Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Jak se tvoří (a dále skloňují) společné podoby jména bratrů utvořené od příjmení (typu) Klein a Jirásek?
Klíčové slovo:
Klein, Jirásek
Odpověď:
Společné jméno bratrů utvořené od příjmení (typu) Klein a Jirásek má dvojí možné podoby: 1. p. bratři Kleinovi, Kleinové; Jiráskovi, Jiráskové, 2. p. bez bratrů Kleinů, Kleinových; Jirásků, Jiráskových, 3. p. k bratrům Kleinům, Kleinovým; Jiráskům, Jiráskovým, 4. p. vidím bratry Kleiny, Kleinovy; Jirásky, Jiráskovy, 5. volám bratři Kleinovi!, Kleinové!; Jiráskovi!, Jiráskové!, 6. o bratrech Kleinech, Kleinových; Jiráscích, Jiráskových; 7. p. s bratry Kleiny, Kleinovými; Jirásky, Jiráskovými. (Podoby 1. p. typu bratři Kleini, Jirásci jsou hovorové, tedy vhodné spíše pro mluvenou varietu spisovného jazyka, často se vnímají jako stylově nižší až familiární, zčásti též jako regionální.)
Poslední užití:
30.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 1 Pojmenování rodinných příslušníků příjmením rodiny
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Píše se správně bramborovokapustové pyré, tvarohovojogurtový krém atp. dohromady, nebo bramborovo-kapustové pyré, tvarohovo-jogurtový krém atp. se spojovníkem?
Klíčové slovo:
bramborovokapustový, tvarohovojogurtový
Odpověď:
Složeniny typu bramborovokapustový (bramborovokapustové pyré) a tvarohovojogurtový (tvarohovojogurtový krém) se správně píšou, jak je uvedeno, tj. dohromady, bez spojovníku.
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Je slovo pozadí příbuzné se slovem pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se)? Co je kořen těchto slov?
Klíčové slovo:
pozadí, pozdě
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná, přímočará odpověď. Slovo pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) pochází z praslovanského *pozdě, které má v první části pokračování indoevropského *pos s významem ‚za, po‘ a ve druhé pak nejspíš odvozeninu z indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam tedy byl zhruba ‚v položení po (určitém čase)‘). Slovo pozadí pak obsahuje stejný kořen -zad-, jako je ve slově záda, jež pochází z praslovanského *zadъ, které je tvořeno předložkou za a odvozeninou od indoevropského *dhē- ‚položit‘ (původní význam je tedy zhruba ‚co je položeno vzadu‘). Jak je vidět, obě slova obsahují stejný indoevropský kořen *dhē-, ‚položit‘, a v tomto smyslu je lze považovat za historicky příbuzná. Formální i významová souvislost mezi slovy pozdě (> zpoždění, opoždění, zpozdit se) a záda (> pozadí) však přestala být zřetelná už v praslovanštině, předchůdkyni dnešní češtiny. Jako kořen slov záda a pozadí je dnes nutné chápat -zad-, zatímco u slova pozdě (zpoždění, opoždění, zpozdit se) celé pozd-. Velmi stará, historická příbuznost mezi oběma slovy je tedy detekovatelná, ze současného hlediska (a vlastně i z hlediska historické slovanské srovnávací jazykovědy, souvislost byla zřetelná naposledy v indoevropštině) však o příbuzná slova nejde.
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla záda a pozdě
Dotaz:
Zajímavosti
Konkrétní dotaz:
Slyšel jsem v jednom pořadu větu „Chytal tlouště na višni“, která má mít přes 300 různých významů. Nemáte prosím k tomuto tématu více informací?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Uvedená věta je (zejména v oboru matematické lingvistiky) často citovaným příkladem asymetrie obsahu a formy, který ukazuje, kolik významů může skrývat jednoduchá věta. Eva Hajičová z Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK uvádí, že možných výkladů dané věty je více než 200. K tomuto číslu je možné se dostat vzájemným znásobením všech možných interpretací zmíněné věty (např. jeden tloušť vs. více tloušťů, višeň plod vs. višeň strom, na višni je rybář vs. na višni je tloušť, višeň jako návnada vs. višeň jako místo atd.). Nepovedlo se nám dohledat soupis všech možných interpretací, patrně ani nikdy nebyl zveřejněn.
Dotaz:
Podpis
Konkrétní dotaz:
Měl by být součástí vlastnoručního podpisu i titul, pokud je uveden i v tištěné podobě podpisu?
Klíčové slovo:
podpis
Odpověď:
ČSN 01 6910 nedává na tuto otázku explicitní odpověď. Volba je tedy na pisateli. Bývá však obvyklé, že v rámci vlastnoručního podpisu už se titul neuvádí.
Poslední užití:
22.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.11 Podpis (s. 49)
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Pokud mám v textu jednoslovné položky výčtu (např. kopretiny, konvalinky, měsíčky...), které stojí na samostatných řádcích, píší se mezi nimi čárky?
Klíčové slovo:
výčet; pravopis
Odpověď:
Nevětné položky by měly být ukončeny čárkou, popř. středníkem, poslední položka se ukončuje tečkou. U položek nevětného charakteru, které jsou dostatečně graficky odlišeny, jak je tomu i v uvedeném případě, je ale přípustné též řešení bez interpunkce, pouze s odrážkami.
Poslední užití:
25.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Číslice na začátku věty
Konkrétní dotaz:
Je přípustné, aby věta začínala číslicí (např. 10. května začaly mrazy. 56 lidí se účastnilo plebiscitu.)? Nebo by bylo vhodnější věty přeformulovat a doplnit na začátek věty slovo (např. Dne 10. května začaly mrazy. Celkem 56 lidí se účastnilo plebiscitu.)?
Klíčové slovo:
číslice; datum
Odpověď:
Pokud věta začíná číslem, nedoporučuje se zapisovat ho číslicí (není-li součástí názvu). V uvedeném případě bychom proto doporučovali věty přeformulovat tak, jak navhrhujete, tzn. doplnit na začátek věty slovo.
Poslední užití:
14.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.2 Věty (s. 31)
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
V Internetové jazykové příručce jsem se dočetla, že jednotlivé položky výčtu nemusíme oddělovat interpunkcí, jsou li „dostatečně graficky odlišeny“. Zajímalo by mě, v jakých případech můžeme hovořit o dostatečném grafickém odlišení položek. A platí uvedené pravidlo i pro větné položky?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Pokud jsou položky výčtu vizuálně odlišeny a jednotlivé body jsou nevětného (nikoli tedy větného) charakteru, interpunkční znaménka se na konci řádku psát nemusí. Grafickým odlišením rozumíme případy, kdy jednotlivé položky začínají na novém řádku, jsou označeny písmeny, číslicemi, odrážkami apod.
Poslední užití:
22.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Jak vypadá pravopisná úprava výčtu, pokud mají jednotlivé položky větný charakter?
Klíčové slovo:
výčet
Odpověď:
Jestliže položky výčtu obsahují celé věty, začínají tyto věty velkým písmenem a ukončí se tečkou, ale psaní s malým písmenem na začátku položek a jejich ukončení čárkami či středníkem je rovněž přípustné. Pokud výčet obsahuje body větného i nevětného charakteru, položky výčtu začínají malými počátečními písmeny a ukončují se středníkem, poslední položka se ukončuje tečkou.
Poslední užití:
23.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova ředkvička? Proč se v něm píše d? Tento úkol dostaly děti ve druhé třídě, ale nevíme si rady.
Klíčové slovo:
ředkvička
Odpověď:
Domníváme se, že takové zadání není pro malé děti vhodné. Děti nepochybně mohou poznat, že slovo ředkvička je odvozeno od podstatného jména ředkev. K zdůvodnění pravopisu ředkve jim však v tomto případě nepostačí jiný pád slova nebo odvozený výraz, ale je třeba nahlédnout do etymologického slovníku. Podle něj má slovo ředkev původ v latinském výrazu radix s významem ‚kořen‘.
Poslední užití:
13.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Výraz složený z čísla a slova/značky (typ pětiletý, 5letý, 5%)
Konkrétní dotaz:
Píše se výraz „dvouapůlletý“ takto dohromady, bez mezer?
Klíčové slovo:
složený číselný výraz; dvouapůlletý
Odpověď:
Složené číselné výrazy píšeme dohromady, tj. bez mezer i bez spojovníku.
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky (s. 24)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Má žák deváté třídy vědět, že slovo „ruka“ nesouvisí se slovem „ruksak“?
Klíčové slovo:
didaktika
Odpověď:
Nejsme didaktické pracoviště, a proto na tuto otázku bohužel nedokážeme odpovědět – nevíme, jakou šíři učiva mají žáci jednotlivých ročníků zvládnout. Dotazy týkající se jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na středních školách, můžete vyhledávat v sekci častých dotazů na adrese Asociace češtinářů poradna@ascestinaru.cz nebo je pokládat v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Jak jinak můžeme nazvat „zvýšený práh bolestivosti“.
Klíčové slovo:
medicína
Odpověď:
Bohužel, tato otázka spadá mimo jazykovou problematiku, s níž vám může jazyková poradna pomoci. Zkuste se s dotazem obrátit na odborníka v medicíně.
Dotaz:
Odkaz na bibliografický údaj v textu
Konkrétní dotaz:
V textu se odkazuje na bibliografický seznam pomocí čísel v horním indexu. Měly by být tyto indexy umístěny v textu před interpunkční znaménka, nebo za ně?
Klíčové slovo:
odkaz; index
Odpověď:
Umístění odkazu by mělo odpovídat tomu, k čemu se vztahuje. Jestliže se odkaz vztahuje k jednomu slovu (spojení nebo části věty), měl by být umístěn za tímto slovem (spojením, částí věty). V případě, že za tímto slovem ap. následuje interpunkční znaménko, které patří ke členění věty, nikoliv k odkazovanému slovu, bude odkaz stát před tímto interpunkčním znaménkem. Jestliže se vztahuje k celé větě (odstavci), umisťujeme odkaz za poslední interpunkční znaménko věty (odstavce).
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.10 Poznámky pod čarou
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Může stát na konci řádku čárka, nebo by se na tentýž řádek mělo vejít i vztažné zájmeno, které za ní následuje?
Klíčové slovo:
čárka
Odpověď:
Čárka na konci řádku stát může.
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Označování částí textu (oddílů, pododdílů)
Konkrétní dotaz:
Pokud označuji kapitoly kombinací arabských číslic, malých písmen a římských číslic psaných malými písmeny (např. „3.a.iv“), je v pořádku, pokud jednotlivé úrovně odděluji takto tečkami?
Klíčové slovo:
kapitola
Odpověď:
Tečkami od sebe oddělujeme pouze číselně označené úrovně kapitol (správně tedy 1.2, ale nikoli 1.a). Uvedené označení kapitoly by tedy mělo zůstat bez teček. V tomto případě však pro přehlednost doporučujeme psát římské číslice velkými písmeny (3aIV), ev. zvolit jiný způsob označení (např. 3ab, 3ac apod.).
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.5.3 Abecedně-číselné označování částí textu (s. 34)
Dotaz:
Označování částí textu (oddílů, pododdílů)
Konkrétní dotaz:
Pokud označuji kapitoly abecedně-číselně (např. 3a, 3b apod.), mohu mezi číslem a písmenem napsat tečku (3.a)? A neměla by se psát tečka za tímto označením (3a.)?
Klíčové slovo:
kapitola
Odpověď:
Tečkami od sebe oddělujeme pouze číselně označené úrovně kapitol (správně tedy „1.2“, ale nikoli „1.a“). Za číselným ani abecedně-číselným označením kapitoly se tečka nepíše. Stojí-li na poslední pozici označení písmeno, lze za ním psát závorku, máte tedy možnost označit danou část textu jako „3a“ nebo „3a)“.
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.5.3 Abecedně-číselné označování částí textu (s. 34)
Dotaz:
Označování částí textu (oddílů, pododdílů)
Konkrétní dotaz:
Pokud se v textu vyskytuje číselné označení kapitoly, které má pouze jednu úroveň, např. „1 Název“, je možno psát za tímto číslem tečku, tedy „1. Název“?
Klíčové slovo:
kapitola
Odpověď:
Zatímco jednotlivé úrovně kapitol (částí textu) od sebe tečkou oddělujeme, na konci číselného označení tečka není (např. kap. 11.5.2 Číselné označování částí textu).
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.5.2 Číselné označování částí textu (s. 33)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.