Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V našem kulturně-komunitním centru bude provozována kulturně-sociální činnost. Nikde jsem toto spojení nenašla, jen na stránkách obce je to uvedeno zvlášť: kulturně sociální činnost. Předpokládám, že by to ale mělo být spíše se spojovníkem. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
kulturně-sociální
Odpověď:
Psaní zvlášť (kulturně sociální činnost) opravdu není v souladu se současným pravopisným doporučením. Složená přídavná jména píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Náplní vašeho centra bude nesporně kulturní a sociální činnost. Složky složeného přídavného jména jsou spojeny souřadně (mohli bychom je vyjádřit i zápisem kulturní a sociální činnost); taková složená přídavná jména píšeme se spojovníkem: kulturně-sociální činnost.
Pokud bychom psali dohromady kulturněsociální činnost, pak by adjektivum vycházelo z podřadného spojení, např. sociální kultura, kulturní sociálnost (?). Toto možnost se však jeví jako nepravděpodobná.
Zvažované varianty:
kulturně-sociální
kulturně sociální
kulturněsociální
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 1 Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o kvantitu. Vidím, že v novém Akademickém slovníku je uvedeno dmýchat i dmychat. Zajímá mě, jestli dubletní možnost platí i u příbuzných a odvozených slov, jako třeba rozdmýchávat, rozdmýchaný.
Klíčové slovo:
rozdmýchávat; rozdmychávat
Odpověď:
Jestliže je u slovesa dmýchat/dmychat uvedena dubletní podoba, platí variantní možnost psaní i pro odvozené výrazy. Nový ASSČ má zatím zpracovanou jen část slovní zásoby, ale obě možnosti najdeme např. i ve výkladových slovnících češtiny a rovněž v IJP. U hesel rozdmýchat a rozdmýchávat jsou uvedeny i varianty rozdmychat a rozdmychávat (zde i s třetí možností, a to rozdmychovat). U obou slov je v poznámce uvedeno, že podoby s krátkým -y- jsou řidší. Doklady z korpusu SYN v13 to potvrzují – tvary slovesa rozdmýchávat jsou doloženy 2586krát, rozdmychávat 504krát a rozdmychovat 15krát.
Zvažované varianty:
rozdmýchávat
rozdmychávat
Poslední užití:
15.9.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Potřebuji jakožto matrikářka informaci, zda je Jessie [džesí] rodově neutrální jméno pro dítě. Můžete mi prosím pomoci?
Klíčové slovo:
rodově neutrální jméno
Odpověď:
Podoby jmen a příjmení ověřuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna (všechny matriční úřady by měly mít veškeré příslušné správné a aktuální kontakty k dispozici). Více informací naleznete na adrese: jmena.ujc.cas.cz. Ve zdrojích, které má jazyková poradna v tuto chvíli (tj. v roce 2022) k dispozici, je Jessie uvedeno pouze jako osobní jméno ženské, nelze však vyloučit, že se užívá i coby mužské. Pokud má matrika při zápisu jmen jakékoli pochybnosti, může po zájemcích o dané jméno požadovat vyjádření příslušného odborníka.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jde o tvar příjmení Chudoba. Když píšu do školy žádost o uvolnění syna, tak píšu Chudoby s y, ale pocitově bych tam psala -i. Jak si to mám zdůvodnit?
Klíčové slovo:
Chudoba
Odpověď:
Tvar 2. pádu příjmení Chudoba je skutečně Chudoby. Mužské příjmení Chudoba se skloňuje podle vzoru „předseda“. Po pravopisně tvrdé nebo obojetné souhlásce proto píšeme y; stejně jako Chudoba se chovají např. jména Doubrava – Doubravy, Chochola – Chocholy, Nekola – Nekoly. Pokud by šlo o jméno, které by mělo před koncovým -a pravopisně měkkou souhlásku (např. Váša, Kolaja), pak se ve 2. pádě píše -i: Váši, Kolaji.
Zvažované varianty:
Chudoby
Chudobi
Poslední užití:
13.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Vydal Ústav pro jazyk nějaké oficiální doporučení, jak tvořit genderově korektní dokumenty?
Odpověď:
Ústav pro jazyk český nevydal žádnou metodiku pro genderově senzitivní vyjadřování. Existují však různé příručky tohoto typu od jiných autorů. Jako příklad lze uvést publikaci z roku 2023 Jak na genderově senzitivní komunikaci v instituci: Metodika pro inkluzivní komunikaci, jejímiž autorkami jsou Gabriela Langhammerová, Ananké Nebeská a Eva Oliva ze Sociologického ústavu AV ČR nebo publikaci Technologické agentury ČR nazvanou Příručka pro užívání genderově senzitivního jazyka v komunikaci TA ČR.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá, že se při uvádění rodových variant používá lomítko, např. student/ka. Občas se ale setkávám s hvězdičkou namísto lomítka, tj. student*ka. Smí se to?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: student/ka. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím hvězdičky namísto lomítka, jak také naznačuje váš dotaz. Její užití samozřejmě není zakázané. Tento znak má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, genderově senzitivního jazyka. Motivace pro užití hvězdičky vychází z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Lze očekávat v konkrétní oblasti jazyka změnu kodifikace?
Konkrétní dotaz:
Pokud se rozšíří zápis rodových variant s hvězdičkou naznačující zahrnutí všech genderových identit (např. student*ka), promítne se to do Internetové jazykové příručky?
Odpověď:
Pokud by se tento jazykový prostředek rozšířil natolik, že by byl uživateli češtiny považován za noremní, mohl by být následně zaznamenán v Internetové jazykové příručce, doplněný o patřičný výklad, tedy například v jakých komunikačních situacích je využíván. Avšak zda a popřípadě kdy se tak skutečně stane, nedokážeme v tuto chvíli předvídat.
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Neplánujete náhodou uspořádat pro veřejnost konferenci na téma nebinárního vyjadřování v češtině?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Ne, konferenci na toto téma nepřipravujeme. Na konci roku 2025 by však mělo vyjít speciální číslo ústavního časopisu Naše řeč věnované genderové problematice v češtině.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V naší organizaci se snažíme používat genderově inkluzivní jazyk. V textech tedy uvádíme jak jména rodu mužského, tak jména rodu ženského. Problém však nastává, když se takových jmen sejde více – máme tam pak „novináře a novinářky“, „zaměstnance a zaměstnankyně“ apod., text to nepěkně prodlužuje. Neexistuje nějaké pravidlo, kdy bychom měli jména v obou rodech uvádět a kdy bychom nemuseli?
Odpověď:
Žádné takové pravidlo neexistuje. Pojmenování v mužském a ženském rodě však nemusíte vypisovat vždy v plné podobě, můžete zvolit i jiné strategie. Nabízí se použít např. zkrácený zápis pomocí lomítka (novinář/ka) či závorky (novinář(ka)), zpodstatnělé přídavné jméno (studující) či opisné vyjádření (např. spojení „zájem novinářů a novinářek“ nahradit spojením „zájem médií“). Ne vždy je samozřejmě možné tyto strategie aplikovat, vždy je třeba zvážit jejich vhodnost v konkrétním textu. Pro úplnost ještě dodejme, že uvádění rodových variant se netýká jen podstatných jmen, čeština totiž vyjadřuje jmenný rod i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách i slovesech.
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě 2. pád příjmení Bunža. Psala bych Bunži, ale na stránkách Paměti národa je užita podoba Bunžy.
Klíčové slovo:
Bunža
Odpověď:
Příjmení Bunža se skloňuje podle vzoru předseda, ale při volbě i/y v koncovce 2. pádu se řídíme tím, že ž patří mezi tzv. pravopisně měkké souhlásky. Proto je náležitá podoba 2. pádu Bunži.
Zvažované varianty:
Bunži
Bunžy
Poslední užití:
4.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.