Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Je správné ve slovech typu „kamenný“ vyslovovat dvě „n“?
Klíčové slovo:
kamenný
Odpověď:
Ortoepická kodifikace doporučuje ve spojeních dvou stejných souhlásek v kořeni slova nebo na méně zřetelných morfologických švech zjednodušenou výslovnostní podobu. Slovo kamenný příručka Výslovnost spisovné češtiny I uvádí přímo v příkladech na tento jev, doporučená výslovnostní podoba je tedy [kamený]. Zdvojená výslovnost je přijatelná pouze ojediněle, a to ve zvlášť pečlivé výslovnosti např. při recitaci, navíc ještě zejména u knižních, básnických nebo zřídka užívaných slov.
Zvažované varianty:
[kamenný]
[kamený]
Poslední užití:
23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 45–46
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – spojení dvou stejných souhlásek
Dotaz:
Zeměpisná jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Je správně Prosek bez Proseka, nebo Proseku?
Klíčové slovo:
Prosek
Odpověď:
Místní jména takto zakončená mohou mít v 2. p. j. č. obě koncovky: -a i -u. Příručka Naše místní jména uvádí koncovku -a, která také v úzu převažuje, proto bychom ji doporučovali i my.
Zvažované varianty:
Proseku
Proseka
Poslední užití:
9.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Psaní i-y v koncovce
Konkrétní dotaz:
Jestliže máme spojení poměrový ukazatel, pak je v koncovce přídavného jména -ý jako "mladý". A jak je to v množném čísle? Poměroví ukazatelé jeko "mladí"?
Klíčové slovo:
poměrový
Odpověď:
Pokud se jedná o tvar ukazatelé (mužský životný), pak tvar přídavného jména je poměroví jako „mladí“. Ukazatel však může být i neživotný a pak je v množném čísle tvar ukazatele, který se pojí s tvarem přídavného jména poměrové: poměrové ukazatele.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Klíčové slovo:
přebukovat
Odpověď:
Výraz přebukovat slovníky neuvádějí, Nový akademický slovník cizích slov však zachycuje sloveso zabukovat, které je zde označeno jako hovorové. Stejným způsobem bychom hodnotili i sloveso přebukovat.
Poslední užití:
2.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je možné najít některou z příruček o spisovné výslovnosti také on-line?
Klíčové slovo:
spisovná výslovnost
Odpověď:
Přímo kodifikace výslovnosti spisovné češtiny na internetu dostupná není (jde o příručky s názvem Výslovnost spisovné češtiny z roku 1967 a 1978), nejsou zde ani známé publikace J. Hůrkové Česká výslovnostní norma (1995) nebo Z. Palkové Fonetika a fonologie češtiny (1994 a 1997). Příslušná výkladová část Internetové jazykové příručky týkající se výslovnosti však k dispozici on-line je, dále můžete na internetu nalézt i některá vysokoškolská skripta obsahující ortoepická pravidla.
Poslední užití:
23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde mohu najít informace o spisovné výslovnosti, konkrétně o (ne)vyslovování počátečního „j“?
Klíčové slovo:
spisovná výslovnost
Odpověď:
Pro danou problematiku doporučujeme tzv. ortoepické příručky. Výslovnostní kodifikace týkající se domácí slovní zásoby se jmenuje Výslovnost spisovné češtiny I (1967), dále je možné tyto informace najít např. v publikaci J. Hůrkové Česká výslovnostní norma (1995) nebo Z. Palkové Fonetika a fonologie češtiny (1994 a 1997). Nejnověji se tomuto tématu věnuje Akademická příručka českého jazyka (2019) a příslušná výkladová část Internetové jazykové příručky, která je k dispozici i on-line.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Našla jsem v textu větu „lidé vyráží na dovolenou“. Je tento tvar slovesa v pořádku?
Klíčové slovo:
vyrážet
Odpověď:
Tvar 3. osoby mn. čísla vyrážejí je v pořádku. Jde o sloveso 4. třídy, které spadá pod vzor „sázet". Tato slovesa mají ve 3. osobě mn. čísla zakončení -í nebo -ejí: vyráží i vyrážejí, sází i sázejí apod.
Zvažované varianty:
vyráží
vyrážejí
Poslední užití:
8.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesa vzoru „sázet“
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku napsat na plakát workshop parkouru? Zdá se mi ten tvar divný.
Klíčové slovo:
parkour
Odpověď:
Podstatná jména obvykle zařazujeme pod příslušný skloňovací vzor podle zakončení. Podle toho by parkour [parkúr] jako druh sportovní aktivity spadal pod vzor „hrad“. Toto skloňování odpovídá i výskytům v úzu. Tvar 2. p j. č. parkouru je tedy v pořádku.
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak se skloňují slova čtvrtek a pátek? Je správně od čtvrtku, nebo od čtvrtka? Od pátku, nebo od pátka?
Klíčové slovo:
čtvrtek; pátek
Odpověď:
Doporučujeme tvary 2. p. j. č. čtvrtka a pátku. U jmen dní zakončených na -ek (kromě pátku) se v tomto pádě užívá právě koncovka -a: do dneška, do zítřka, do včerejška, do pondělka, do úterka, do čtvrtka. Pouze pátek má v 2. p. odlišný tvar s koncovkou -u, kterou má v současném jazyce většina jmen mužského rodu neživotného vzoru „hrad“.
Zvažované varianty:
čtvrtku
čtvrtka
pátku
pátka
Poslední užití:
28.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských jmen vzoru „hrad“ – 2. p. j. č. - 2.2 Koncovka -a
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Má se v češtině ve slovech typu „jméno“ vyslovovat počáteční souhláska „j“?
Klíčové slovo:
jméno
Odpověď:
Na rozdíl od tvarů slovesa být začínajících na js- (tj. jsem, jsi, jsme, jste, jsou), kde je v určitých případech možné počáteční souhlásku [j] vypustit, u slov typu jméno, jmenovat se je podle ortoepické kodifikace spisovná pouze plná, tj. nezjednodušená výslovnost s počátečním [j]. Na druhou stranu však není dobré počáteční [j] příliš „vyrážet“ a zdůrazňovat. Takováto výslovnost působí přehnaně, hyperkorektně.
Zvažované varianty:
[jméno]
[méno]
Poslední užití:
23.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.1 Vypouštění souhlásky j (zejména v určitých tvarech slovesa být)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 59–60
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.