Dotaz:
Nejasný rod, kolísání rodu
Konkrétní dotaz:
Má se používat tvar lingvokulturém, nebo lingvokulturéma? A jakého rodu toto podstatné jméno je?
Klíčové slovo:
lingvokulturéma, lingvokulturém
Odpověď:
Jde o termín, který označuje kulturně specifické lexikální jednotky (v tomto významu se výraz užívá ve slovenských textech). V dostupných českých textech jsme tento výraz nenalezli, nelze tedy říci, v jaké formě se v češtině užívá. V úvahu přichází mužský rod neživotný (ten lingvokulturém) a rod střední (to lingvokulturéma). Dokud se frekvence výrazu nezvýší, nelze jednoznačně říci, která forma se stane noremní.
Dotaz:
Mužský rod životný
Konkrétní dotaz:
Je správně kosmonauti, nebo kosmonauté
Klíčové slovo:
kosmonaut
Odpověď:
U podstatného jména kosmonaut jsou ze systémového hlediska možné dvě koncovky 1. p. mn. č.: -i a -é (kosmonauti a kosmonauté), ale je třeba upozornit, že frekvence je výrazně vyšší s koncovkou -i. Vzhledem k perifernosti substantiv zakončených na -aut (astronaut, argonaut) neexistuje popis tohoto typu v mluvnicích. K tomu dodáváme, že koncovka -é je v 1. p. mn. č. obecně považována za spisovnější než -i a prosazuje se i tam, kde by systémově být neměla: demonstranté, skokané…
Zvažované varianty:
kosmonauti
kosmonauté
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: IJP.
Historie a změny popisu tohoto jevu: v IJP na základě porady: dubleta -é vychází z toho, že jsme nenašli dostatečný důvod, proč nedoporučit i koncovku -é pro spisovný text..
Dotaz:
Organizace pro výrobu, služby a sport – ostatní
Konkrétní dotaz:
Text pojednává o historii obce a je v něm zmíněn i hostinec, který v něm existuje desetiletí s neměnným názvem. Mám ho psát podle tehdejších pravopisných zásad, tj. hostinec U lípy, nebo podle současných, tj. U Lípy?
Klíčové slovo:
hostinec U Lípy
Odpověď:
V textech, které se zabývají historií a v níž se užívají dobové názvy, je obvyklejší volit pravopisné podoby, pokud nejde o citace, podle PČP, která jsou platná dnes. Přesto však není vyloučené, abyste název hostince zapsala podle zásad PČP předchozích. V tom případě by však bylo vhodné připojit poznámku (pod čarou, na konci textu) a vysvětlit v ní čtenářům, proč byl zvolen starší způsob psaní.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu pro časové období pololetí použít slovo půlrok psané dohromady, nebo se má psát jen zvlášť půl roku?
Klíčové slovo:
půlrok; půl roku
Odpověď:
Podstatným jménem půlrok můžeme podle slovníků i IJP vyjádřit jak význam ‚pololetí‘, tak jakékoli ‚období šesti měsíců‘, např. Za poslední půlrok se ve škole zlepšil. V posledním půlroce se obrat firmy zdvojnásobil. Před půlrokem tomu nevěřili.
Vedle toho je podle kontextu možné mnohdy volit i psaní zvlášť, v některých pádech se tvary liší, v jiných je homonymní: Za posledního půl roku se zlepšil. Po půl roce se obrat zdvojnásobil. Před půl rokem tomu nevěřili.
Zvažované varianty:
půlrok
půl roku
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V rámci poučení o stylu se používá termín „prostě sdělovací styl“. V některých zdrojích jsou to samostatná slova, v jiných je psáno „prostěsdělovací styl“. Kterou z podob doporučujete?
Klíčové slovo:
prostěsdělovací; prostě sdělovací
Odpověď:
Výraz prostěsdělovací patří mezi přídavná jména vniklá spřahováním, k málo produktivnímu typu s předním členem tvořeným příslovcem. Patří do skupiny výrazů, které můžeme psát jako jedno slovo či jako slova dvě při zachování stejného slovosledu. Obě možnosti – prostěsdělovací i prostě sdělovací – jsou tedy v pořádku (obdobně např. níže podepsaný – nížepodepsaný, okolostojící – okolo stojící).
V elektronicky dostupném Novém encyklopedickém slovníku češtiny je v nadpisu hesla užit zápis dohromady prostěsdělovací styl, v textu jsou uvedeny i varianty prostě sdělovací styl a prostě sdělný styl. Pokud je nám známo, psaní dohromady bývalo uvedeno rovněž v přehledech doporučené školské jazykovědné terminologie pro ZŠ a SŠ, které bývaly dostupné na stránkách Jazykovědného sdružení.
Zvažované varianty:
prostěsdělovací
prostě sdělovací
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Prostěsdělovací styl: https://www.czechency.org/slovnik/PROST%C4%9ASD%C4%9ALOVAC%C3%8D%20STYL
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, část 2.3 Spřahování
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.