Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná výslovnost rodného jména Vladimir patřící Chorvatovi?
Klíčové slovo:
Vladimir
Odpověď:
Ve skupině zapisované jako „di“ v chorvatštině nedochází na rozdíl od češtiny k měkčení, jméno Vladimir u chorvatského nositele tedy doporučujeme číst jako [vladymir]. Vzhledem k tomu, že výslovnost vlastních jmen může být ovlivněna např. rodinnou tradicí nebo přáním jeho nositele, je nejjistější zvukovou podobu konkrétního jména ověřit, pokud je to možné, u samotného jeho nositele atp. Na jednotlivé slovanské jazyky se pak specializují lingvisté např. ve Slovanském ústavu AV ČR.
Zvažované varianty:
[vladymir]
[vlaďimir]
Poslední užití:
1.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost jména francouzského umělce Degase? Je to ve 3. p. j. č. [degasovi], nebo [degovi]?
Klíčové slovo:
Degas
Odpověď:
V souladu s výslovnostními příručkami doporučujeme vyslovovat Degas [dega], 2. p. j. č. Degase [degase], 3. p. j. č. Degasovi [degasovi].
Zvažované varianty:
[degasovi]
[degovi]
Poslední užití:
9.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině. Sekvent – Šlosar. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
V poslední době stále častěji zaznamenávám, že se u moderátorů Českého rozhlasu rozšiřuje prodlužování koncových hlásek, např. [potřebujemé k tomú], což se mi nelíbí a nepovažuji to za spisovné. Co si o tomto jevu myslíte?
Klíčové slovo:
prodlužování koncových hlásek
Odpověď:
Zmíněné výrazné prodlužování koncových hlásek rozhodně nelze považovat za kultivované, ortoepická kodifikace tento jev označuje výslovně za nesprávný. V běžném hovoru se sice běžně vyskytuje jako signál, že promluva bude dále pokračovat, respektive díky němu mluvčí získává čas na zformulování dalšího textu, avšak u profesionálních mluvčích v médiích působí na posluchače obvykle rušivě. Pokud se domníváte, že se výskyt tohoto prvku v rozhlase stále zvyšuje, případně u některých konkrétních mluvčích již přesahuje únosnou mez, nezbývá než kontaktovat přímo danou osobu nebo instituci. Ústav pro jazyk český nemá v tomto ohledu žádné pravomoce.
Poslední užití:
13.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
4 Odchylky od náležité výslovnosti českých samohlásek
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše v češtině název řeckého ostrova Kefalonia?
Klíčové slovo:
Kefalonia; Kefalonie
Odpověď:
Standardizované české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) pro tento ostrov zní Kefalonie. Dodejme, že Geografický místopisný slovník uvádí podobu Kefalloniá. Tento zápis sice odráží řeckou podobu Κεφαλλονιά, avšak koncové písmeno je převedeno z cyrilice do latinky nesprávně, protože diakritická čárka zde neoznačuje samohláskovou délku, ale přízvuk, což se do češtiny přepisovat nemá. Navíc v nové řečtině pravděpodobně převažuje varianta Κεφαλονιά, které plně odpovídá český zápis Kefalonia. Tato jinak nepočeštěná podoba se v českých textech rovněž vyskytuje a nelze ji považovat za chybnou.
Zvažované varianty:
Kefalonia
Kefalonie
Kefalloniá
Poslední užití:
10.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Označuje spojení „příští sobotu“ nejbližší následující sobotu, nebo až sobotu následující po této sobotě?
Klíčové slovo:
příští
Odpověď:
Výraz příští má význam ‚(nejdříve, nejblíže) následující; hned po tomto nejbližším následující, další‘. Spojení „příští sobotu“ tedy může v různých situacích označovat buď nejblíže následující sobotu, nebo sobotu následující po této nejbližší sobotě. Z důvodu této potenciální nejednoznačnosti proto doporučujeme užívat raději jednoznačné výrazy „tuto sobotu“ nebo „příští týden v sobotu“.
Poslední užití:
9.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se benzin s krátkým i, nebo dlouhým í? Našla jsem, že benzin je možné psát jen krátce.
Klíčové slovo:
benzin; benzín
Odpověď:
V souladu s Dodatkem k PČP jde o rovnocenné varianty, lze tedy psát benzin i benzín.
Zvažované varianty:
benzin
benzín
Poslední užití:
13.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych poradit, zda je správně věta „Platnost povolení je dva roky“, nebo „Platnost povolení jsou dva roky“.
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle („roky“) a podmět („platnost“) v jednotném, řídíme shodu primárně podle jména v přísudku, tedy „Platnost povolení jsou dva roky“. Nutno však dodat, že v tomto případě situaci ovlivňuje číslovka „dva“ v pozici přívlastku shodného ke slovu „roky“. Syntax číslovek patří mezi málo popsané oblasti, zdá se však, že přítomnost číslovky výše zmíněné pravidlo relativizuje: zatímco například větu „Čas je peníze“ běžný uživatel češtiny vnímá jako agramatickou, struktura „platnost/trvanlivost/lhůta/délka/doba je dva roky“ se podle dat Českého národního korpusu v úzu prokazatelně vyskytuje, a to dokonce hojněji než podoba s přísudkem v množném čísle. Ani shodu s podmětem („Platnost povolení je dva roky“) tedy nelze odmítat.
Poslední užití:
23.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Shoda podle smyslu (množné číslo)
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala, jestli můžu takto formulovat následující větu: „Rodina měla pravidelný příjem, a tak si v momentě, kdy se jim pokazila lednička, bez obav vzali novou půjčku.“ Jde mi o to, zda mohu v dalších větách použít třetí osobu množného čísla, když je v první větě podmět „rodina“.
Klíčové slovo:
rodina
Odpověď:
Jsou dvě možnosti. Buď můžete upřednostnit formální hledisko a shodu všude řídit podle „rodiny“, tedy „Rodina měla pravidelný příjem, a tak si v momentě, kdy se jí pokazila lednička, bez obav vzala novou půjčku“, anebo uplatníte shodu podle smyslu. V tom případě by věta zněla přesně tak, jak jste uvedla na začátku. Obě varianty jsou v pořádku.
Poslední užití:
26.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence podstatných jmen vzniklých ze sloves
Konkrétní dotaz:
S jakým pádem se pojí výraz účast?
Klíčové slovo:
účast na něčem
Odpověď:
Výraz účast se nejčastěji pojí s předložkou na a šestým pádem (účast na mezinárodním mistrovství). V některých případech lze zvolit také předložky při (také se šestým pádem) a v (rovněž). Základní varianta je však „účast na něčem“.
Poslední užití:
15.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)