Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Proč se uvádění pomlčky po desetinné čárce za peněžní částkou, např. 500,– Kč, považuje za nevhodné?
Klíčové slovo:
peněžní částka
Odpověď:
U elektronicky zpracovaných dokumentů není potřeba se obávat možnosti dopisování dalších čísel. Uvádění pomlčky po desetinné čárce je proto nadbytečné a současná typografická norma je považuje za nevhodné.
Poslední užití:
19.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Peněžní částky, značky měn
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.8 Peněžní částky (s. 27)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo rozinkovojablečný bych měla nejspíš psát dohromady, nikoli se spojovníkem, že?
Klíčové slovo:
rozinkovojablečný
Odpověď:
Ano, náležitý způsob je rozinkovojablečný. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově.
Doplňujeme ještě, že první část složeného výrazu může být v tomto případě tvořena jak celým, tak zkráceným kmenem přídavného jména; je tedy možné psát rozinkovojablečný i rozinkojablečný (podobně např. tvarohovomakový i tvarohomakový, levandulovoskořicový i levanduloskořicový, majonézovojogurtový i majonézojogurtový)
Zvažované varianty:
rozinkovojablečný
rozinkovo-jablečný
Poslední užití:
17.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo medovozázvorový píšeme se spojovníkem?
Klíčové slovo:
medovozázvorový
Odpověď:
Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady. Náležitý způsob je tedy: medovozázvorový.
Zvažované varianty:
medovozázvorový
medovo-zázvorový
Poslední užití:
17.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Píše se ve smíšených zlomcích mezi celým číslem a zlomkem mezera, nebo ne?
Klíčové slovo:
zlomek
Odpověď:
Je-li zlomek zapsán lomítkem a číslicemi, mezeru mezi celým číslem a zlomkem píšeme (např. 1 1/2 = jeden a půl), je-li zlomek zapsán pomocí šikmé zlomkové čáry, mezeru mezi celým číslem a zlomkem neděláme (např. 1½).
Poslední užití:
20.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.3 Zlomky (s. 24–25)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mám psát balzamico, nebo balzamiko? A je ve slově z, nebo s?
Klíčové slovo:
balzamiko
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Výkladové slovníky slovo bohužel nezachycují, doklady užití jsou značně rozkolísané – užívají se podoby balsamico, balsamiko, balzamico, balzamiko. Doporučujeme volit podobu odpovídající výslovnosti, tj. balzamiko, rovněž v ČNK je tato podoba četnější. Vzhledem k neustálenosti je však třeba respektovat i ostatní možnosti zápisu.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně užito sloveso zmoci se ve větě „Dříve než se zmůžeme na odpověď...“?
Klíčové slovo:
zmoci se
Odpověď:
Ano, podoba zmoci se je zde užita náležitě, slovník uvádí jako příklad užití tohoto slovesa „sotva se zmohl na odpověď“.
Poslední užití:
2.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se výraz stavebně-historický průzkum s pomlčkou, dohromady (stavebněhistorický), nebo odděleně (stavebně historický)?
Klíčové slovo:
stavebněhistorický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení neužívá, píšeme je buď se spojovníkem (nikoli s pomlčkou), nebo dohromady. Podstatná je věcná znalost. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy. Jestliže je východiskem podřadné slovní spojení stavební historie, pak složené přídavné jméno píšeme dohromady: stavebněhistorický. Nelze však vyloučit ani možnost, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (stavební a historický), v tom případě píšeme slovo se spojovníkem: stavebně-historický.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se výraz kulturně-historický s pomlčkou, dohromady (kulturněhistorický), nebo odděleně (kulturně historický)? Dříve se slova na -ě psala samostatně, dnes je úzus, že se to začalo psát dohromady. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
kulturněhistorický; kulturně-historický
Odpověď:
Nejprve upřesnění. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení neužívá, píšeme je buď se spojovníkem (nikoli s pomlčkou), nebo dohromady. Podstatná je věcná znalost. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy.
Jestliže je východiskem podřadné slovní spojení kulturní historie, pak složené přídavné jméno píšeme dohromady: kulturněhistorický.
Může však jít i o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (kulturní a historický), v tom případě píšeme slovo se spojovníkem: kulturně-historický.
Bez širšího kontextu, v němž je složené přídavné jméno užito, však není možné jednoznačně rozhodnout, kterou z variant užít.