Dotaz:
Jména užívaná v přeneseném významu (jidáš, lutz)
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení pacient s alzheimerem malé písmeno?
Klíčové slovo:
alzheimer
Odpověď:
Ano. Jde o přenesené pojmenování, proto je namístě malé písmeno.
Poslední užití:
1.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 67
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 74
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená, sekce 3 Jména, v nichž lze psát velké i malé počáteční písmeno
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v básni na formulaci: „na jejich čelích pečeť jeho jména.“ Lze tvar „čelích“ tolerovat jako básnický výraz, nebo je to špatně?
Odpověď:
Podle spisovné normy je v 6. pádě množného čísla slova čelo náležitý tvar čelech, avšak básnický jazyk je specifický a volba nestandardního tvaru slova může být autorským záměrem. V tomto případě můžeme tvar čelích tolerovat.
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Samci mají velmi řídkou nebo žádnou hřívu“? Jedná se o zeugma?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Věta je v pořádku, o zanedbání dvojí vazby nejde. Vyjádření tohoto typu formulace tímto způsobem je zažité a přípustné.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova věda? Do kdy se datuje jeho první výskyt?
Klíčové slovo:
věda
Odpověď:
Podle Machkova Etymologického slovníku jazyka českého bylo slovo věda ve významu ‚Wissenschaft, scientia‘ přejato z polštiny v době obrozenecké. V Rejzkově Českém etymologickém slovníku je věda zahrnuta v hesle vědět, první doklad tohoto slovesa je datován do 14. století. Praslovanské věděti vychází ze starobylého tvaru vědě ‚vím‘, to je původem perfektum od indoevropského ṷeid- ‚spatřit‘. Původní význam praslovanského vědě je tedy ‚viděl jsem, mám viděno‘.
Poslední užití:
2.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova zoologický?
Klíčové slovo:
zoologický
Odpověď:
Podle ortoepické kodifikace by se slovo zoologický mělo vyslovovat jako [zoologickí], tj. se dvěma „o“, nikoli pouze s jedním krátkým nebo dlouhým, avšak tato dvě „o“ by měla být realizována spojitě, tedy bez tzv. rázu (předělu).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující věta v pořádku? „Přes veškeré překážky pozemské nosí andělé obraz svých svěřenců stále v duši.“
Odpověď:
Na dané větě neshledáváme nic problematického.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Jaká příručka uvádí průměrnou rychlost mluveného projevu?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Mluvnímu tempu se ve stejnojmenném oddíle (s. 317–318) věnuje kniha Fonetika a fonologie češtiny Z. Palkové.
Poslední užití:
21.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující věta v pořádku? „Sauna přináší zajímavou atmosféru s automatickým polevem kamen.“
Odpověď:
Aby věta dávala smysl, je třeba změnit slovosled: „Sauna s automatickým polevem kamen přináší zajímavou atmosféru.“ Ke zvážení dáváme též záměnu slovesa přinášet za sloveso vytvářet: „Sauna s automatickým polevem kamen vytváří zajímavou atmosféru.“
Zvažované varianty:
Sauna s automatickým polevem kamen přináší zajímavou atmosféru.
Sauna s automatickým polevem kamen vytváří zajímavou atmosféru.
Sauna přináší zajímavou atmosféru s automatickým polevem kamen.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost slova kutr?
Klíčové slovo:
kutr
Odpověď:
Slovo kutr (pocházející z anglického cutter) označující druh plavidla či rozmělňovač masa se do češtiny výslovnostně adaptovalo jako [kutr], čemuž byl přizpůsoben i pravopis.
Poslední užití:
14.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem zprávu, již jsem nazvala „Informace osadního výboru za období...“. Byl vznesen požadavek, abych doplnila, že se jedná o informace o činnosti. Problém je, že zpráva obsahuje informace nejen o činnosti osadního výboru, ale též o činnosti města. Je opravdu nutné část „činnost o...“ do názvu doplnit? Dále mi bylo navrženo přejmenovat zprávu na „Informace osadního výboru pro obyvatele [anonymizováno] za období...“. S touto úpravou také nesouhlasím. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Z jazykového hlediska není potřeba do názvu cokoliv doplňovat. Samotné doplnění „o činnosti“ zřejmě není dostačující, pokud zpráva není věnována pouze činnosti výboru, nýbrž i dalšího subjektu. Pokud je žádoucí uvést, čí činnosti se zpráva týká, je třeba pozměnit název ještě více. Doplnění, komu jsou informace určeny, považujeme za zbytečné, neboť zpráva může zajímat i jiné lidi, než jsou obyvatelé daného města.
Zvažované varianty:
Informace osadního výboru za období...
Informace osadního výboru o činnosti za období...
Informace osadního výboru pro obyvatele [anonymizováno] za období...
Poslední užití:
6.11.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.