jde o tzv. familiární výraz, nikoli přezdívku. Familiární neboli domácká pojmenování se používají pro označení blízkých osob. Jsou to obecná podstatná jména, a proto se píšou s malým písmenem. Mezi takové výrazy patří např. miláček, drahoušek, kočička a také beruška.
Poslední užití:
16.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Názvy veřejných prostranství
Konkrétní dotaz:
Píše se v názvu náměstí Maxipsa Fíka výraz maxipes s velkým písmenem?
Klíčové slovo:
náměstí Maxipsa Fíka
Odpověď:
Ano. V názvech, v nichž za obecným pojmenováním, které označuje veřejné prostranství, následuje spojení obecného a vlastního jména, se i obecné podstatné jméno píše s velkým písmenem: náměstí Maxipsa Fíka.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 76
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 83
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – ulice, třídy, nábřeží, náměstí, mosty, sady, zahrady, aleje, kolonády, sekce 2.2 Spojení obecného podstatného jména a vlastního jména ve 2. pádě
Dotaz:
Jména postav
Konkrétní dotaz:
Píše se ve větě „Šel s Ájou i maxipes Fík“ ve slově maxipes malé písmeno?
Klíčové slovo:
maxipes Fík
Odpověď:
Ano. U jmen pohádkových postav tvořených spojením podstatného jména obecného a vlastního se píše velké písmeno jen u vlastního jména (pták Ohnivák, kačer Donald). náležitá podoba je proto maxipes Fík.
Poslední užití:
24.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená, sekce 1 Jména s velkým počátečním písmenem
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.