Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Jak mám vysvětlit svému desetiletému synovi, že se říká „jedeme do Polska“, ale „jedeme na Slovensko“? Existují pro užívání předložek s názvy států nějaká pravidla?
Klíčové slovo:
do Polska; na Slovensko
Odpověď:
Uplatňování předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
18.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.3 – Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska × na Ukrajinu, v Bulharsku × na Ukrajině
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazy „a to“ ve větě „Někdy jsme se chtěli překonat(,) a to byla dřina“?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojkami (viz „konkrétní případ“). Pouze pokud jsou spojeny beze spojek, píšeme mezi nimi čárku.
Poslední užití:
21.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y bude v přísudku ve spojení „koníčky mi umožnil_“?
Klíčové slovo:
koníčky
Odpověď:
Protože daný tvar 1. os. množného čísla „koníčky“ je tvar rodu mužského neživotného, je třeba podle něj řídit i přísudek, a tudíž napsat tvrdé y: „koníčky mi umožnily“. Měkké i by bylo namístě pouze v případě, že by podmět byl ve tvaru rodu mužského životného: „koníčci mi umožnili“.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „do vody“ ve větě „Skákat do vody je zakázáno“? Je to příslovečné určení místa („kam?“), nebo spíše přívlastek, když závisí na podmětu?
Klíčové slovo:
příslovečné určení vs. přívlastek neshodný
Odpověď:
Při rozlišování mezi přívlastkem a příslovečným určením je rozhodující nikoli větněčlenská, nýbrž slovnědruhová platnost řídícího výrazu. Příslovečné určení je tvarově neřízeným doplněním slovesa nebo přídavného jména v jakékoli větněčlenské platnosti, zatímco přívlastek se vždy přímo vztahuje k (syntaktickému) podstatnému jménu. Podmět uvedené věty je vyjádřen infinitivem slovesa (skákat), proto je spojení „do vody“ příslovečným určením místa.
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 260; s. 281
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Morální smysl říká, co dělat, anagogie, o co usilovat“. Je správné oddělit spojení „co dělat“ a „o co usilovat“ čárkami?
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Infinitivní konstrukce, které jsou uvozeny podřadicími spojovacími výrazy a zastupují vedlejší větu, se od řídících vět (popř. řídících výrazů) oddělují čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích, sekce 1.1 – Infinitiv zastupující vedlejší větu
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 125
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Moji kolegové použili spojení „v hlavním městě Caracas“, ale já se domnívám, že správně je jedině varianta „v hlavním městě Caracasu“. Můžete mi prosím říci, zda mám pravdu?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty, tedy jak „v hlavním městě Caracasu“, tak „v hlavním městě Caracas“. V druhém případě jde o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen, například formulace „starosta města Zlín“ i „starosta města Zlína“ jsou obě zcela v pořádku. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, která předložka je vhodnější v následujícím spojení: „záměry výstavby mateřských škol v/na Praze 15“.
Klíčové slovo:
v Praze 15; na Praze 15
Odpověď:
Předložka „na“ se v současné době výrazně prosazuje na úkor předložky „v“. Spojení s předložkou „v“ však mají v případech uvedeného typu charakter celonárodní, nezávislý na lokální tradici. Užití předložky „na“ zde navíc může signalizovat určitý významový odstín – spojení „na Praze 4“, „na Praze 8“ často souvisejí s pojmenováním administrativní jednotky, úřadu apod. K vyjádření lokalizace pak slouží právě předložka „v“. Pokud má tedy „Praha 15“ v uvedeném spojení význam území, městské části (tedy nikoli instituce), volili bychom variantu „záměry výstavby mateřských škol v Praze 15“.
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jaké i/y napsat v přísudku následující věty. „Jeho vídaly/vídali děti, mládež a dospělí.“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větách, v nichž přísudek předchází několikanásobnému podmětu, máme dvě možnosti shody. Buď můžeme shodu řídit jménem, které stojí nejblíže přísudku (v tomto případě „dětmi“), anebo uplatnit obecné pravidlo o přednosti rodů (v tomto případě jde o přednost mužského životného rodu, který zde reprezentují „dospělí“). V pořádku je tedy jak věta „Jeho vídaly děti, mládež a dospělí“, tak „Jeho vídali děti, mládež a dospělí“.
Poslední užití:
27.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazy „a že“ v následující větě? „Pevně věřím, že budete pokračovat v úsilí o rozvoj výzkumu a že se budeme na tomto poli nadále setkávat.“
Klíčové slovo:
a že
Odpověď:
Jestliže jsou vedlejší věty souřadně spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím, neoddělujeme je čárkou (viz „konkrétní případ“). Pouze pokud jsou spojeny beze spojky, píšeme mezi nimi čárku.
Poslední užití:
27.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz:
Jak se správně dělí slovo neoznačil? Je správné dělit: neo-značil?
Klíčové slovo:
neoznačil
Odpověď:
Slovo neoznačil se správně dělí takto: ne-ozna-čil. Pokud má slovo dvě předpony, přičemž první je slabičná (zde ne-) a druhá je tvořena samohláskou (zde o-), dělíme pouze po první předponě. Odtud tedy dělení ne-ozna-čil.
Zvažované varianty:
neo-značil
Poslední užití:
8.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2. Konkrétní způsoby dělení, 2.1 Předpony, bod d)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Jde o větu Davy lidí směřovaly nabitými uličkami na náměstí. Psala bych nabitý s -i,- ale nevím, jak to zdůvodnit.
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
Ve větě „Davy lidí směřovaly nabitými uličkami na náměstí" píšeme ve slově nabitý -i- z toho důvodu, že sloveso nabít vyjadřuje význam ‚velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj‘: uličky byly přeplněné. Obdobně např. ve vlaku bylo nabito, vrátili se z výletu nabiti dojmy, film je nabitý dramatickými scénami.
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
29.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Je správně newyorkský, nebo newyorský?
Klíčové slovo:
newyorský
Odpověď:
Přídavné jméno vytvořené od zeměpisného jména New York má správnou podobu newyorský (bez -k-). U jmen tohoto typu se koncové ‑k odsouvá.
Zvažované varianty:
newyorkský
newyorský
Poslední užití:
24.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, 8. 8. Zakončení na ‑berg, ‑berk, ‑berok, ‑bjerg, ‑burg, ‑burk, ‑burgh, ‑borg, ‑bork, ‑bark, ‑bourg
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla New York a newyorský
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se dohodnout, zda máme psát, že výrobek obsahuje komplex vitaminů, nebo vitamínů.
Klíčové slovo:
vitamin; vitamín
Odpověď:
Obě varianty jsou v pořádku. V souladu s Dodatkem k PČP je možné psát jak krátce vitamin, tak dlouze vitamín.
Zvažované varianty:
vitamin
vitamín
Poslední užití:
15.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Mají se psát zkratky slovních spojení „akciová společnost“ a „společnost s ručením omezeným“ s mezerami, nebo bez mezer?
Klíčové slovo:
akciová společnost; společnost s ručením omezeným
Odpověď:
Zkratky slovních spojení „akciová společnost“ a „společnost s ručením omezeným“ se tvoří tak, že se ponechávají začátky zkracovaných slov a to, co se vynechává, se nahrazuje tečkami. Jelikož se podle pravidel českého pravopisu po interpunkčním znaménku píše mezera (nebo jiné interpunkční znaménko), „akciová společnost“ se zkracuje jako „a. s.“ a „společnost s ručením omezeným“ jako „s. r. o.“ nebo „spol. s r. o.“. Zákon č. 90/2012 S., o obchodních korporacích, bohužel v rozporu s pravopisnými pravidly češtiny uvádí pro „akciovou společnost“ v § 243 mj. zkratku „a.s.“ (bez mezery po tečce) a pro „společnost s ručením omezeným“ v § 132 mj. zkratku „s.r.o.“. V textech, které nemají právní charakter, přesto doporučujeme psát tyto zkratky v souladu s českým pravopisem, tj. s mezerami po tečkách, a to i v případech, kdy jsou konkrétní společnosti v obchodním rejstříku zapsány jinak.
Zvažované varianty:
a. s.
a.s.
s. r. o.
s.r.o.
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: shora dolů
Konkrétní dotaz:
Sepisuji rozhovor se sportovkyní a mám v něm následující souvětí: „Takový malý úraz, jako byl třeba stržený mozol na ruce, se přehlížel.“ Měla bych napsat „stržený“, anebo „ztržený“?
Klíčové slovo:
stržený; předpona s; předpona z
Odpověď:
Přídavné jméno stržený je odvozeno od slovesa strhnout (respektive od jeho trpného příčestí stržen), které má dle Slovníku spisovného jazyka českého i Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost význam ‚trhnutím odstranit, prudce sundat‘. Uplatňuje se tu tedy obecný význam ‚shora dolů‘ nebo ‚z povrchu pryč‘, který je signalizací psaní předpony s(e)-. SSJČ sice uvádí i přídavné jméno ztržený, to je ale odvozeno od slovesa ztrhnout, které má význam ‚poškodit, zničit přílišným namáháním, přepětím‘, z kontextu uvedeného souvětí je však patrné, že o tento význam v daném případě nejde. Náležitý je proto zápis „stržený mozol“ s předponou s-.
Zvažované varianty:
stržený
ztržený
Poslední užití:
29.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-: 2 Psaní předpon s(e)‑, z(e)‑ ve slovech domácích: sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-; hesla stržený, strhnout, ztrhnout
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla strhnouti, ztrhnouti, ztržený
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo strhnout
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: směřování dohromady, zmenšení objemu, až zániku
Konkrétní dotaz:
Sepisuji rozhovor se sportovkyní a mám v něm následující větu: „Během svých aktivních let jsem musela mnohokrát skousnout zuby.“ Mám napsat „skousnout“, anebo „zkousnout“?
Klíčové slovo:
skousnout; předpona s; předpona z
Odpověď:
Slovesa (a slova od nich odvozená) s významem ‚směřování dohromady‘ či ‚zmenšení objemu, až zániku‘ se píší s předponou s(e). Protože uvedené sloveso v sobě zahrnuje právě onen první význam (při skousnutí se čelisti přibližují směrem k sobě), náležitý je zápis s předponou s(e), tedy „skousnout“.
Zvažované varianty:
skousnout
zkousnout
Poslední užití:
29.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-; 2 Psaní předpon s(e)‑, z(e)‑ ve slovech domácích; 2.1 Slova s předponou s(e)-
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Ve filmu Markéta Lazarová jsem zahlédl titulek se spojením „o tom, jak dva bratři s Kozlíkova rodu lovili na říšské silnici“. Zarazilo mne, že v něm byla užita předložka s. Nemělo by se to psát spíše „bratři z Kozlíkova rodu“?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Uvedené spojení ale ani jeden z těchto významů nevyjadřuje, proto je náležité psaní s předložkou z(e), tj. „bratři z Kozlíkova rodu“. Je tedy možné, že se do filmu dostala chyba, případně že bylo užití předložky s(e) uměleckým záměrem.
Zvažované varianty:
z Kozlíkova rodu
s Kozlíkova rodu
Poslední užití:
14.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo zejména? Je správné dělení ze-jména? A lze případně slovo dělit i jinak?
Klíčové slovo:
zejména
Odpověď:
Slovo zejména se na konci řádku správně dělí takto: ze-jmé-na. Je-li ve spojení samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Odtud tedy dělení ze-jmé-na (ze- je předpona, hlásky/písmena -jmé jsou začátkem kořene).
Zvažované varianty:
ze-jména
Poslední užití:
15.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Má se v burzovním kontextu psát o „kotované“, nebo „kótované“ společnosti?
Klíčové slovo:
kotovaný
Odpověď:
Jazykové zdroje jsou v otázce pravopisného rozlišování významů slov „kotovaný“ a „kótovaný“ nejednotné. Kromě zmíněného ekonomického významu ‚opatřený cenou, kurzem‘ je ve hře ještě geografický či geodetický význam ‚opatřený kótami‘ (tedy čísly udávajícími svislou vzdálenost bodu od základní plochy/roviny srovnávací). Dosud nejnovější kompletní Slovník spisovné češtiny obsahuje jen sloveso „kótovat“, a to pouze v ekonomickém významu. Jeho předchůdce, Slovník spisovného jazyka českého, obsahuje totéž sloveso a také odvozené přídavné jméno „kótovaný“ naopak jen ve významu geografickém/geodetickém. Ještě starší Příruční slovník jazyka českého zase uvádí pro oba významy jen sloveso „kotovati“. Oba významy zaznamenává ještě Nový akademický slovník cizích slov, avšak u hesla „kótovat“ (a v obou významech zaznamenává i přídavné jméno „kótovaný“).
Jediné dva zdroje, které oba významy pravopisně odlišují, jsou školní Pravidla českého pravopisu a v návaznosti na ně Internetová jazyková příručka. S oporou o ně doporučujeme odlišovat slovo „kotovaný“ v ekonomickém významu od slova „kótovaný“ ve významu geografickém/geodetickém. Ani při opačném užití však v reálném kontextu nedorozumění patrně nehrozí.
Zvažované varianty:
kotovaný
kótovaný
Poslední užití:
3.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Existuje přechýlená podoba mimka (k mim)? Lze ji používat?
Klíčové slovo:
mimka
Odpověď:
Ano, přechýlená podoba slova mim je mimka. Jde o jedinou možnost, jak v souladu se slovotvornými zásadami češtiny vytvořit přechýlenou podobu slova mim. Výkladové slovníky podobu mimka sice neuvádějí, je však zachycena v Internetové jazykové příručce a doklady v databázi Českého národního korpusu syn v8 svědčí o tom, že se reálně používá (podoba mimka je zde doložena 78×). Slovo mimka je tedy zcela v pořádku a je možné ho v případě potřeby kdykoliv bezpečně používat.
Zvažované varianty:
mimka
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo mimka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="mimka"] v syn v9
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.