Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát před tím, nebo předtím? Jde o větu: „Před tím, než mu nabídl sklenici vody...“.
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
Vymezení rozdílu není v tomto případě úplně jednoznačné, volba podoby závisí na jednotlivých pisatelích. Výraz můžeme chápat jako příslovce s časovým významem (před jistým okamžikem, dříve), pak píšeme dohromady předtím (Nikdy předtím to neudělal). Při psaní zvlášť jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme, např. Před tím zákrokem nejezte.
V uvedené větě lze připustit obě možnosti pojetí, a tedy i psaní: Předtím, než mu nabídl sklenici vody... i Před tím, než mu nabídl sklenici vody...
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
25.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nevím, jak máme psát „dopravně inženýrské vyhodnocení“. V textu je to s pomlčkou, ale psala bych to jako samostatná slova (dopravně inženýrské), nebo se spojovníkem (dopravně-inženýrské).
Klíčové slovo:
dopravněinženýrský; dopravně-inženýrský
Odpověď:
Máte pravdu, že pomlčka se ve složených přídavných jménech neužívá. Ale ani psaní obdobných výrazů zvlášť, které se objevuje v technické literatuře, neodpovídá současným zásadám pro psaní složených přídavných jmen, proto ho nedoporučujeme. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se neobejdeme bez věcné znalosti.
Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (dopravní a inženýrský), používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: dopravně-inženýrský. Podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (spojení přídavného a podstatného jména), píšeme dohromady; od slovního spojení dopravní inženýrství odvozujeme přídavné jméno dopravněinženýrský. Tato možnost se nám zdá být pravděpodobnější, ale protože technické prostředí neznáme dostatečně, doporučujeme ověřit předpoklad u autorů textu.
Dotaz:
Distance mluvčího od řečeného
Konkrétní dotaz:
Když chci mezi jménem a příjmením osoby uvést její přezdívku, mohu její neoficiálnost vyjádřit pomocí uvozovek?
Klíčové slovo:
uvozovky
Odpověď:
Ano, jednou z funkcí uvozovek je právě signalizace odstupu mluvčího od výrazu, jejž obklopují, a to z důvodů obsahu, stylu, spisovnosti apod.
Poslední užití:
18.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Jak mohu zapsat příčestí minulé jednotného čísla slovesa „přečíst“ v mužské i ženské rodové variantě jako jedno slovo? Užívá se lomítko, nebo závorky? Nebo je třeba vypisovat celá slova, tzn. přečetl i přečetla?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V uvedeném případě lze zapsat příčestí minulé v tvaru mužského rodu a za něj natěsno (bez mezery) za lomítkem či v závorkách koncovku, která je nad rámec prvně uvedeného tvaru mužského rodu, tedy přečetl/a nebo přečetl(a). Zápis s lomítkem je obvyklejší.
Poslední užití:
1.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Signalizace alternativ
Konkrétní dotaz:
Když chci napsat příčestí minulé v mužské i ženské rodové variantě zároveň pomocí lomítka a zakončení slova, co všechno se píše za lomítkem v případě ženského rodu? Jen „a“, nebo „la“?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; rodové varianty; splitting
Odpověď:
V takovýchto případech zkráceného zápisu rodových variant se za lomítko uvádí pouze koncovka, která je nad rámec onoho prvně uvedeného tvaru mužského rodu, tedy „a“.
Poslední užití:
1.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Lomítko
Dotaz:
Citace
Konkrétní dotaz:
Když mám na konci věty citaci v uvozovkách, píše se tečka před koncovou uvozovkou, nebo za ní?
Klíčové slovo:
citace
Odpověď:
Jestliže se do věty začleňuje část jiného textu, aniž se uvádí větou uvozovací, klade se druhé uvozovací znaménko před interpunkci, tj. v případě konce věty obvykle tečku.
Poslední užití:
7.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Návaznost zprava (typ „dvou- a tříčlenný“)
Konkrétní dotaz:
Když chci uvést dvě slova s jednou částí shodnou, je možné neopakovat ji a to první slovo zkrátit? Např. „dvoukolečkový a čtyřkolečkový / 2kolečkový a 4kolečkový“. Jak by to šlo zapsat?
Klíčové slovo:
spojovník
Odpověď:
V takových případech stačí onu shodnou, u prvního slova vypuštěnou část nahradit spojovníkem. Váš příklad by se tedy zapsal „dvou- a čtyřkolečkový / 2- a 4kolečkový“.
Poslední užití:
13.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Na rybníce se utvořil vír, k němu slétl výr a oba v-ry jsem si vyfotil.“ Jde to vůbec zapsat?
Klíčové slovo:
vír, výr
Odpověď:
Jde o starou slovní hříčku. Větu můžeme vyslovit, protože ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze – jedná se o dvě různá slova se zcela odlišným významem, která nelze shrnout pod jeden pojem. Nelze doporučit ani zápis s lomítkem: oba víry/výry nebo oba ví/ýry. Řešením je zápis vyfotil jsem si vír i výra, který však ruší slovní hříčku.
Vysvětlení a příklad podobné jazykové hříčky najdete i v IJP v kapitole vyjmenovaná slova.
Zvažované varianty:
víry
výry
Poslední užití:
17.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Je možné vše, co v češtině vyslovíme, napsat? Dostal jsem takovou otázku: „Na potoce se utvořil vír, nad ním kroužil výr a oba v-ry si lidé fotili z letadla“. Jaké i/y by se napsalo ve slově v-ry?
Klíčové slovo:
vír, výr
Odpověď:
Takováto slova napsat nelze. Jde o starou slovní hříčku. Větu můžeme vyslovit, protože ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze. Jsou v ní užity homofony – dvě různá slova se stejnou výslovností, ale se zcela odlišným významem a jiným pravopisem, která nelze shrnout pod jeden pojem. Nelze doporučit ani zápis s lomítkem: oba víry/výry nebo oba ví/ýry. Řešením je zápis fotili si vír i výra, který však ruší slovní hříčku.
Zvažované varianty:
víry
výry
Poslední užití:
17.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.