Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Zamotal jsem se do pravidel o distribuci přivlastňovacích zájmen, můžete mi poradit? Zarazila mě věta „Při pohledu na naši planetu zjišťujeme, jak je krásná“. Nemělo by tam být zvratné zájmeno „svoji“? Zní mi to tedy strašně, ale podle pravidla, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě zvratné zájmeno, by to tak asi být mělo, nebo ne?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo skutečně říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě přivlastňovací zájmeno zvratné, nicméně z tohoto pravidla existují výjimky. V množném čísle například musí platit, že podmět a „vlastník“ jsou zcela totožní. To zde úplně neplatí, nevyjádřené „my“ zde není blíže specifikováno. Lépe je to možná vidět na příkladu věty „Doma u televize fandíme našim fotbalistům“. My, kteří doma fandíme, bezpochyby nejsme „vlastníky“ fotbalistů, ti „patří“ celému národu. Uvedená věta je tedy v pořádku.
Zvažované varianty:
na naši planetu
na svoji planetu
Poslední užití:
15.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy se má psát přitom dohromady a kdy při tom zvlášť. Tam, kde jde jednoznačně o význam ‚zároveň‘, to píšu dohromady, ale jindy váhám. Např. ve větě „Byl ošklivý a přitom sympatický“ bych psala přitom dohromady. Je to možné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Váhání se nedivíme, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Oslabuje se totiž chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (pak volíme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (pak píšeme zvlášť při tom). Modelovým příkladem může být věta: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá). Volba zápisu tedy často závisí na preferenci pisatele. V citovaném větě „Byl ošklivý a přitom sympatický“ považujeme psaní dohromady za správné, náhrada slovem zároveň (ošklivý a zároveň sympatický) se tu přímo nabízí.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jist, kdy použít v e-mailu či dopisu oslovení „Vážená slečno“ a kdy „Vážená paní“. Poradíte mi?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
V situacích, kdy si nejste jist, zda můžete ženu oslovit „Vážená slečno“, doporučujeme zvolit oslovení „Vážená paní“, které je neutrální a je možné užít jej vždy.
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Určují se ve škole přísudky, jejichž součástí je předložka nebo příslovce, např. „Stánek je na trhu“, „Je mi dobře“ ap., jako jmenné se sponou? Čekala bych, že zde může být pouze jméno, jak napovídá název.
Klíčové slovo:
příslovce/předložka v přísudku jmenném
Odpověď:
Přísudek jmenný se sponou se nazývá jmenný proto, že nejčastěji v neslovesné části figurují právě jména (podstatná či přídavná). Mluvnice však pod přísudek jmenný se sponou běžně zahrnují i případy, kdy neslovesnou část tvoří příslovce či infinitiv (proto některé zdroje raději hovoří o „neslovesné“ části). Spojení tvořená předložkou a jménem se ve jmenné části přísudku také běžně objevují. Např. Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, uvádí ve výkladu o přísudku jmenném se sponou příklady „Tvoje práce je bez chyb“ nebo „Venku je dnes hezky“.
Poslední užití:
2.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Měl by se název pracovní pozice přechýlit, je-li pracovní pozice použita ve spojení se jménem ženy? Měli bychom tedy používat spojení „garantka Jana Nováková“, nebo „garant Jana Nováková“?
Klíčové slovo:
garant; garantka
Odpověď:
Označení pracovních pozic, které zastávají ženy, se v češtině běžně přechylují, proto doporučujeme užít variantu „garantka Jana Nováková“.
Poslední užití:
24.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování obecných jmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.