Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jak by se v prostředí kriminalistiky mělo psát tipování/typování pachatele? Četl jsem vysvětlení v IJP u hesla vytipovat, ale nesouhlasím s ním. Podle svých zkušeností a dokladů na internetu mám pocit, že se typovat užívá vůči pachateli a tipovat vůči oběti. V učebnicích kriminalistiky a v rozsudcích převažuje typování pachatele. Myslím, že znám český jazyk docela dobře. Pro mě má tipovat význam ničím nepodložené náhody. U pachatele jde o typ a typování.
Klíčové slovo:
tipovat
Odpověď:
Bez ohledu na to, zda jde o pachatele, či oběť, doporučujeme volit sloveso tipovat, popř. předponové vytipovat. Sloveso typovat má podle slovníků význam ‚provádět typovou zkoušku‘; užívá se v motoristickém prostředí. Tipovat znamená ‚určovat tip; odhadovat hodnotu něčeho, někoho; odhadem zařazovat k určité vrstvě, typu‘. U pachatele nevybíráme typ (tedy jedince jako představitele, vzor znaků celé skupiny), ale na základě posouzení dostupných informací předběžně označujeme (tipujeme) určitou osobu (obdobně jako tipujeme např. výsledek sportovního utkání). Sloveso vytipovat má význam ‚odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout‘. Slovo odhad neznamená jen zcela náhodný výběr, ale výběr na základě určitého posouzení (srov. úřední odhad nemovitosti).
Nelze zamlčovat, že některé příručky (PČP, NASCS a SSČ) zaznamenávají i sloveso vytypovat a uvádějí u něho význam ‚vybrat/stanovit jako (vhodný) typ‘. I přes zachycení ve zmíněných příručkách sloveso vytypovat k užívání nedoporučujeme. Je pravděpodobné, že se sloveso vytypovat (a také *typni si, kdo vyhraje apod.) často objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si. Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny i příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
tipovat
typovat
Poslední užití:
20.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Na co se nás často ptáte. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
189 vytipovat (vytipovat?)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Máme album s fotografiemi a osoba bude poznávat určitého člověka z toho alba. Potřebujeme napsat, zda člověk bude tipovat, nebo typovat.
Klíčové slovo:
tipovat
Odpověď:
Doporučujeme psát -i-: tipovat člověka z alba. Sloveso tipovat má význam odpovídající smyslu uvedeného užití: odhadem vybrat z více možností; doporučit; navrhnout.
Některé příručky (PČP, NASCS a SSČ) sloveso typovat, popř. vytypovat zaznamenávají. NASCS a SSČ této variantě přisuzují význam ‚vybrat/stanovit jako (vhodný) typ‘. I přes zachycení ve zmíněných příručkách bychom sloveso vytypovat k užívání nedoporučovali. Lze totiž pochybovat o tom, zda se zmíněný význam v současných českých textech vůbec uplatňuje. Je pravděpodobné, že se sloveso vytypovat (a také *typni si, kdo vyhraje apod.) často objevuje mylně místo náležitého vytipovat, tipnout si. Stejné doporučení najdete i na stránkách IJP u hesla vytipovat, kde jsou pro ilustraci uvedeny i příklady: vytipovat priority; zdroje rizik byly vytipovány na základě analýzy; na funkci vytipovali dva kandidáty.
Zvažované varianty:
tipovat
typovat
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji napsat „tipování pachatelů“. Psal bych typovat, ale kolegové doporučují psát tipovat. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
tipovat
Odpověď:
Typovat znamená provádět typovou zkoušku, jde-li o význam odhadnout, pak píšeme tipovat. Doporučujeme psát „tipování pachatelů“.
Zvažované varianty:
tipovat
typovat
Poslední užití:
30.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)