Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – podstatná jména zakončená na -and/-ant
Konkrétní dotaz:
Je podoba nominant (s "t") správná? Lze ji použít v televizním zpravodajství?
Klíčové slovo:
nominant, nominand
Odpověď:
Podobu nominant (ani nominand) výkladové slovníky češtiny neuvádějí. Vzhledem ke svému významu (‚ten, který byl nominován, nominovaný‘) by toto slovo mělo mít zakončení -and, které nesou ‚názvy osob podle toho, jak je třeba s nimi jednat, k čemu jsou předurčeni nebo kým se mají stát‘. (Zakončení -ant mají ‚názvy osob podle toho, co dělají‘.) Podle dokladů v databázi ČNK syn v8 je tomu ale přesně naopak, najdeme tam totiž jen 15 (!) výskytů "slovotvorně náležité" podoby nominand, ale 389 výskytů podoby nominant. Ani to by užívání daných výrazů (resp. preferované varianty) nebylo zásadně na překážku, např. místo "slovotvorně náležité" podoby diplomand se vžila podoba diplomant. Kromě této kontroverze (tj. dát přednost významově kompatibilnímu zakončení -and, nebo větší četnosti, i když v absolutních číslech neveliké, zakončení -ant?) je zásadní potíž v novosti daného slova (viz už onu zmíněnou nevelikou četnost frekventovanější varianty nominant). Slovo se zatím nevyskytuje natolik často, aby bylo možné bezpečně říct, že je uzuální, natož noremní, a lze tak předpokládat, že by (aspoň některé) uživatele češtiny mohlo překvapovat, zarážet či rušit. V televizním zpravodajství se mu doporučujeme vyhnout – místo něj lze používat např. přídavné jméno nominovaný.
Zvažované varianty:
nominant
nominand
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podstatná jména zakončená na -and – -ant
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky nominant a nominand
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Proč se říká hromosvod, a ne bleskosvod? Blesk je přece ten, který udeří, hrom je jen doprovodný zvuk.
Klíčové slovo:
hromosvod, bleskosvod
Odpověď:
Podle Slovníku spisovné češtiny je hrom slovo víceznačné. Jako první význam je uveden ‚silný dunivý zvuk doprovázející blesk‘, druhý význam je pak definován jako ‚úder blesku‘. Při tvorbě slova hromosvod se tedy uplatnil zřejmě druhý význam, neboť hromosvod chrání budovy (a tím i lidi v nich) před nebezpečným úderem blesku. Dále je třeba poznamenat, že v českém jazyce lze dané zařízení pojmenovat oběma výrazy – jako hromosvod i jako bleskosvod. Tato pojmenování jsou zcela synonymní, ovšem první z nich v úzu výrazně převažuje, jak dokládají data z korpusu SYN v11. V něm nalézáme 8427 dokladů užití slova hromosvod oproti 1517 dokladům slova bleskosvod.
Zvažované varianty:
hromosvod
bleskosvod
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Můj názor na tuto problematiku je takový, že...“ Mohu ji použít v textu?
Odpověď:
Daná formulace je v pořádku. Data z korpusu SYN v13 ukazují, že názor bývá specifikován pomocí věty přívlastkové zcela běžně: doktor byl toho názoru, že...; po chvilce uvažování dospěla k názoru, že...; zastávám názor, že...; u řady právníků se lze setkat s názorem, že...; badatelé se kloní k názoru, že...; někteří lidé mají takový názor, že...; apod.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V odborném archeologickém textu jsem narazila na slovo provrt (v textu označuje díru v sekeře, kam se nasadí topůrko). Myslím, že se to slovo vůbec neužívá a přemýšlím, zda je v pořádku.
Klíčové slovo:
provrt
Odpověď:
Výraz provrt skutečně nemá vysokou frekvenci, nicméně lze se s ním setkat právě v odborných textech (knihách, diplomových pracích apod.) zabývajících se archeologií, etnografií apod. Na základě dokladů lze soudit, že označuje nejen otvor na sekeře pro nasazení topůrka, ale obecně provrtaný otvor na nejrůznějších artefaktech (srov. např. jantarové knoflíky s typickým provrtem ve tvaru písmene „V”, hřebenová ozdoba do vlasů se středovým provrtem držadla). V odborném textu je tedy užití tohoto slova v pořádku, v textech určených širší veřejnosti by ovšem bylo namístě zvážit jeho vysvětlení.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit s jedním výrazem v pozvánce. Je v ní věta: „Hlavním hostem večera bude světoznámý operní barytonista/baryton.“ Je v pozvánce vhodnější užít výraz barytonista nebo baryton?
Klíčové slovo:
barytonista; baryton
Odpověď:
Podle příruček lze zpěváka s barytonovým hlasem označit jako barytonistu i jako barytona, výrazy se nicméně liší stylovým hodnocením. Zatímco slovo barytonista je hodnoceno jako neutrální, u slova baryton slovníky uvádějí různé charakteristiky. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že v tomto významu výraz baryton patří do oblasti hudebního slangu, podle Nového akademického slovníku cizích slov je baryton výraz užívající se pouze v hudební sféře a konečně nejnovější Akademický slovník současné češtiny považuje výraz baryton za kolokviální vyšší, tzn. jako méně formální. Na pozvánce bychom se spíše klonili k užití formálnějšího výrazu barytonista.
Zvažované varianty:
barytonista
baryton
Poslední užití:
29.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton II, barytonista
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton, barytonista
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla baryton, barytonista
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu použít formulaci „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“? Nemělo by tam být psáno spíše něco jako „zástupci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a Zoo Brno jednali“, když spolu hovořili lidé?
Odpověď:
Formulace „Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Zoo Brno jednaly“ je zcela v pořádku, jedná se o metonymické vyjádření, s nímž se v praxi běžně setkáváme, viz „vláda jednala o vyhlášení nouzového stavu “, „Univerzita Karlova vydala prohlášení“, „město Třeboň schválilo rozpočet na další rok“ apod.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Nedávno jsem zaslechl větu: „Z díla je cítit dlouhý vegetální dozvuk.“ V této větě mě zarazilo přídavné jméno vegetální, které mi připadá divné. Nevím, z čeho a jak je odvozeno, a vůbec nevím, jestli je to slovo správné.
Klíčové slovo:
vegetální
Odpověď:
Přídavné jméno vegetální bylo odvozeno příponou -ální od podstatného jména vegetace. Toto slovo zachycuje pouze starší Příruční slovník jazyka českého s významem ‚rostlinný‘ a uvádí u něj hvězdičku, což znamená, že šlo již v době vzniku tohoto slovníku (1935–1957) o málo užívaný výraz. V současnosti je toto přídavné jméno užíváno také jen velmi zřídka, v SYN v13 lze dohledat 49 dokladů (35 dokladů je ovšem z jedné publikace, a to Lexikon dobrých čajů). Nejde tedy jistě o slovo nesprávné, ale příznakové, v mnoha dokladech nese příznak knižnosti, který je spojen s jeho řídkým užíváním, neobvyklostí.
Poslední užití:
27.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vegetální
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou pojednání o stavbě z konce 6. století. V textu se vyskytuje formulace: „Chata byla situována do terénu v sousedství ploch vodních nádrží.“ Podle mě je tato formulace nesmyslná, neboť zmíněné nádrže byly postaveny teprve před třiceti lety.
Odpověď:
Z dané formulace (bez dalšího textového kontextu) opravdu vyplývá, že stavba byla v době svého vzniku umístěna do blízkosti tehdy již existujících vodních nádrží. Domníváme se, že se jedná o nepřesné či příliš zkratkovité vyjádření. Otázkou však zůstává, co chtěl autor textu doopravdy sdělit – např. že byla chata postavena vedle (větších) přírodních vodních ploch či že chata byla zasazena do terénu, který se v současnosti vyznačuje vodními nádržemi.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Tvary slovesa vzdychnout/vzdechnout a povzdychnout/povzdechnout jsou podle Internetové jazykové příručky zaměnitelné. Je ale možné variantu s -y- použít u podstatných jmen vzdech a povzdech, tzn. lze také užívat podoby vzdych a povzdych? Jde mi o to, že bych v knize, kde jsem sjednotila slovesa na podoby vzdychnout a povzdychnout, ráda užívala jednotnou podobu i u podstatných jmen.
Klíčové slovo:
vzdech; povzdech
Odpověď:
Zatímco u sloves jsou skutečně obě varianty vzdechnout/vzdychnout a povzdechnout/povzdychnout noremní a stylově neutrální, u podstatných jmen vzdech a povzdech je situace odlišná. Starší Slovník spisovného jazyka českého tyto variantní podoby obou podstatných jmen uvádí, nicméně obě jako řídké, užívané pouze u několika málo autorů české beletrie. Můžeme se s nimi velmi zřídka setkat i v současných textech, nicméně jejich užití je vždy nápadné, příznakové. Určitě bychom vám nedoporučovali sjednocovat podoby sloves a podstatných jmen tak, aby kořen slova vždy obsahoval -y-. Podle našeho názoru není navíc sjednocení hláskové podoby u sloves a podstatných jmen vůbec třeba.
Zvažované varianty:
vzdech
vzdych
povzdech
povzdych
Poslední užití:
25.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vzdech, povzdech
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vzdech, povzdech, vzdechnout, povzdechnout
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Dělám redakci knihy z 19. století a potřebovala bych vědět, jestli se v té době (konkrétně jde o rok 1875) v češtině používalo slovo tým.
Klíčové slovo:
tým
Odpověď:
Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí, že se slovo tým ve významu ‚družstvo‘ do češtiny dostalo až ve 20. století. Toto potvrzují i lístkové doklady z archivu Příručního slovníku jazyka českého, v nichž se výraz tým objevuje od 40. let v pravopisné podobě team a až od 60. let též v pravopisné podobě tým.
Poslední užití:
2.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo tým
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://bara.ujc.cas.cz – lístkový katalog (klíčové slovo team, tým)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.