Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Má se psát rudo-zelená koalice se spojovníkem, nebo bez něj? Nebo je to jedno? Je tím myšleno, že je to koalice levicové a ekologické strany.
Klíčové slovo:
rudo-zelený
Odpověď:
Podle doporučení uvedeného na stránkách IJP píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý.
Pokud je uvedeným složeným přídavným jménem myšleno, že jde o spojení strany označené jako rudá a strany označené jako zelená, pak je náležitý zápis se spojovníkem: rudo-zelená koalice.
Zvažované varianty:
rudo-zelený
rudozelený
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Může se víceméně psát i zvlášť? V podkladech je věta: Klienti více méně kupují zajíce v pytli.
Klíčové slovo:
víceméně; více méně
Odpověď:
Ano, je možné užít jak částici víceméně, tak psaní zvlášť: více méně. Doklady z korpusu SYN v13 ukazují, že psaní dohromady je v praxi výrazně častější. Korpus zachycuje téměř 95 000 dokladů zápisu víceméně a 14 600 dokladů na psaní více méně.
Zvažované varianty:
víceméně
více méně
Poslední užití:
2.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Bude ve větě nejen (dohromady, nebo ne jen (zvlášť)? Vlhké utírání pomáhá prach skutečně odstranit a nejen / ne jen rozptýlit po místnosti.
Klíčové slovo:
nejen
Odpověď:
Pokud autor chce užít dvě samostatná slova (ne jen), je to možné, ale za vhodnější považujeme užít příslovce nejen, které se píše dohromady. Podle dokladů z korpusu SYN v13 je psaní dohromady mnohonásobně běžnější.
Zvažované varianty:
nejen
ne jen
Poslední užití:
29.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se poté jedině dohromady, nebo se píše i zvlášť po té? Jde o větu Poté jsem odešel domů.
Klíčové slovo:
poté
Odpověď:
Ve větě „Poté jsem odešel domů“ je náležité užít psaní dohromady. Příslovce poté zde vyjadřuje časový význam nato, potom, pak. Psaní předložky po a zájmena té (tedy zvlášť) vyjadřuje jiný význam, např. Po té akci se vrátil domů. Po té cestě jsem nikdy nešla.
Zvažované varianty:
poté
po té
Poslední užití:
13.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Na profilu jednoho politika na sociální síti mě zarazila věta: „Chci se tady opakovaně vracet.“ Není to chyba? Nebylo by vhodnější namísto “tady„ užít “sem„?
Klíčové slovo:
tady; sem
Odpověď:
Výraz tady ve významu ‚sem‘ je regionální, vyskytuje se zejména v některých moravských regionech. Lze ho použít v neformální komunikaci, ve spisovných textech byste se mu však měl vyhnout. Texty politiků na sociálních sítích ovšem mají různorodý charakter. Někteří politici záměrně užívají méně formální komunikaci, jiní si naopak zakládají na spisovném projevu. Vhodnost užití slova tady namísto sem tak může záležet také na tom, o jaký profil se jedná a zda daný politik užívá i jiné prostředky typické pro neformální komunikaci.
Zvažované varianty:
tady
sem
Poslední užití:
19.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „od babičky“ v následující větě? „Od babičky mi chutná švestkový koláč nejvíc.“
Klíčové slovo:
od babičky
Odpověď:
Výraz „od babičky“ v uvedené větě je příslovečným určením původu. Tento druh příslovečného určení popisuje, jakého původu je substance, která je (zpravidla) v roli podmětu či předmětu. Může jít jak o původ v podobě osoby, tak věci (např. To mám od maminky. / Upekla perník z prášku.). Na rozdíl od přívlastku neshodného (např. ve větě „Koláč od babičky mi chutná nejvíc“ jde o přívlastek) toto spojení není přímým rozvitím podstatného jména, nýbrž je závislé na slovese. Příslovečné určení původu nesmíme zaměňovat s určením původce děje, které se vyskytuje v tzv. deagentních (pasivních) větných struktrách (např. Byl zabit nepřítelem).
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát územněanalytické podklady dohromady? Jak to zdůvodním?
Klíčové slovo:
územněanalytický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Předpokládat, že by šlo o dvě souřadně spojené složky – územní a analytický – je se značnou pravděpodobností nesprávné. Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní analýza. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, a taková slova píšeme dohromady: územněanalytické podklady.
Zvažované varianty:
územněanalytický
územně-analytický
Poslední užití:
8.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na následující větu: „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte i PČP“. Zajímalo by mě, zda by zde místo spojky „i“ neměla být spojka „ani“. Užití spojky „i“ mi v této větě jaksi vadí. Poradíte mi prosím?
Klíčové slovo:
i; ani
Odpověď:
V uvedené větě se nachází souřadné spojení několikanásobného větného členu („nevěříte mužům i/ani PČP“), které je ale formálně vyjádřeno hypotakticky pomocí předložky „kromě“ („kromě mužů nevěříte i/ani PČP“). Vzhledem k tomu, že řídící sloveso tohoto několikanásobného výrazu má zápornou podobu, doporučujeme užití spojky „ani“. Tuto spojku gramatické příručky i slovníky popisují jakožto protějšek spojky „i“, který spojuje větné členy v záporném významu, případně záporné věty. Znění „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte ani PČP“ tak považujeme za neutrální spisovné. Variantu se spojkou „i“ nelze zcela vyloučit, ovšem hodnotíme ji jako příznakovou, stylově nižší a pro formální projev ji nedoporučujeme.
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 456
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, zda napsat čárku před spojkou „a“ ve větě „Blbcem je i ten, kdo to vidí(,) a blbce neupozorní“. Poradíte mi prosím, o který významový poměr jde?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Významový poměr mezi danými větami je možno chápat různě a v závislosti na chápání významového poměru pak volit různá interpunkční řešení (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119, 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je v následující větě vhodně použito slovo neřád: „Pavel odsuzuje neřád na shromážděních.“? Výraz neřád má být záporem slova řád.
Klíčové slovo:
neřád
Odpověď:
Výkladové slovníky uvádějí, že výraz neřád rodu mužského neživotného se hovorově (tedy ve spisovných, ale méně formálních projevech) užívá ve významu ‚smetí‘ a ‚nepříjemná věc, nepříjemný předmět‘. Výraz neřád ve významu ‚chaos, neuspořádanost‘ neuvádějí. Výše uvedené užití tzv. lexikální negace je tedy neobvyklé a bude na příjemce textu působit příznakově, expresivně. Domníváme se však, že v kontextu dané věty by užití tohoto slova mělo být srozumitelné, při snaze ozvláštnit text, např. v beletrii, ho tedy lze použít.
Poslední užití:
25.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neřád
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo neřád
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.